¹Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,

¹Therefore let us also, seeing we are surrounded by so great a cloud of witnesses, lay aside every weight and the sin which so easily entangles us, and let us run with patience the race that is set before us,

²Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.

²looking to Jesus, the author and perfecter of faith, who for the joy that was set before him endured the cross, despising its shame, and has sat down at the right hand of the throne of God.

³A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce.

³For consider him who has endured such contradiction of sinners against himself, that you don’t grow weary, fainting in your souls.

⁴Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce.

⁴You have not yet resisted to blood, striving against sin;

⁵A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví:Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš?

⁵and you have forgotten the exhortation which reasons with you as with children, “My son, don’t take lightly the chastening of the Lord, nor faint when you are reproved by him;

⁶Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.

⁶For whom the Lord loves, he chastens, and scourges every son whom he receives.” Proverbs 3:11-12

⁷Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?

⁷It is for discipline that you endure. God deals with you as with children, for what son is there whom his father doesn’t discipline?

⁸Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.

⁸But if you are without discipline, of which all have been made partakers, then are you illegitimate, and not children.

⁹Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli?

⁹Furthermore, we had the fathers of our flesh to chasten us, and we paid them respect. Shall we not much rather be in subjection to the Father of spirits, and live?

¹⁰A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho.

¹⁰For they indeed, for a few days, punished us as seemed good to them; but he for our profit, that we may be partakers of his holiness.

¹¹Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.

¹¹All chastening seems for the present to be not joyous but grievous; yet afterward it yields the peaceful fruit of righteousness to those who have been exercised thereby.

¹²Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte,

¹²Therefore lift up the hands that hang down and the feeble knees, Isaiah 35:3

¹³A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.

¹³and make straight paths for your feet, Proverbs 4:26 so that which is lame may not be dislocated, but rather be healed.

¹⁴Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,

¹⁴Follow after peace with all men, and the sanctification without which no man will see the Lord,

¹⁵Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;

¹⁵looking carefully lest there be any man who falls short of the grace of God; lest any root of bitterness springing up trouble you, and many be defiled by it;

¹⁶Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své.

¹⁶lest there be any sexually immoral person, or profane person, like Esau, who sold his birthright for one meal.

¹⁷Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal.

¹⁷For you know that even when he afterward desired to inherit the blessing, he was rejected, for he found no place for a change of mind though he sought it diligently with tears.

¹⁸Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,

¹⁸For you have not come to a mountain that might be touched, and that burned with fire, and to blackness, darkness, storm,

¹⁹A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno.

¹⁹the sound of a trumpet, and the voice of words; which those who heard it begged that not one more word should be spoken to them,

²⁰(Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno.

²⁰for they could not stand that which was commanded, “If even an animal touches the mountain, it shall be stoned TR adds “or shot with an arrow” [see Exodus 19:12-13] ”; Exodus 19:12-13

²¹A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.)

²¹and so fearful was the appearance, that Moses said, “I am terrified and trembling.” Deuteronomy 9:19

²²Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,

²²But you have come to Mount Zion, and to the city of the living God, the heavenly Jerusalem, and to innumerable multitudes of angels,

²³K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,

²³to the general assembly and assembly of the firstborn who are enrolled in heaven, to God the Judge of all, to the spirits of just men made perfect,

²⁴A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova.

²⁴to Jesus, the mediator of a new covenant, Jeremiah 31:31 and to the blood of sprinkling that speaks better than that of Abel.

²⁵Viztež, abyste neodpírali mluvícím. Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme?

²⁵See that you don’t refuse him who speaks. For if they didn’t escape when they refused him who warned on the earth, how much more will we not escape who turn away from him who warns from heaven,

²⁶Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.

²⁶whose voice shook the earth then, but now he has promised, saying, “Yet once more I will shake not only the earth, but also the heavens.” Haggai 2:6

²⁷A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné.

²⁷This phrase, “Yet once more,” signifies the removing of those things that are shaken, as of things that have been made, that those things which are not shaken may remain.

²⁸Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí.

²⁸Therefore, receiving a Kingdom that can’t be shaken, let us have grace, through which we serve God acceptably, with reverence and awe,

²⁹Neboť Bůh náš jest oheň spalující.

²⁹for our God is a consuming fire. Deuteronomy 4:24