¹Ja mulle tuli Issanda sõna; ta ütles:

¹Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²'Inimesepoeg, ilmuta Jeruusalemmale tema häbiteod

²Synu člověčí, oznam Jeruzalému ohavnosti jeho,

³ja ütle: Nõnda ütleb Issand Jumal Jeruusalemmale: Sinu päritolu ja sinu põlvnemine on kaananlaste maalt; sinu isa oli emorlane ja sinu ema hetitar.

³A rci: Takto praví Panovník Hospodin dceři Jeruzalémské: Obcování tvé a rod tvůj jest z země Kananejské, otec tvůj jest Amorejský, a matka tvá Hetejská.

⁴Ja su sünd oli nõnda: päeval, mil sa sündisid, ei lõigatud su nabavääti, sind ei pestud veega, sind ei hõõrutud soolaga ega mähitud mähkmeisse.

⁴Narození pak tvé: V den, v němž jsi se narodila, nebyl přiřezán pupek tvůj, a vodou nebylas obmyta, abys ošetřena byla, aniž jsi byla solí posolena, ani plénkami obvinuta.

⁵Ükski silm ei kurvastanud sinu pärast, et ta kaastundest sinu vastu oleks sulle teinud ühegi neist asjust, vaid sind visati lagedale väljale; nõnda põlastatud oli su hing päeval, mil sa sündisid.

⁵Neslitovalo se nad tebou oko, aťby v jednom z těch věcí posloužilo, maje lítost nad tebou, ale bylas povržena na svrchku pole, proto že jsi ošklivá byla v den, v kterémž jsi narodila se.

⁶Aga mina läksin sinust mööda ja nägin sind siplemas oma veres, ja ma ütlesin sulle, kui olid oma veres: 'Jää elama!' Jah, ma ütlesin sulle, kui olid oma veres: 'Jää elama,

⁶A jda mimo tebe, a vida tě ku potlačení vydanou ve krvi tvé, řekl jsem tobě: Ve krvi své živa buď. Řekl jsem, pravím, tobě: Ve krvi své živa buď.

⁷ma kasvatan sind nagu lillekest väljal!' Ja sa kasvasid, sirgusid suureks ja sulle tuli küpsusaeg: su rinnad paisusid ja sulle võrsusid karvad; aga veel olid sa alasti ja paljas.

⁷Rozmnožil jsem tě jako z rostliny polní, i rozmnožena jsi a zveličena, a přišlas k největší ozdobě. Prsy tvé oduly se, a vlasy tvé zrostly, ač jsi byla nahá a odkrytá.

⁸Siis ma läksin sinust mööda ja nägin sind, ja vaata, sa olid jõudnud armastusikka. Ma laotasin oma hõlma su üle ja katsin su alastuse. Ja ma vandusin sulle ning tegin sinuga lepingu, ütleb Issand Jumal, ja sa said minu omaks.

⁸Protož jda mimo tě, a vida tě, an aj, čas tvůj čas milování, vztáhl jsem křídlo své na tě, a přikryl jsem nahotu tvou, a přísahou zavázav se tobě, všel jsem v smlouvu s tebou, praví Panovník Hospodin, a tak jsi má učiněna.

⁹Siis ma pesin sind veega, loputasin su pealt vere ja võidsin sind õliga.

⁹I umyl jsem tě vodou, a splákl jsem krev tvou s tebe, a pomazal jsem tě olejem.

¹⁰Ma riietasin sind kirjatud riidesse, sidusin sulle jalga merilehmanahksed sandaalid, mähkisin sulle pähe linase peakatte ja katsin sind siidiga.

¹⁰Nadto přioděl jsem tě rouchem krumpovaným, a obul jsem tě v drahé střevíce, a opásal jsem tě kmentem, a přioděl jsem tě rouchem hedbávným.

¹¹Ma ehtisin sind ehetega, panin sulle käevõrud käte ümber ja kee kaela;

¹¹Ozdobil jsem tě také ozdobou, a dal jsem náramky na ruce tvé, a točenici na hrdlo tvé.

¹²ma panin sulle ninarõnga ninasse, kõrvarõngad kõrvadesse ja ilusa krooni pähe.

¹²Dalť jsem ozdobu i na čelo tvé, a náušnice na uši tvé, a korunu krásnou na hlavu tvou.

¹³Nõnda olid sa ehitud kulla ja hõbedaga ja su riietuseks olid linased, siidised ja kirjatud riided; sa sõid nisuteri, mett ja oliive; sa kasvasid väga ilusaks ja olid kuningate vääriline.

