¹Ja mulle tuli Issanda sõna; ta ütles:

¹Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²'Inimesepoeg! Oli kaks naist, ühe ema tütred.

²Synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly.

³Nad hoorasid Egiptuses, nad hoorasid oma noorpõlves. Seal rudjuti nende rindu ja seal pigistati nende neitsilikke põuesid.

³Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. Tam jsou mačkány prsy jejich, tam opiplány prsy panenství jejich.

⁴Nende nimed olid: vanem Ohola, ja tema õde Oholiba. Nad said mu omaks ning sünnitasid poegi ja tütreid. Ja nende nimed on vasted: Ohola on Samaaria ja Oholiba on Jeruusalemm.

⁴Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba.

⁵Aga Ohola murdis truudust, kuigi ta oli minu, ja ihaldas oma armastajaid, võitlustublisid assüürlasi,

⁵Ale Ahola maje mne, smilnila a frejů hleděla s milovníky svými, s Assyrskými blízkými,

⁶kes olid riietatud purpurisse, asevalitsejaid ja maavanemaid, kes kõik olid toredad noored mehed, ratsanikke, kes ratsutasid hobuste seljas.

⁶Oděnými postavcem modrým, s vývodami a knížaty, i všemi napořád mládenci krásnými, a s jezdci jezdícími na koních.

⁷Ta pakkus oma armatsemisi neile, kes kõik olid Assuri valitud pojad; ja kõigega, mida ta himustas, kõigi nende ebajumalatega ta rüvetas ennast.

⁷Vydala se, pravím, v smilství svá s nimi, se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými, a se všemi, jimž frejovala, a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich.

⁸Ta ei jätnud ka oma hooramisi egiptlastega, sest need olid temaga maganud ta noorpõlves, olid muljunud ta neitsilikku põue ja olid teda üle puistanud oma armatsemisega.

⁸A tak smilství svých Egyptských nenechala; nebo ji zléhali v mladosti její, a oni mačkali prsy panenství jejího, a vylili smilství svá na ni.

⁹Seepärast andsin ma tema ta armastajate kätte, Assuri poegade kätte, kelle järele ta himustas.

⁹Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích, v ruku Assyrských, jimž frejovala.

¹⁰Need paljastasid ta häbeme, võtsid ära ta pojad ja tütred ning tapsid ta mõõgaga; ta jäi hirmutuseks naistele, kui ta üle oli kohut mõistetud.

¹⁰Oniť jsou odkryli nahotu její, syny i dcery její pobrali, ji pak samu mečem zamordovali. Takž vzata jest na slovo od jiných žen, když soudy vykonali při ní.

¹¹Aga kuigi ta õde Oholiba seda nägi, oli ta oma himus temast veelgi halvem ja tema hooramisi oli veel rohkem kui ta õe hooramisi.

¹¹To viděla sestra její Aholiba, však mnohem více než onano frejovala, a smilství její větší byla než smilství sestry její.

¹²Ta himustas Assuri poegi, asevalitsejaid ja maavanemaid, tublisid võitlejaid, kes kandsid uhkeid riideid, ratsanikke, kes ratsutasid hobuste seljas - kõik toredad noored mehed.

¹²S Assyrskými frejů hleděla, s vývodami a knížaty blízkými, oděnými nádherně, s jezdci jezdícími na koních, a všemi mládenci krásnými.

¹³Ja ma nägin, et ta ennast oli rüvetanud: neil mõlemal oli ühesugune tee.

¹³I viděl jsem, že se poškvrnila, a že cesta jednostejná jest obou dvou.

¹⁴Aga ta läks oma hooramises veelgi kaugemale; kui ta nägi seinale maalitud mehi, kaldealaste pilte, värvitud punase värviga,

¹⁴Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým, že viduc muže vyryté na stěně, obrazy Kaldejských vymalované barvou,

¹⁵niudepõlled vööna puusadel, toredad mähised peas, võitlejate välimus kõigil, sarnased Paabeli poegadega, kelle sünnimaa on Kaldea,

¹⁵Přepásané pasem po bedrách jejich, a klobouky barevné na hlavách jejich, a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané, podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi, jejichž ona vlast jest,

¹⁶siis, olles neid silmadega näinud, hakkas ta neid himustama ja läkitas käskjalad nende juurde Kaldeasse.

