¹Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:

¹Agrippa said to Paul, “You may speak for yourself.” Then Paul stretched out his hand, and made his defense.

²Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,

²“I think myself happy, King Agrippa, that I am to make my defense before you this day concerning all the things that I am accused by the Jews,

³A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.

³especially because you are expert in all customs and questions which are among the Jews. Therefore I beg you to hear me patiently.

⁴O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,

⁴“Indeed, all the Jews know my way of life from my youth up, which was from the beginning among my own nation and at Jerusalem;

⁵Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati,) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.

⁵having known me from the first, if they are willing to testify, that after the strictest sect of our religion I lived a Pharisee.

⁶A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,

⁶Now I stand here to be judged for the hope of the promise made by God to our fathers,

⁷K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.

⁷which our twelve tribes, earnestly serving night and day, hope to attain. Concerning this hope I am accused by the Jews, King Agrippa!

⁸A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?

⁸Why is it judged incredible with you, if God does raise the dead?

⁹Ačť i mně se zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,

⁹“I myself most certainly thought that I ought to do many things contrary to the name of Jesus of Nazareth.

¹⁰Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.

¹⁰This I also did in Jerusalem. I both shut up many of the saints in prisons, having received authority from the chief priests, and when they were put to death I gave my vote against them.

¹¹A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.

¹¹Punishing them often in all the synagogues, I tried to make them blaspheme. Being exceedingly enraged against them, I persecuted them even to foreign cities.

¹²A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,

¹²“Whereupon as I traveled to Damascus with the authority and commission from the chief priests,

¹³O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.

¹³at noon, O king, I saw on the way a light from the sky, brighter than the sun, shining around me and those who traveled with me.

¹⁴A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.

¹⁴When we had all fallen to the earth, I heard a voice saying to me in the Hebrew language, ‘Saul, Saul, why are you persecuting me? It is hard for you to kick against the goads.’

¹⁵A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.

¹⁵“I said, ‘Who are you, Lord?’ “He said, ‘I am Jesus, whom you are persecuting.

¹⁶Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,

¹⁶ But arise, and stand on your feet, for I have appeared to you for this purpose: to appoint you a servant and a witness both of the things which you have seen, and of the things which I will reveal to you;

¹⁷Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,

¹⁷ delivering you from the people, and from the Gentiles, to whom I send you,

¹⁸Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.

¹⁸ to open their eyes, that they may turn from darkness to light and from the power of Satan to God, that they may receive remission of sins and an inheritance among those who are sanctified by faith in me.’

¹⁹A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící nebeskému vidění.

¹⁹“Therefore, King Agrippa, I was not disobedient to the heavenly vision,

²⁰Ale hned nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.

²⁰but declared first to them of Damascus, at Jerusalem, and throughout all the country of Judea, and also to the Gentiles, that they should repent and turn to God, doing works worthy of repentance.

²¹A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.

²¹For this reason the Jews seized me in the temple, and tried to kill me.

²²Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:

²²Having therefore obtained the help that is from God, I stand to this day testifying both to small and great, saying nothing but what the prophets and Moses said would happen,

²³Totiž, že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.

²³how the Christ must suffer, and how, by the resurrection of the dead, he would be first to proclaim light both to these people and to the Gentiles.”

²⁴To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.

²⁴As he thus made his defense, Festus said with a loud voice, “Paul, you are crazy! Your great learning is driving you insane!”

²⁵On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.

²⁵But he said, “I am not crazy, most excellent Festus, but boldly declare words of truth and reasonableness.

²⁶Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.

²⁶For the king knows of these things, to whom also I speak freely. For I am persuaded that none of these things is hidden from him, for this has not been done in a corner.

²⁷Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.

²⁷King Agrippa, do you believe the prophets? I know that you believe.”

²⁸Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.

²⁸Agrippa said to Paul, “With a little persuasion are you trying to make me a Christian?”

²⁹A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.

²⁹Paul said, “I pray to God, that whether with little or with much, not only you, but also all that hear me this day, might become such as I am, except for these bonds.”

³⁰A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.

³⁰The king rose up with the governor, and Bernice, and those who sat with them.

³¹A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.

³¹When they had withdrawn, they spoke one to another, saying, “This man does nothing worthy of death or of bonds.”

³²Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.

³²Agrippa said to Festus, “This man might have been set free if he had not appealed to Caesar.”