¹Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podle obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti.

¹Some men came down from Judea and taught the brothers, “Unless you are circumcised after the custom of Moses, you can’t be saved.”

²A když se stala mezi nimi různice, a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku.

²Therefore when Paul and Barnabas had no small discord and discussion with them, they appointed Paul and Barnabas, and some others of them, to go up to Jerusalem to the apostles and elders about this question.

³Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů na víru, i způsobili radost velikou všem bratřím.

³They, being sent on their way by the assembly, passed through both Phoenicia and Samaria, declaring the conversion of the Gentiles. They caused great joy to all the brothers. The word for “brothers” here and where the context allows may also be correctly translated “brothers and sisters” or “siblings.”

⁴A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali jim, kteraké věci činil skrze ně Bůh.

⁴When they had come to Jerusalem, they were received by the assembly and the apostles and the elders, and they reported all things that God had done with them.

⁵A že povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a potom aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův.

⁵But some of the sect of the Pharisees who believed rose up, saying, “It is necessary to circumcise them, and to command them to keep the law of Moses.”

⁶Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili.

⁶The apostles and the elders were gathered together to see about this matter.

⁷A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl k nim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil mne, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium a uvěřili.

⁷When there had been much discussion, Peter rose up and said to them, “Brothers, you know that a good while ago God made a choice among you, that by my mouth the nations should hear the word of the Good News, and believe.

⁸A ten, jenž zpytuje srdce, Bůh, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám.

⁸God, who knows the heart, testified about them, giving them the Holy Spirit, just like he did to us.

⁹A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich.

⁹He made no distinction between us and them, cleansing their hearts by faith.

¹⁰Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?

¹⁰Now therefore why do you tempt God, that you should put a yoke on the neck of the disciples which neither our fathers nor we were able to bear?

¹¹Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni.

¹¹But we believe that we are saved through the grace of the Lord Jesus, TR adds “Christ” just as they are.”

¹²I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany.

¹²All the multitude kept silence, and they listened to Barnabas and Paul reporting what signs and wonders God had done among the nations through them.

¹³A když oni tak umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne.

¹³After they were silent, James answered, “Brothers, listen to me.

¹⁴Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprve popatřil na pohany, aby z nich přijal lid jménu svému.

¹⁴Simeon has reported how God first visited the nations, to take out of them a people for his name.

¹⁵A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest:

¹⁵This agrees with the words of the prophets. As it is written,

¹⁶Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej,

¹⁶‘After these things I will return. I will again build the tabernacle of David, which has fallen. I will again build its ruins. I will set it up,

¹⁷Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, jenž činí tyto všecky věci.

¹⁷That the rest of men may seek after the Lord; All the Gentiles who are called by my name, Says the Lord, who does all these things. Amos 9:11-12

¹⁸Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho.

¹⁹Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu,

¹⁹“Therefore my judgment is that we don’t trouble those from among the Gentiles who turn to God,

²⁰Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poskvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného a od krve.

²⁰but that we write to them that they abstain from the pollution of idols, from sexual immorality, from what is strangled, and from blood.

²¹Nebo Mojžíš od dávních věků má po všech městech, kdo by jej kázal v školách, poněvadž na každou sobotu čítán bývá.

²¹For Moses from generations of old has in every city those who preach him, being read in the synagogues every Sabbath.”

²²Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vyvolili z sebe muže a poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabášem: Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími,

²²Then it seemed good to the apostles and the elders, with the whole assembly, to choose men out of their company, and send them to Antioch with Paul and Barnabas: Judas called Barsabbas, and Silas, chief men among the brothers. The word for “brothers” here and where the context allows may also be correctly translated “brothers and sisters” or “siblings.”

²³Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i všickni bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Syrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují.

²³They wrote these things by their hand: “The apostles, the elders, and the brothers, to the brothers who are of the Gentiles in Antioch, Syria, and Cilicia: greetings.

²⁴Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi svými zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se máte obřezovati a Zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili:

²⁴Because we have heard that some who went out from us have troubled you with words, unsettling your souls, saying, ‘You must be circumcised and keep the law,’ to whom we gave no commandment;

²⁵I vidělo se nám shromážděným jednomyslně, abychom vyvolili muže některé a poslali k vám s nejmilejšími našimi bratřími, Barnabášem a Pavlem,

²⁵it seemed good to us, having come to one accord, to choose out men and send them to you with our beloved Barnabas and Paul,

²⁶Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista.

²⁶men who have risked their lives for the name of our Lord Jesus Christ.

²⁷Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí vám totéž.

²⁷We have sent therefore Judas and Silas, who themselves will also tell you the same things by word of mouth.

²⁸Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných,

²⁸For it seemed good to the Holy Spirit, and to us, to lay no greater burden on you than these necessary things:

²⁹Totiž abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře.

²⁹that you abstain from things sacrificed to idols, from blood, from things strangled, and from sexual immorality, from which if you keep yourselves, it will be well with you. Farewell.”

³⁰Tedy oni propuštěni jsouce, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dali jim list.

³⁰So, when they were sent off, they came to Antioch. Having gathered the multitude together, they delivered the letter.

³¹Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení jich.

³¹When they had read it, they rejoiced over the encouragement.

³²Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali jich.

³²Judas and Silas, also being prophets themselves, encouraged the brothers with many words, and strengthened them.

³³A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji zase k apoštolům.

³³After they had spent some time there, they were sent back with greetings from the brothers to the apostles.

³⁴Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal.

³⁴ Some manuscripts add: But it seemed good to Silas to stay there.

³⁵Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce slovo Páně, i s mnohými jinými.

³⁵But Paul and Barnabas stayed in Antioch, teaching and preaching the word of the Lord, with many others also.

³⁶Po několika pak dnech řekl Pavel k Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří naše po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, a přezvíme, kterak se mají.

³⁶After some days Paul said to Barnabas, “Let’s return now and visit our brothers in every city in which we proclaimed the word of the Lord, to see how they are doing.”

³⁷Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana, kterýž příjmí měl Marek.

³⁷Barnabas planned to take John, who was called Mark, with them also.

³⁸Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci.

³⁸But Paul didn’t think that it was a good idea to take with them someone who had withdrawn from them in Pamphylia, and didn’t go with them to do the work.

³⁹I vznikl mezi nimi tuhý odpor, takže se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru.

³⁹Then the contention grew so sharp that they separated from each other. Barnabas took Mark with him, and sailed away to Cyprus,

⁴⁰A Pavel připojiv k sobě Sílu, odšel, poručen jsa milosti Boží od bratří.

⁴⁰but Paul chose Silas, and went out, being commended by the brothers to the grace of God.

⁴¹I chodil po Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.

⁴¹He went through Syria and Cilicia, strengthening the assemblies.