¹Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

¹My cry goes to God! Indeed, I cry to God for help, and for him to listen to me.

²Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

²In the day of my trouble I sought the Lord. My hand was stretched out in the night, and didn’t get tired. My soul refused to be comforted.

³V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

³I remember God, and I groan. I complain, and my spirit is overwhelmed. Selah.

⁴Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

⁴You hold my eyelids open. I am so troubled that I can’t speak.

⁵Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

⁵I have considered the days of old, the years of ancient times.

⁶I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

⁶I remember my song in the night. I consider in my own heart; my spirit diligently inquires:

⁷Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

⁷“Will the Lord reject us forever? Will he be favorable no more?

⁸Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

⁸Has his loving kindness vanished forever? Does his promise fail for generations?

⁹Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

⁹Has God forgotten to be gracious? Has he, in anger, withheld his compassion?” Selah.

¹⁰Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

¹⁰Then I thought, “I will appeal to this: the years of the right hand of the Most High.”

¹¹I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

¹¹I will remember Yah’s deeds; for I will remember your wonders of old.

¹²Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

¹²I will also meditate on all your work, and consider your doings.

¹³A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

¹³Your way, God, is in the sanctuary. What god is great like God?

¹⁴Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

¹⁴You are the God who does wonders. You have made your strength known among the peoples.

¹⁵Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

¹⁵You have redeemed your people with your arm, the sons of Jacob and Joseph. Selah.

¹⁶Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

¹⁶The waters saw you, God. The waters saw you, and they writhed. The depths also convulsed.

¹⁷Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

¹⁷The clouds poured out water. The skies resounded with thunder. Your arrows also flashed around.

¹⁸Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

¹⁸The voice of your thunder was in the whirlwind. The lightnings lit up the world. The earth trembled and shook.

¹⁹Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

¹⁹Your way was through the sea; your paths through the great waters. Your footsteps were not known.

²⁰Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]

²⁰You led your people like a flock, by the hand of Moses and Aaron.