¹³A tak bylas ozdobena zlatem a stříbrem, a oděv tvůj byl kment a roucho hedbávné, a proměnných barev roucho. Běl a med a olej jídala jsi, a krásná jsi učiněna velmi velice, a šťastněť se vedlo v království,

¹⁴Su nimi sai paganate seas kuulsaks su ilu pärast, sest see oli täiuslik kaunistuste tõttu, mis ma olin sulle ümber pannud, ütleb Issand Jumal.

¹⁴Tak že se rozešla pověst o tobě mezi národy pro krásu tvou; nebo dokonalá byla, pro slávu mou, kterouž jsem byl vložil na tebe, praví Panovník Hospodin.

¹⁵Aga sina olid kindel oma ilus ja hoorasid oma kuulsuse varal ning pillasid oma armatsemisi igale möödaminejale: 'Temale saagu see!'

¹⁵Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím. Každý snadně užil krásy tvé.

¹⁶Sa võtsid oma riided seljast ja tegid enesele kirevad ohvrikünkad ning armatsesid nende peal, mida ei ole enne olnud ega saagi olema.

¹⁶A vzavši z roucha svého, nadělalas sobě výsostí rozličných barev, a páchalas smilství při nich, jemuž podobné nikdy nepřijde, aniž kdy potom bude.

¹⁷Sa võtsid oma ehteasjad minu kullast ja hõbedast, mis ma sulle olin andnud, ja valmistasid enesele mehekujusid ning armatsesid nendega.

¹⁷Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.

¹⁸Sa võtsid oma kirjatud riided ja katsid neid; ja sa panid mu õli ja suitsutusrohu nende ette.

¹⁸Vzalas také roucha svá krumpovaná, a přiodílas je, olej můj i kadidlo mé kladlas před nimi.

¹⁹Mu leiva, mis ma sulle andsin - ma söötsin sind nisuteradega, oliivide ja meega -, panid sa nende ette magusaks lõhnaks. Nõnda sündis, ütleb Issand Jumal.

¹⁹Ano i chléb můj, kterýžť jsem byl dal, běl a olej i med, jímž jsem tě krmil, kladlas před nimi u vůni příjemnou, a bylo tak, praví Panovník Hospodin.

²⁰Sa võtsid oma pojad ja tütred, keda sa mulle olid sünnitanud, ja ohverdasid need neile roaks. Kas su hooramisest oli veel vähe,

²⁰Bralas i syny své a dcery své, kteréž jsi mně zplodila, a obětovalas jim k spálení. Cožť se ještě zdálo málo, taková smilství tvá,

²¹et sa tapsid mu poegi ja loovutasid need, lastes neid tulest läbi käia nende heaks?

²¹Žes i syny mé zabíjela a dávalas je, aby je provodili jim?

²²Kõigi oma häbitegude ja hooramiste juures ei mõtelnud sa oma nooruspäevile, mil olid alasti ja paljas ja siplesid oma veres.

²²K tomu ve všech ohavnostech svých a smilstvích svých nerozpomenulas se na dny mladosti své, když jsi byla nahá a odkrytá, ku potlačení vydaná ve krvi své.

²³Ja lisaks kogu oma patususele - 'Häda, häda sulle!' ütleb Issand Jumal -

²³Ale stalo se přes všecku tuto nešlechetnost tvou, (běda, běda tobě), praví Panovník Hospodin,

²⁴ehitasid sa enesele altarimõika ja tegid enesele künka iga turu peale;

²⁴Že jsi vystavěla sobě i vysoké místo, a vzdělalas sobě výsost v každé ulici.

²⁵igale teeotsale ehitasid sa oma künka ja sa häbistasid oma ihu, ajasid jalad laiali igale möödaminejale ja tegid palju hooratööd.

²⁵Při všelikém rozcestí udělalas výsost svou, a zohavilas krásu svou, roztahujíc nohy své každému tudy jdoucímu, a příliš jsi smilnila.

²⁶Sa hoorasid oma naabritega, Egiptuse poegadega, kelle ihud olid toekad, ja tegid minu pahandamiseks palju hooratööd.

²⁶Nebo smilnila jsi s syny Egyptskými, sousedy svými velikého těla, a příliš jsi smilnila, abys mne k hněvu popouzela.

²⁷Ja vaata, ma sirutasin oma käe su vastu ja vähendasin sulle määratud osa; ja ma andsin sinu su vihkajate vilistite tütarde meelevalda, kes häbenesid su liiderliku eluviisi pärast.