¹⁶I zahořela k nim z pohledění očima svýma, a vyslala posly k nim do země Kaldejské.

¹⁷Ja Paabeli pojad tulid tema juurde armuvoodisse ning rüvetasid teda oma hooramisega; ja alles siis, kui ta oli ennast nendega rüvetanud, tüdines ta neist.

¹⁷Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. A když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich.

¹⁸Ja kui ta tegi avalikuks oma hooramised ja paljastas oma häbeme, siis tõmbus minu hing temast eemale, nõnda nagu mu hing oli tõmbunud eemale tema õest.

¹⁸A odkryla smilství svá, odkryla též nahotu svou, i odloučila se duše má od ní, tak jako se odloučila duše má od sestry její.

¹⁹Aga ta rohkendas oma armatsemisi, mõeldes oma nooruspäevile, mil ta armatses Egiptusemaal.

¹⁹Nebo rozmnožila smilství svá, rozpomínajíc se na dny mladosti své, v nichž smilnila v zemi Egyptské,

²⁰Ja ta himustas nende liigmehi, kelle liha on otsekui eeslite liha ja kelle seemnevool on otsekui täkkude seemnevool.

²⁰A frejovala s kuběnáři jejich, jejichž tělo jest jako tělo oslů, a tok jejich jako tok koňský.

²¹Nõnda oli sul igatsus oma noorpõlve kõlvatuse järele, kui egiptlased muljusid su põue su nooruslike rindade pärast.

²¹A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své, když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé.

²²Seepärast, Oholiba, ütleb Issand Jumal nõnda: Vaata, ma kihutan sulle kallale su armastajad, kellest su hing eemale tõmbus, ja toon nad su kallale igalt poolt:

²²Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad,

²³Paabeli pojad ja kõik kaldealased, Pekodi, Soa ja Koa, ja koos nendega kõik Assuri pojad, toredad noored mehed, asevalitsejad ja maavanemad, võitlejad ja tublid mehed, kõik hobuste seljas ratsutajad.

²³Babylonské a všecky Kaldejské, Pekodské, a Šohejské, i Kohejské, všecky syny Assyrské s nimi, mládence krásné, vývody a knížata všecka, hejtmany a slovoutné, všecky jezdící na koních.

²⁴Nad tulevad su kallale vankrite ja ratastega ning rahvaste hulgaga; nad seavad su vastu ümberringi kaitsevarju, kilbi ja kiivri. Ma annan nende kätte kohtumõistmise ja nad mõistavad kohut su üle oma seaduste järgi.

²⁴A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými.

²⁵Ma juhin su vastu oma püha viha, et nad kohtleksid sind vihas: nad lõikavad ära su nina ja kõrvad, ja mis sinust üle jääb, langeb mõõga läbi. Nad võtavad ära su pojad ja tütred ning su jäägi neelab tuli.

²⁵Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm.

²⁶Nad rebivad sul riided seljast ja võtavad ära su ehted.

²⁶A vyvlekou tě z roucha tvého, a rozberou šperky okrasy tvé.

²⁷Nõnda teen ma lõpu su kõlvatusele ja su Egiptusemaalt pärit hooramisele, et sa enam ei tõstaks silmi nende poole ega mõtleks Egiptusele.

²⁷A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé, i smilství tvému z země Egyptské vzatému, a nepozdvihneš očí svých k nim, a na Egypt nezpomeneš více.

²⁸Sest nõnda ütleb Issand Jumal: Vaata, ma annan su nende kätte, keda sa vihkad, nende kätte, kellest su hing on eemale tõmbunud.

²⁸Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám tebe v ruku těch, kterýchž nenávidíš, v ruku těch, od nichž se odloučila duše tvá,

²⁹Need kohtlevad sind vihaselt, võtavad ära kogu su töövaeva ning jätavad su paljaks ja alasti: su hooralik häbe, su kõlvatus ja su hooramised saavad avalikuks.

²⁹I budou nakládati s tebou podlé nenávisti, a poberou všecko úsilé tvé, a nechají tě nahé a obnažené. A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé, smilství, pravím, tvého.

³⁰Seda tehakse sinuga, et sa truudust murdes jooksid paganate järele, et sa ennast rüvetasid nende ebajumalatega.

³⁰Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich.

