¹I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,

¹It happened on one of those days, as he was teaching the people in the temple and preaching the Good News, that the TR adds “chief” priests and scribes came to him with the elders.

²I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?

²They asked him, “Tell us: by what authority do you do these things? Or who is giving you this authority?”

³I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:

³He answered them, “I also will ask you one question. Tell me:

⁴Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?

⁴ the baptism of John, was it from heaven, or from men?”

⁵Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?

⁵They reasoned with themselves, saying, “If we say, ‘From heaven,’ he will say, ‘Why didn’t you believe him?’

⁶Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.

⁶But if we say, ‘From men,’ all the people will stone us, for they are persuaded that John was a prophet.”

⁷I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.

⁷They answered that they didn’t know where it was from.

⁸I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.

⁸Jesus said to them, “Neither will I tell you by what authority I do these things.”

⁹I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.

⁹He began to tell the people this parable. “A NU (in brackets) and TR add “certain” man planted a vineyard, and rented it out to some farmers, and went into another country for a long time.

¹⁰A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.

¹⁰ At the proper season, he sent a servant to the farmers to collect his share of the fruit of the vineyard. But the farmers beat him, and sent him away empty.

¹¹A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.

¹¹ He sent yet another servant, and they also beat him, and treated him shamefully, and sent him away empty.

¹²I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.

¹² He sent yet a third, and they also wounded him, and threw him out.

¹³Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.

¹³ The lord of the vineyard said, ‘What shall I do? I will send my beloved son. It may be that seeing him, they will respect him.’

¹⁴Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.

¹⁴ “But when the farmers saw him, they reasoned among themselves, saying, ‘This is the heir. Come, let’s kill him, that the inheritance may be ours.’

¹⁵A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?

¹⁵ They threw him out of the vineyard, and killed him. What therefore will the lord of the vineyard do to them?

¹⁶Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.

¹⁶ He will come and destroy these farmers, and will give the vineyard to others.” When they heard it, they said, “May it never be!”

¹⁷A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.

¹⁷But he looked at them, and said, “Then what is this that is written, ‘The stone which the builders rejected, the same was made the chief cornerstone?’ Psalm 118:22

¹⁸Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.

¹⁸ Everyone who falls on that stone will be broken to pieces, but it will crush whomever it falls on to dust.”

¹⁹I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.

¹⁹The chief priests and the scribes sought to lay hands on him that very hour, but they feared the people—for they knew he had spoken this parable against them.

²⁰Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.

²⁰They watched him, and sent out spies, who pretended to be righteous, that they might trap him in something he said, so as to deliver him up to the power and authority of the governor.

²¹I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.

²¹They asked him, “Teacher, we know that you say and teach what is right, and aren’t partial to anyone, but truly teach the way of God.

²²Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?

²²Is it lawful for us to pay taxes to Caesar, or not?”

²³Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?

²³But he perceived their craftiness, and said to them, “Why do you test me?

²⁴Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.

²⁴ Show me a denarius. Whose image and inscription are on it?” They answered, “Caesar’s.”

²⁵On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.

²⁵He said to them, “Then give to Caesar the things that are Caesar’s, and to God the things that are God’s.”

²⁶I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.

²⁶They weren’t able to trap him in his words before the people. They marveled at his answer, and were silent.

²⁷Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,

²⁷Some of the Sadducees came to him, those who deny that there is a resurrection.

²⁸Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.

²⁸They asked him, “Teacher, Moses wrote to us that if a man’s brother dies having a wife, and he is childless, his brother should take the wife, and raise up children for his brother.

²⁹I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.

²⁹There were therefore seven brothers. The first took a wife, and died childless.

³⁰I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.

³⁰The second took her as wife, and he died childless.

³¹A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.

³¹The third took her, and likewise the seven all left no children, and died.

³²Nejposléze po všech umřela i žena.

³²Afterward the woman also died.

³³Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?

³³Therefore in the resurrection whose wife of them will she be? For the seven had her as a wife.”

³⁴A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.

³⁴Jesus said to them, “The children of this age marry, and are given in marriage.

³⁵Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.

³⁵ But those who are considered worthy to attain to that age and the resurrection from the dead, neither marry, nor are given in marriage.

³⁶Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

³⁶ For they can’t die any more, for they are like the angels, and are children of God, being children of the resurrection.

³⁷A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.

³⁷ But that the dead are raised, even Moses showed at the bush, when he called the Lord ‘The God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob.’ Exodus 3:6

³⁸Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.

³⁸ Now he is not the God of the dead, but of the living, for all are alive to him.”

³⁹Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.

³⁹Some of the scribes answered, “Teacher, you speak well.”

⁴⁰I neodvážili se jeho na nic více tázati.

⁴⁰They didn’t dare to ask him any more questions.

⁴¹On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?

⁴¹He said to them, “Why do they say that the Christ is David’s son?

⁴²A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,

⁴² David himself says in the book of Psalms, ‘The Lord said to my Lord, “Sit at my right hand,

⁴³Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.

⁴³ until I make your enemies the footstool of your feet.”’ Psalm 110:1

⁴⁴Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?

⁴⁴ “David therefore calls him Lord, so how is he his son?”

⁴⁵I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:

⁴⁵In the hearing of all the people, he said to his disciples,

⁴⁶Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,

⁴⁶ “Beware of the scribes, who like to walk in long robes, and love greetings in the marketplaces, the best seats in the synagogues, and the best places at feasts;

⁴⁷Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

⁴⁷ who devour widows’ houses, and for a pretense make long prayers: these will receive greater condemnation.”