²⁷Protož aj, vztáhl jsem ruku svou na tebe, a ujal jsem vyměřeného pokrmu tvého, a vydal jsem tě k líbosti nenávidících tě dcer Filistinských, kteréžto styděly se za cestu tvou nešlechetnou.

²⁸Siis hoorasid sa Assuri poegadega, ilma et oleksid küllastunud, jah, sa hoorasid nendega, aga ei saanud ikka veel küllalt.

²⁸Smilnilas též s syny Assyrskými, proto že jsi nemohla nasytiti se, a smilnivši s nimi, aniž jsi tak se nasytila.

²⁹Siis hoorasid sa palju kaubitsejate maaga, Kaldeaga, aga sellestki ei saanud sa küllalt.

²⁹A tak příliš jsi smilnila v zemi Kananejské s Kaldejskými, a aniž jsi tak se nasytila.

³⁰Kui himur on küll su süda, ütleb Issand Jumal, et sa teed kõike seda, mida teeb jultunuim hooranainegi,

³⁰Jakť jest zmámeno srdce tvé, praví Panovník Hospodin, poněvadž se dopouštíš všech těchto skutků ženy nevěstky přenestydaté,

³¹ehitades oma altarimõika igale teeotsale ja tehes oma künka iga turu peale. Aga sa ei olnud tavalise hoora sarnane, sest sa põlgasid tasu -

³¹Stavěje sobě vysoké místo na rozcestí všeliké silnice, a výsost sobě stroje i v každé ulici. Nýbrž pohrdaje darem, nejsi ani jako nevěstka,

³²abielurikkuja naine, kes oma mehe asemel võtad vastu võõraid!

³²A žena cizoložná, kteráž místo muže svého povoluje cizím.

³³Igale hoorale antakse and, aga sina andsid omalt poolt ande ja meelehead kõigile oma armastajaile, et nad igalt poolt tuleksid su juurde su hooramise pärast.

³³Všechněm nevěstkám dávají mzdu, ale ty dávalas mzdu svou všechněm frejířům svým, a darovalas je, aby vcházeli k tobě odevšad pro smilství tvá.

³⁴Nõnda olid sinu hooramised teistsugused kui teistel naistel: sinule ei joostud hooramiseks järele, sina andsid tasu, kuid sinule ei antud tasu; nõnda olid sa teistmoodi.

³⁴A tak jest při tobě naproti obyčeji těch žen při smilstvích tvých, poněvadž tě k smilství nehledají, nýbrž ty dáváš dary, a ne tobě dar dáván bývá. A toť jest naopak.

³⁵Seepärast, hoor, kuule Issanda sõna:

³⁵Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo:

³⁶Nõnda ütleb Issand Jumal: Et sa oma armatsemistes oled pillanud oma kuuverd ja oled paljastanud oma häbet oma armastajaile, samuti kõigi su jäledate ebajumalate pärast ja su laste vere pärast, mida sa neile oled andnud,

³⁶Takto praví Panovník Hospodin: Proto že vylita jest mrzkost tvá, a odkrývána byla nahota tvá při smilstvích tvých s frejíři tvými, a se všemi ukydanými bohy ohavností tvých, též pro krev synů tvých, kteréž jsi dala jim:

³⁷siis sellepärast, vaata, kogun ma kõik su armastajad, kellele sa meeldisid, ja kõik, keda sa armastasid, ja kõik, keda sa vihkasid; ma kogun need su vastu igalt poolt ja paljastan neile su häbeme, et nad näeksid kogu su alastust.

³⁷Proto aj, já shromáždím všecky frejíře tvé, s nimiž jsi obcovala, a všecky, kteréž jsi milovala, se všechněmi, jichž jsi nenáviděla, a shromáždě je proti tobě odevšad, odkryji nahotu tvou před nimi, aby viděli všecku nahotu tvou.

³⁸Ma mõistan kohut su üle abielurikkujate ja verevalajate kohta käivate seaduste järgi ning lasen raevus ja vihas su verel voolata.

³⁸A budu tě souditi soudem cizoložnic, a těch, kteříž krev vylévají, a oddám tě k smrti, kteráž přijde na tě z prchlivosti a horlení.

³⁹Ja ma annan su nende kätte, ja nad hävitavad su altarimõika, kisuvad maha su künkad, rebivad sult riided, võtavad su ilusad ehted ning jätavad sind paljaks ja alasti.

³⁹Nebo vydám tě v ruku jejich. I rozboří vysoké místo tvé, a rozválejí výsosti tvé, a svlekouce tě z roucha tvého, poberou přípravy ozdoby tvé, a nechají tě nahé a odkryté.

