¹A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:

¹Then Pharisees and scribes came to Jesus from Jerusalem, saying,

²Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.

²“Why do your disciples disobey the tradition of the elders? For they don’t wash their hands when they eat bread.”

³A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?

³He answered them, “Why do you also disobey the commandment of God because of your tradition?

⁴Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.

⁴ For God commanded, ‘Honor your father and your mother,’ Exodus 20:12; Deuteronomy 5:16 and, ‘He who speaks evil of father or mother, let him be put to death.’ Exodus 21:17; Leviticus 20:9

⁵Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.

⁵ But you say, ‘Whoever may tell his father or his mother, “Whatever help you might otherwise have gotten from me is a gift devoted to God,”

⁶A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

⁶ he shall not honor his father or mother.’ You have made the commandment of God void because of your tradition.

⁷Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:

⁷ You hypocrites! Well did Isaiah prophesy of you, saying,

⁸Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.

⁸ ‘These people draw near to me with their mouth, and honor me with their lips; but their heart is far from me.

⁹Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.

⁹ And in vain do they worship me, teaching as doctrine rules made by men.’” Isaiah 29:13

¹⁰A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.

¹⁰He summoned the multitude, and said to them, “Hear, and understand.

¹¹Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.

¹¹ That which enters into the mouth doesn’t defile the man; but that which proceeds out of the mouth, this defiles the man.”

¹²Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?

¹²Then the disciples came, and said to him, “Do you know that the Pharisees were offended, when they heard this saying?”

¹³A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.

¹³But he answered, “Every plant which my heavenly Father didn’t plant will be uprooted.

¹⁴Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.

¹⁴ Leave them alone. They are blind guides of the blind. If the blind guide the blind, both will fall into a pit.”

¹⁵I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.

¹⁵Peter answered him, “Explain the parable to us.”

¹⁶Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?

¹⁶So Jesus said, “Do you also still not understand?

¹⁷Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?

¹⁷ Don’t you understand that whatever goes into the mouth passes into the belly, and then out of the body?

¹⁸Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.

¹⁸ But the things which proceed out of the mouth come out of the heart, and they defile the man.

¹⁹Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.

¹⁹ For out of the heart come forth evil thoughts, murders, adulteries, sexual sins, thefts, false testimony, and blasphemies.

²⁰Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.

²⁰ These are the things which defile the man; but to eat with unwashed hands doesn’t defile the man.”

²¹A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.

²¹Jesus went out from there, and withdrew into the region of Tyre and Sidon.

²²A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.

²²Behold, a Canaanite woman came out from those borders, and cried, saying, “Have mercy on me, Lord, you son of David! My daughter is severely demonized!”

²³Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.

²³But he answered her not a word. His disciples came and begged him, saying, “Send her away; for she cries after us.”

²⁴On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.

²⁴But he answered, “I wasn’t sent to anyone but the lost sheep of the house of Israel.”

²⁵Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.

²⁵But she came and worshiped him, saying, “Lord, help me.”

²⁶On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.

²⁶But he answered, “It is not appropriate to take the children’s bread and throw it to the dogs.”

²⁷A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.

²⁷But she said, “Yes, Lord, but even the dogs eat the crumbs which fall from their masters’ table.”

²⁸Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

²⁸Then Jesus answered her, “Woman, great is your faith! Be it done to you even as you desire.” And her daughter was healed from that hour.

²⁹A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.

²⁹Jesus departed there, and came near to the sea of Galilee; and he went up into the mountain, and sat there.

³⁰I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,

³⁰Great multitudes came to him, having with them the lame, blind, mute, maimed, and many others, and they put them down at his feet. He healed them,

³¹Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.

³¹so that the multitude wondered when they saw the mute speaking, injured whole, lame walking, and blind seeing—and they glorified the God of Israel.

³²Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.

³²Jesus summoned his disciples and said, “I have compassion on the multitude, because they continue with me now three days and have nothing to eat. I don’t want to send them away fasting, or they might faint on the way.”

³³I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?

³³The disciples said to him, “Where should we get so many loaves in a deserted place as to satisfy so great a multitude?”

³⁴I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.

³⁴Jesus said to them, “How many loaves do you have?” They said, “Seven, and a few small fish.”

³⁵I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.

³⁵He commanded the multitude to sit down on the ground;

³⁶A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.

³⁶and he took the seven loaves and the fish. He gave thanks and broke them, and gave to the disciples, and the disciples to the multitudes.

³⁷I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.

³⁷They all ate, and were filled. They took up seven baskets full of the broken pieces that were left over.

³⁸Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.

³⁸Those who ate were four thousand men, besides women and children.

³⁹A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

³⁹Then he sent away the multitudes, got into the boat, and came into the borders of Magdala.