¹Rozpomenul se pak Bůh na Noé, i všecky živočichy a všecka hovada, kteráž byla s ním v korábu; pročež uvedl Bůh vítr na zemi, i zastavily se vody.

¹God remembered Noah, all the animals, and all the livestock that were with him in the ship; and God made a wind to pass over the earth. The waters subsided.

²A zavříny jsou studnice propasti i průduchové nebeští, a zastaven jest příval s nebe.

²The deep’s fountains and the sky’s windows were also stopped, and the rain from the sky was restrained.

³I navrátily se vody se svrchku země, odcházejíce zase, a opadly vody po stu a padesáti dnech,

³The waters receded from the earth continually. After the end of one hundred fifty days the waters decreased.

⁴Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.

⁴The ship rested in the seventh month, on the seventeenth day of the month, on Ararat’s mountains.

⁵Když pak vody odcházely a opadaly až do desátého měsíce, prvního dne téhož desátého měsíce ukázali se vrchové hor.

⁵The waters receded continually until the tenth month. In the tenth month, on the first day of the month, the tops of the mountains were seen.

⁶I stalo se po čtyřidcíti dnech, otevřev Noé okno v korábu, kteréž byl udělal,

⁶It happened at the end of forty days, that Noah opened the window of the ship which he had made,

⁷Vypustil krkavce. Kterýžto vyletuje zase se vracoval, dokudž nevyschly vody na zemi.

⁷and he sent out a raven. It went back and forth, until the waters were dried up from the earth.

⁸Potom vypustil holubici od sebe, aby věděl, již-li by opadly vody se svrchku země.

⁸He sent out a dove from him, to see if the waters were abated from the surface of the ground,

⁹Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.

⁹but the dove found no place to rest her foot, and she returned to him into the ship; for the waters were on the surface of the whole earth. He put out his hand, and took her, and brought her to him into the ship.

¹⁰A počekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici z korábu.

¹⁰He stayed yet another seven days; and again he sent the dove out of the ship.

¹¹I přiletěla k němu holubice k večerou, a aj, list olivový utržený v ústech jejích. Tedy poznal Noé, že opadly vody se svrchku země.

¹¹The dove came back to him at evening, and, behold, in her mouth was an olive leaf plucked off. So Noah knew that the waters were abated from the earth.

¹²I čekal ještě sedm dní jiných, a opět vypustil holubici, kterážto nevrátila se k němu více.

¹²He stayed yet another seven days, and sent out the dove; and she didn’t return to him any more.

¹³I stalo se šestistého prvního léta, v první den měsíce prvního, že vyschly vody na zemi. I odjal Noé přikrytí korábu a uzřel, ano již oschl svrchek země.

¹³It happened in the six hundred first year, in the first month, the first day of the month, the waters were dried up from the earth. Noah removed the covering of the ship, and looked. He saw that the surface of the ground was dried.

¹⁴Druhého pak měsíce, v dvadcátý sedmý den téhož měsíce oschla země.

¹⁴In the second month, on the twenty-seventh day of the month, the earth was dry.

¹⁵I mluvil Bůh k Noé, řka:

¹⁵God spoke to Noah, saying,

¹⁶Vyjdi z korábu, ty i žena tvá, a synové tvoji, i ženy synů tvých s tebou.

¹⁶“Go out of the ship, you, and your wife, and your sons, and your sons’ wives with you.

¹⁷Všecky živočichy, kteříž jsou s tebou ze všelikého těla, tak z ptactva jako z hovad a všelikého zeměplazu, kterýž se hýbe na zemi, vyveď s sebou; ať se v hojnosti rozplozují na zemi, a rostou a množí se na zemi.

¹⁷Bring out with you every living thing that is with you of all flesh, including birds, livestock, and every creeping thing that creeps on the earth, that they may breed abundantly in the earth, and be fruitful, and multiply on the earth.”

¹⁸I vyšel Noé a synové jeho, i žena jeho a ženy synů jeho s ním;

¹⁸Noah went out, with his sons, his wife, and his sons’ wives with him.

¹⁹Každý živočich, každý zeměplaza všecko ptactvo, všecko, což se hýbe na zemi, po pokoleních svých vyšlo z korábu.

¹⁹Every animal, every creeping thing, and every bird, whatever moves on the earth, after their families, went out of the ship.

²⁰Tedy vzdělal Noé oltář Hospodinu, a vzav ze všech hovad čistých i ze všeho ptactva čistého, obětoval zápaly na tom oltáři.

²⁰Noah built an altar to Yahweh, and took of every clean animal, and of every clean bird, and offered burnt offerings on the altar.

²¹I zachutnal Hospodin vůni tu příjemnou, a řekl Hospodin v srdci svém: Nebudu více zlořečiti zemi pro člověka, proto že myšlení srdce lidského zlé jest od mladosti jeho; aniž budu více bíti všeho, což živo jest, jako jsem učinil.

²¹Yahweh smelled the pleasant aroma. Yahweh said in his heart, “I will not again curse the ground any more for man’s sake, because the imagination of man’s heart is evil from his youth; neither will I ever again strike everything living, as I have done.

²²Nýbrž dokavadž země trvati bude, setí a žeň, studeno i horko, léto a zima, den také a noc nepřestanou.

²²While the earth remains, seed time and harvest, and cold and heat, and summer and winter, and day and night shall not cease.”