⁴⁰Nad toovad su vastu rahvajõugu, viskavad sind kividega ja raiuvad sind mõõkadega.

⁴⁰I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.

⁴¹Nad põletavad su kojad tulega ja viivad täide kohtuotsused su kohta paljude naiste silme ees; nõnda ma teen lõpu su hooramisele ja sina ei anna ka enam hooratasu.

⁴¹Popálí také domy tvé ohněm, a vykonají na tobě pomstu před očima žen mnohých, a tak přítrž učiním tvému smilství, a aniž budeš dávati daru více.

⁴²Ja ma vaigistan oma viha su kallal, nõnda et mu püha viha viimaks hoidub sinust ja ma rahunen ega pahanda enam.

⁴²A tak odpočineť sobě hněv můj na tobě, a horlení mé odejde od tebe, abych upokojil se a nehněval se více,

⁴³Et sa ei ole mõelnud oma nooruspäevile, vaid oled mind pahandanud kõige sellega, vaata, siis laon minagi su eluviisid su pea peale, ütleb Issand Jumal. Eks ole sa teinud neid häbitegusid lisaks kõigile oma jäledustele?

⁴³Proto žes se nerozpomenula na dny mladosti své, ale postavovalas se proti mně ve všem tom. Aj hle, já také cestu tvou na hlavu tvou obrátil jsem, praví Panovník Hospodin, tak že nebudeš páchati nešlechetnosti, ani kterých ohavností svých.

⁴⁴Vaata, iga tähendamissõna lausuja ütleb sinu kohta: 'Nagu ema, nõnda tütar!'

⁴⁴Aj, kdožkoli užívá přísloví, o tobě užive přísloví, řka: Jakáž matka, takáž dcera její.

⁴⁵Sina oled oma ema tütar, selle, kes põlastas oma meest ja lapsi; sa oled oma õdede õde, nende, kes põlastasid oma mehi ja lapsi: teie ema oli hetitar ja isa emorlane.

⁴⁵Dcera matky své jsi, té, kteráž sobě zošklivila muže svého a dítky své, a sestra obou sestr svých jsi, kteréž zošklivily sobě muže své a dítky své. Matka vaše jest Hetejská, a otec váš Amorejský.

⁴⁶Sinu vanem õde on Samaaria, kes oma tütardega elab sinust vasakul pool; ja sinu õde, kes on sinust noorem ja elab sinust paremal pool, on Soodom ja tema tütred.

⁴⁶Sestra pak tvá starší, kteráž sedí po levici tvé, jest Samaří a dcery její, a sestra tvá mladší, kteráž sedí po pravici tvé, jest Sodoma a dcery její.

⁴⁷Aga sina, vähe sellest et käia nende teedel ja teha nende jäledusi, tegid veel halvemini kui nemad kõigis oma eluviisides.

⁴⁷Nýbrž aniž jsi po cestách jejich chodila, ani podlé ohavností jejich činila, zošklivivši sobě jako věc špatnou, pročež pokazilas se více než ony na všech cestách svých.

⁴⁸Nii tõesti kui ma elan, ütleb Issand Jumal, ei ole su õde Soodom ise ega tema tütred teinud nõnda, nagu oled teinud sina ja su tütred.

⁴⁸Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že Sodoma sestra tvá i dcery její nečinily, jako jsi ty činila s dcerami svými.

⁴⁹Vaata, su õe Soodoma süü oli see: temal ja ta tütreil oli uhkus, leivaküllus ja muretu rahu, aga viletsa ja vaese kätt ta ei kinnitanud,

⁴⁹Aj, tatoť byla nepravost Sodomy sestry tvé: Pýcha, sytost chleba a hojnost pokoje. To ona majíc i dcery její, ruky však chudého a nuzného neposilňovala.

⁵⁰vaid nad olid upsakad ja tegid mu ees jäledusi; aga ma saatsin nad ära, kui ma seda nägin.

⁵⁰Ale pozdvihše se, páchaly ohavnost přede mnou; protož sklidil jsem je, jakž mi se vidělo.

⁵¹Ja Samaaria ei teinud pooltki seda pattu mis sina; sina oled teinud palju rohkem jäledusi kui nemad ja oled kõigi oma jäleduste läbi, mis sa oled teinud, õigustanud oma õdesid.

⁵¹Samaří také ani polovice hříchů tvých nenahřešila. Nebo jsi rozhojnila ohavnosti své nad ně, a tak jsi spravedlivější býti ukázala sestry své všemi ohavnostmi svými, kteréž jsi páchala.

