¹Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,

¹I tell the truth in Christ. I am not lying, my conscience testifying with me in the Holy Spirit,

²Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.

²that I have great sorrow and unceasing pain in my heart.

³Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.

³For I could wish that I myself were accursed from Christ for my brothers’ sake, my relatives according to the flesh,

⁴Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.

⁴who are Israelites; whose is the adoption, the glory, the covenants, the giving of the law, the service, and the promises;

⁵Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen.

⁵of whom are the fathers, and from whom is Christ as concerning the flesh, who is over all, God, blessed forever. Amen.

⁶Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.

⁶But it is not as though the word of God has come to nothing. For they are not all Israel, that are of Israel.

⁷Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.

⁷Neither, because they are Abraham’s seed, are they all children. But, “In Isaac will your seed be called.” Genesis 21:12

⁸To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě.

⁸That is, it is not the children of the flesh who are children of God, but the children of the promise are counted as a seed.

⁹Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.

⁹For this is a word of promise, “At the appointed time I will come, and Sarah will have a son.” Genesis 18:10,14

¹⁰A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.

¹⁰Not only so, but Rebecca also conceived by one, by our father Isaac.

¹¹Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,

¹¹For being not yet born, neither having done anything good or bad, that the purpose of God according to election might stand, not of works, but of him who calls, NA puts the phrase “not of works, but of him who calls” at the beginning of verse 12 instead of the end of verse 11.

¹²Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,

¹²it was said to her, “The elder will serve the younger.” Genesis 25:23

¹³Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.

¹³Even as it is written, “Jacob I loved, but Esau I hated.” Malachi 1:2-3

¹⁴I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.

¹⁴What shall we say then? Is there unrighteousness with God? May it never be!

¹⁵Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.

¹⁵For he said to Moses, “I will have mercy on whom I have mercy, and I will have compassion on whom I have compassion.” Exodus 33:19

¹⁶A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.

¹⁶So then it is not of him who wills, nor of him who runs, but of God who has mercy.

¹⁷Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.

¹⁷For the Scripture says to Pharaoh, “For this very purpose I caused you to be raised up, that I might show in you my power, and that my name might be proclaimed in all the earth.” Exodus 9:16

¹⁸A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.

¹⁸So then, he has mercy on whom he desires, and he hardens whom he desires.

¹⁹Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?

¹⁹You will say then to me, “Why does he still find fault? For who withstands his will?”

²⁰Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?

²⁰But indeed, O man, who are you to reply against God? Will the thing formed ask him who formed it, “Why did you make me like this?” Isaiah 29:16; 45:9

²¹Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?

²¹Or hasn’t the potter a right over the clay, from the same lump to make one part a vessel for honor, and another for dishonor?

²²Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.

²²What if God, willing to show his wrath, and to make his power known, endured with much patience vessels of wrath made for destruction,

²³A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.

²³and that he might make known the riches of his glory on vessels of mercy, which he prepared beforehand for glory,

²⁴Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,

²⁴us, whom he also called, not from the Jews only, but also from the Gentiles?

²⁵Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.

²⁵As he says also in Hosea, “I will call them ‘my people,’ which were not my people; and her ‘beloved,’ who was not beloved.” Hosea 2:23

²⁶A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.

²⁶“It will be that in the place where it was said to them, ‘You are not my people,’ There they will be called ‘children of the living God.’” Hosea 1:10

²⁷Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.

²⁷Isaiah cries concerning Israel, “If the number of the children of Israel are as the sand of the sea, it is the remnant who will be saved;

²⁸Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.

²⁸for He will finish the work and cut it short in righteousness, because the LORD will make a short work upon the earth.” Isaiah 10:22-23

²⁹A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.

²⁹As Isaiah has said before, “Unless the Lord of Armies Greek: Sabaoth (for Hebrew: Tze’va’ot) had left us a seed, we would have become like Sodom, and would have been made like Gomorrah.” Isaiah 1:9

³⁰Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;

³⁰What shall we say then? That the Gentiles, who didn’t follow after righteousness, attained to righteousness, even the righteousness which is of faith;

³¹Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.

³¹but Israel, following after a law of righteousness, didn’t arrive at the law of righteousness.

³²Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,

³²Why? Because they didn’t seek it by faith, but as it were by works of the law. They stumbled over the stumbling stone;

³³Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.

³³even as it is written, “Behold, I lay in Zion a stumbling stone and a rock of offense; and no one who believes in him will be disappointed.” Isaiah 8:14; 28:16