¹Mělať pak i první ona smlouva ustanovení z strany služeb a svatyni světskou.

¹Now indeed even the first TR adds “tabernacle” covenant had ordinances of divine service, and an earthly sanctuary.

²Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.

²For a tabernacle was prepared. In the first part were the lampstand, the table, and the show bread; which is called the Holy Place.

³Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,

³After the second veil was the tabernacle which is called the Holy of Holies,

⁴Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,

⁴having a golden altar of incense, and the ark of the covenant overlaid on all sides with gold, in which was a golden pot holding the manna, Aaron’s rod that budded, and the tablets of the covenant;

⁵Nad truhlou pak byli dva cherubínové slávy, zastěňujíci slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.

⁵and above it cherubim of glory overshadowing the mercy seat, of which things we can’t speak now in detail.

⁶To vše když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,

⁶Now these things having been thus prepared, the priests go in continually into the first tabernacle, accomplishing the services,

⁷Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.

⁷but into the second the high priest alone, once in the year, not without blood, which he offers for himself, and for the errors of the people.

⁸Čímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.

⁸The Holy Spirit is indicating this, that the way into the Holy Place wasn’t yet revealed while the first tabernacle was still standing;

⁹Kterýž byl podobenstvím na ten přítomný čas, v němžto darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,

⁹which is a symbol of the present age, where gifts and sacrifices are offered that are incapable, concerning the conscience, of making the worshipper perfect;

¹⁰Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.

¹⁰being only (with meats and drinks and various washings) fleshly ordinances, imposed until a time of reformation.

¹¹Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,

¹¹But Christ having come as a high priest of the coming good things, through the greater and more perfect tabernacle, not made with hands, that is to say, not of this creation,

¹²Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl.

¹²nor yet through the blood of goats and calves, but through his own blood, entered in once for all into the Holy Place, having obtained eternal redemption.

¹³Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla,

¹³For if the blood of goats and bulls, and the ashes of a heifer sprinkling those who have been defiled, sanctify to the cleanness of the flesh:

¹⁴Čím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému?

¹⁴how much more will the blood of Christ, who through the eternal Spirit offered himself without blemish to God, cleanse your conscience from dead works to serve the living God?

¹⁵A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, jenž jsou povoláni.

¹⁵For this reason he is the mediator of a new covenant, since a death has occurred for the redemption of the transgressions that were under the first covenant, that those who have been called may receive the promise of the eternal inheritance.

¹⁶Nebo kdež se děje kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.

¹⁶For where a last will and testament is, there must of necessity be the death of him who made it.

¹⁷Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.

¹⁷For a will is in force where there has been death, for it is never in force while he who made it lives.

¹⁸Protož ani první onen kšaft bez krve nebyl posvěcován.

¹⁸Therefore even the first covenant has not been dedicated without blood.

¹⁹Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podle Zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,

¹⁹For when every commandment had been spoken by Moses to all the people according to the law, he took the blood of the calves and the goats, with water and scarlet wool and hyssop, and sprinkled both the book itself and all the people,

²⁰Řka: Tatoť jest krev Zákona, kterýž vám Bůh vydal.

²⁰saying, “This is the blood of the covenant which God has commanded you.” Exodus 24:8

²¹Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.

²¹Moreover he sprinkled the tabernacle and all the vessels of the ministry in the same way with the blood.

²²A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.

²²According to the law, nearly everything is cleansed with blood, and apart from shedding of blood there is no remission.

²³Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.

²³It was necessary therefore that the copies of the things in the heavens should be cleansed with these; but the heavenly things themselves with better sacrifices than these.

²⁴Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by byla příklad s pravou svatyní se srovnávající, ale právě v nebe všel, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.

²⁴For Christ hasn’t entered into holy places made with hands, which are representations of the true, but into heaven itself, now to appear in the presence of God for us;

²⁵Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,

²⁵nor yet that he should offer himself often, as the high priest enters into the holy place year by year with blood not his own,

²⁶(Sic jinak byl by musil častokrát trpěti od počátku světa,) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest.

²⁶or else he must have suffered often since the foundation of the world. But now once at the end of the ages, he has been revealed to put away sin by the sacrifice of himself.

²⁷A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,

²⁷Inasmuch as it is appointed for men to die once, and after this, judgment,

²⁸Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.

²⁸so Christ also, having been offered once to bear the sins of many, Isaiah 53:13 will appear a second time, without sin, to those who are eagerly waiting for him for salvation.