⁵²Seepärast kanna ka sina oma häbi, kui oled astunud oma õdede asemele oma pattude tõttu, mida sa oled teinud jäledamalt kui nemad, nõnda et nad on sinust õigemad! Häbene ka sina ja kanna oma häbi, kui oled õigustanud oma õdesid!

⁵²Nesiž i ty také potupu svou, kterouž jsi přisoudila sestrám svým, pro hříchy své, kteréž jsi ohavně páchala více než ony. Spravedlivějšíť byly než ty. I ty, pravím, styď se, a nes potupu svou, poněvadž spravedlivější býti ukazuješ sestry své.

⁵³Ja ma pööran nende saatuse, Soodoma ja tema tütarde saatuse, ja Samaaria ja tema tütarde saatuse; ja ma pööran sinu enda saatuse nende keskel,

⁵³Přivedu-li zase zajaté jejich, totiž zajaté Sodomy a dcer jejich, též zajaté Samaří a dcer jejich, takéť zajetí zajatých tvých u prostřed nich,

⁵⁴et sa kannaksid oma häbi ja häbeneksid kõige selle pärast, mis sa tegid, kui sa neid trööstisid.

⁵⁴Proto, abys musila nésti potupu svou a hanbiti se za všecko, což jsi páchala, jsuc jejich potěšením.

⁵⁵Su õde Soodom ja tema tütred pöörduvad tagasi oma endisesse põlve, ja su õde Samaaria ja tema tütred pöörduvad tagasi oma endisesse põlve, ja sina ja su tütred pöördute tagasi oma endisesse põlve.

⁵⁵Jestližeť sestry tvé, Sodoma a dcery její, navrátí se k prvnímu způsobu svému, též Samaří a dcery její navrátí-li se k prvnímu způsobu svému: i ty také s dcerami svými navrátíte se k prvnímu způsobu svému.

⁵⁶Eks olnud Soodom, su õde, sõnakõlksuks sinu suus su kõrkuse ajal,

⁵⁶Poněvadž nebyla Sodoma sestra tvá pověstí v ústech tvých v den zvýšení tvého,

⁵⁷enne kui ilmnes sinu enda kurjus? Tema sarnane oled sa nüüd, teotada Arami tütreile ja kõigile tema naabreile, vilistite tütreile, kes naabritest sind põlgavad.

⁵⁷Prvé než zjevena byla zlost tvá, jako za času útržky od dcer Syrských a všech, kteříž jsou vůkol nich, dcer Filistinských, kteréž tě hubily se všech stran:

⁵⁸Oma häbitegu ja jäledusi pead sa ise kandma, ütleb Issand.

⁵⁸Nešlechetnost svou a ohavnosti své poneseš, praví Hospodin.

⁵⁹Sest nõnda ütleb Issand Jumal: Mina talitan sinuga, nagu sina oled talitanud, sellepärast et sa oled halvustanud vannet ja oled murdnud lepingu.

⁵⁹Nebo takto praví Panovník Hospodin: Tak učiním tobě, jakž jsi učinila, když jsi pohrdla přísahou, a zrušila smlouvu.

⁶⁰Aga mina pean meeles oma lepingut sinuga su nooruspäevilt ja tahan sinuga teha igavese lepingu.

⁶⁰A však rozpomenu se na smlouvu svou s tebou ve dnech mladosti tvé, potvrdím, pravím, tobě smlouvy věčné.

⁶¹Siis sa mõtled oma eluviisidele ja häbened, kui sa võtad oma õed, kes on sinust vanemad või kes on sinust nooremad, ja ma annan nad sulle tütreiks - hoolimata sinu lepingupidamisest.

⁶¹I rozpomeneš se na cesty své, a hanbiti se budeš, když přijmeš sestry své starší, nežli jsi ty, i mladší, nežli jsi ty, a dám je tobě za dcery, ale ne podlé smlouvy tvé.

⁶²Ma teen sinuga oma lepingu ja sa saad tunda, et mina olen Issand,

⁶²A tak utvrdím smlouvu svou s tebou, i zvíš, že já jsem Hospodin,

⁶³et sa mõtleksid ja häbeneksid ega avaks enam oma suud häbi pärast, kui ma sulle andeks annan kõik, mis sa oled teinud, ütleb Issand Jumal.'

⁶³Abys se rozpomenula a styděla, a nemohla více úst otevříti pro hanbu svou, když tě očistím ode všeho, což jsi činila, praví Panovník Hospodin.