¹O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.

¹Now concerning the things about which you wrote to me: it is good for a man not to touch a woman.

²Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.

²But, because of sexual immoralities, let each man have his own wife, and let each woman have her own husband.

³Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.

³Let the husband render to his wife the affection owed her, and likewise also the wife to her husband.

⁴Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.

⁴The wife doesn’t have authority over her own body, but the husband. Likewise also the husband doesn’t have authority over his own body, but the wife.

⁵Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.

⁵Don’t deprive one another, unless it is by consent for a season, that you may give yourselves to fasting and prayer, and may be together again, that Satan doesn’t tempt you because of your lack of self-control.

⁶Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.

⁶But this I say by way of concession, not of commandment.

⁷Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.

⁷Yet I wish that all men were like me. However each man has his own gift from God, one of this kind, and another of that kind.

⁸Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.

⁸But I say to the unmarried and to widows, it is good for them if they remain even as I am.

⁹Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.

⁹But if they don’t have self-control, let them marry. For it’s better to marry than to burn.

¹⁰Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.

¹⁰But to the married I command—not I, but the Lord—that the wife not leave her husband

¹¹Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.

¹¹(but if she departs, let her remain unmarried, or else be reconciled to her husband), and that the husband not leave his wife.

¹²Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.

¹²But to the rest I—not the Lord—say, if any brother has an unbelieving wife, and she is content to live with him, let him not leave her.

¹³A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.

¹³The woman who has an unbelieving husband, and he is content to live with her, let her not leave her husband.

¹⁴Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.

¹⁴For the unbelieving husband is sanctified in the wife, and the unbelieving wife is sanctified in the husband. Otherwise your children would be unclean, but now they are holy.

¹⁵Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.

¹⁵Yet if the unbeliever departs, let there be separation. The brother or the sister is not under bondage in such cases, but God has called us in peace.

¹⁶A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?

¹⁶For how do you know, wife, whether you will save your husband? Or how do you know, husband, whether you will save your wife?

¹⁷Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.

¹⁷Only, as the Lord has distributed to each man, as God has called each, so let him walk. So I command in all the assemblies.

¹⁸Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.

¹⁸Was anyone called having been circumcised? Let him not become uncircumcised. Has anyone been called in uncircumcision? Let him not be circumcised.

¹⁹Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.

¹⁹Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing, but the keeping of the commandments of God.

²⁰Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.

²⁰Let each man stay in that calling in which he was called.

²¹Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.

²¹Were you called being a bondservant? Don’t let that bother you, but if you get an opportunity to become free, use it.

²²Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.

²²For he who was called in the Lord being a bondservant is the Lord’s free man. Likewise he who was called being free is Christ’s bondservant.

²³Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.

²³You were bought with a price. Don’t become bondservants of men.

²⁴Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.

²⁴Brothers, let each man, in whatever condition he was called, stay in that condition with God.

²⁵O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.

²⁵Now concerning virgins, I have no commandment from the Lord, but I give my judgment as one who has obtained mercy from the Lord to be trustworthy.

²⁶Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.

²⁶I think that it is good therefore, because of the distress that is on us, that it is good for a man to be as he is.

²⁷Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.

²⁷Are you bound to a wife? Don’t seek to be freed. Are you free from a wife? Don’t seek a wife.

²⁸Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.

²⁸But if you marry, you have not sinned. If a virgin marries, she has not sinned. Yet such will have oppression in the flesh, and I want to spare you.

²⁹Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.

²⁹But I say this, brothers: the time is short, that from now on, both those who have wives may be as though they had none;

³⁰A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,

³⁰and those who weep, as though they didn’t weep; and those who rejoice, as though they didn’t rejoice; and those who buy, as though they didn’t possess;

³¹A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.

³¹and those who use the world, as not using it to the fullest. For the mode of this world passes away.

³²A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.

³²But I desire to have you to be free from cares. He who is unmarried is concerned for the things of the Lord, how he may please the Lord;

³³Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.

³³but he who is married is concerned about the things of the world, how he may please his wife.

³⁴Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.

³⁴There is also a difference between a wife and a virgin. The unmarried woman cares about the things of the Lord, that she may be holy both in body and in spirit. But she who is married cares about the things of the world—how she may please her husband.

³⁵Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.

³⁵This I say for your own profit; not that I may ensnare you, but for that which is appropriate, and that you may attend to the Lord without distraction.

³⁶Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.

³⁶But if any man thinks that he is behaving inappropriately toward his virgin, if she is past the flower of her age, and if need so requires, let him do what he desires. He doesn’t sin. Let them marry.

³⁷Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.

³⁷But he who stands steadfast in his heart, having no necessity, but has power over his own heart, to keep his own virgin, does well.

³⁸A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.

³⁸So then both he who gives his own virgin in marriage does well, and he who doesn’t give her in marriage does better.

³⁹Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

³⁹A wife is bound by law for as long as her husband lives; but if the husband is dead, she is free to be married to whomever she desires, only in the Lord.

⁴⁰Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

⁴⁰But she is happier if she stays as she is, in my judgment, and I think that I also have God’s Spirit.