¹Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk?

¹Or don’t you know, brothers The word for “brothers” here and where context allows may also be correctly translated “brothers and sisters” or “siblings.” (for I speak to men who know the law), that the law has dominion over a man for as long as he lives?

²Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže.

²For the woman that has a husband is bound by law to the husband while he lives, but if the husband dies, she is discharged from the law of the husband.

³A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.

³So then if, while the husband lives, she is joined to another man, she would be called an adulteress. But if the husband dies, she is free from the law, so that she is no adulteress, though she is joined to another man.

⁴Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.

⁴Therefore, my brothers, you also were made dead to the law through the body of Christ, that you would be joined to another, to him who was raised from the dead, that we might bring forth fruit to God.

⁵Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti.

⁵For when we were in the flesh, the sinful passions which were through the law, worked in our members to bring forth fruit to death.

⁶Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.

⁶But now we have been discharged from the law, having died to that in which we were held; so that we serve in newness of the spirit, and not in oldness of the letter.

⁷Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.

⁷What shall we say then? Is the law sin? May it never be! However, I wouldn’t have known sin, except through the law. For I wouldn’t have known coveting, unless the law had said, “You shall not covet.” Exodus 20:17; Deuteronomy 5:21

⁸Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.

⁸But sin, finding occasion through the commandment, produced in me all kinds of coveting. For apart from the law, sin is dead.

⁹Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil,

⁹I was alive apart from the law once, but when the commandment came, sin revived, and I died.

¹⁰a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti.

¹⁰The commandment, which was for life, this I found to be for death;

¹¹Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil.

¹¹for sin, finding occasion through the commandment, deceived me, and through it killed me.

¹²A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.

¹²Therefore the law indeed is holy, and the commandment holy, and righteous, and good.

¹³Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání.

¹³Did then that which is good become death to me? May it never be! But sin, that it might be shown to be sin, by working death to me through that which is good; that through the commandment sin might become exceeding sinful.

¹⁴Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.

¹⁴For we know that the law is spiritual, but I am fleshly, sold under sin.

¹⁵Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.

¹⁵For I don’t know what I am doing. For I don’t practice what I desire to do; but what I hate, that I do.

¹⁶Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.

¹⁶But if what I don’t desire, that I do, I consent to the law that it is good.

¹⁷A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.

¹⁷So now it is no more I that do it, but sin which dwells in me.

¹⁸Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.

¹⁸For I know that in me, that is, in my flesh, dwells no good thing. For desire is present with me, but I don’t find it doing that which is good.

¹⁹Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.

¹⁹For the good which I desire, I don’t do; but the evil which I don’t desire, that I practice.

²⁰A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.

²⁰But if what I don’t desire, that I do, it is no more I that do it, but sin which dwells in me.

²¹Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.

²¹I find then the law, that, to me, while I desire to do good, evil is present.

²²Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;

²²For I delight in God’s law after the inward man,

²³Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých.

²³but I see a different law in my members, warring against the law of my mind, and bringing me into captivity under the law of sin which is in my members.

²⁴Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?

²⁴What a wretched man I am! Who will deliver me out of the body of this death?

²⁵Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.

²⁵I thank God through Jesus Christ, our Lord! So then with the mind, I myself serve God’s law, but with the flesh, the sin’s law.