¹A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,

¹Therefore, holy brothers, partakers of a heavenly calling, consider the Apostle and High Priest of our confession, Jesus;

²Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.

²who was faithful to him who appointed him, as also was Moses in all his house.

³Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.

³For he has been counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as he who built the house has more honor than the house.

⁴Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.

⁴For every house is built by someone; but he who built all things is God.

⁵A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.

⁵Moses indeed was faithful in all his house as a servant, for a testimony of those things which were afterward to be spoken,

⁶Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.

⁶but Christ is faithful as a Son over his house; whose house we are, if we hold fast our confidence and the glorying of our hope firm to the end.

⁷Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,

⁷Therefore, even as the Holy Spirit says, “Today if you will hear his voice,

⁸Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;

⁸don’t harden your hearts, as in the rebellion, like as in the day of the trial in the wilderness,

⁹Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.

⁹where your fathers tested me by proving me, and saw my works for forty years.

¹⁰Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.

¹⁰Therefore I was displeased with that generation, and said, ‘They always err in their heart, but they didn’t know my ways;’

¹¹Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

¹¹as I swore in my wrath, ‘They will not enter into my rest.’” Psalm 95:7-11

¹²Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.

¹²Beware, brothers, lest perhaps there be in any one of you an evil heart of unbelief, in falling away from the living God;

¹³Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.

¹³but exhort one another day by day, so long as it is called “today”; lest any one of you be hardened by the deceitfulness of sin.

¹⁴Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.

¹⁴For we have become partakers of Christ, if we hold fast the beginning of our confidence firm to the end:

¹⁵Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.

¹⁵while it is said, “Today if you will hear his voice, don’t harden your hearts, as in the rebellion.” Psalm 95:7-8

¹⁶Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.

¹⁶For who, when they heard, rebelled? No, didn’t all those who came out of Egypt by Moses?

¹⁷Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?

¹⁷With whom was he displeased forty years? Wasn’t it with those who sinned, whose bodies fell in the wilderness?

¹⁸A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.

¹⁸To whom did he swear that they wouldn’t enter into his rest, but to those who were disobedient?

¹⁹A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.

¹⁹We see that they were not able to enter in because of unbelief.