³¹Sa käisid oma õe teed, sellepärast ma annan tema karika sinu kätte.

³¹Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou.

³²Nõnda ütleb Issand Jumal: Sa pead jooma oma õe karikat, sügavat ja laia; sa muutud naeruks ja pilkeks, sest see mahutab palju.

³²Takto praví Panovník Hospodin: Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký; budeť sporý, tak že smích a žert budou míti z tebe.

³³Sa jääd joobnuks ja täitud murega: hirmu- ja õudusekarikas on su õe Samaaria karikas.

³³Opilstvím a zámutkem naplněna budeš, kalichem pustiny a zpuštění, kalichem sestry své Samaří.

³⁴Seda pead sa jooma ja rüüpama, närima selle kilde ja rebestama oma rindu. Sest mina olen rääkinud, ütleb Issand Jumal.

³⁴I vypiješ jej a vyvážíš, a než jej polámeš, snáze prsy své roztrháš; neboť jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin.

³⁵Seepärast ütleb Issand Jumal nõnda: Et sa oled minu unustanud ja heitnud oma selja taha, siis kanna sinagi oma kõlvatust ja hooramisi!'

³⁵Protož takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že jsi zapomenula na mne, a zavrhlas mne za hřbet svůj, i ty také vezmi za svou nešlechetnost, a za smilství svá.

³⁶Ja Issand ütles mulle: 'Inimesepoeg, kas sa ei tahaks kohut mõista Ohola ja Oholiba üle? Siis tee neile teatavaks nende jäledused!

³⁶I řekl Hospodin ke mně: Synu člověčí, budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich,

³⁷Sest nad on rikkunud abielu ja nende käte küljes on veri: nad on rikkunud abielu oma ebajumalatega ja nad on ka oma lapsed, keda nad mulle olid sünnitanud, lasknud tulest läbi käia oma ebajumalatele roaks.

³⁷Že cizoložily, a krev jest na rukou jejich, a s ukydanými bohy svými cizoložily. Také i syny své, kteréž mně zplodily, vodily jim, aby sežráni byli.

³⁸Nad on mulle teinud veel sedagi: nad on samal ajal rüvetanud mu pühamut ja teotanud mu hingamispäevi.

³⁸Ještě i toto činily mi, že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den, a sobot mých poškvrňovaly.

³⁹Olles tapnud oma lapsi oma ebajumalaile, tulid nad samal päeval mu pühamusse seda teotama; jah, vaata, nõnda on nad teinud keset mu koda.

³⁹Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým, vcházely do svatyně mé v tentýž den, aby ji poškvrnily. Aj hle, takť jsou činívaly u prostřed mého domu.

⁴⁰Veelgi enam, nad läkitasid meeste järele, kes tulid kaugelt; kui nende juurde läkitati käskjalg, vaata, siis tulid need, kelle jaoks sa ennast olid pesnud, silmi värvinud ja ehetega ehtinud.

⁴⁰Nadto, že vysílaly k mužům, jenž by přišli zdaleka, kteříž, jakž posel vyslán k nim, aj, hned přicházívali. Jimž jsi se umývala, a tvář svou líčila, a okrašlovalas se okrasou.

⁴¹Ja sa istusid valmis seatud voodi peale ning selle ette kaeti laud; sa panid selle peale mu suitsutusrohtu ja õli.

⁴¹A usazovalas se na loži slavném, před nímž stůl připravený byl, na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala.

⁴²Siis kostis sealt muretut lärmi ning lisaks rahvasummast võetud meestele toodi kõrbest saabalasi; need panid naistele käte ümber keed ja pähe ilusad kroonid.

⁴²Když pak hlas toho množství poutichl, tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly, jenž bývali přivozováni ožralí z pouště. I dávali náramky na ruce jejich, i koruny ozdobné na hlavy jejich.

⁴³Aga mina ütlesin: Nõnda rikutakse abielu. Nüüd hooravad nad temaga ja tema nendega omalt poolt.

⁴³A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně, a že oni jednak s jednou, jednak s druhou smilství provodí,

⁴⁴Tema juurde mindi, nagu minnakse hooranaise juurde: nõnda läksid nad Ohola ja Oholiba juurde, nende häbitute naiste juurde.

⁴⁴A že každý z nich vchází k ní, tak jako někdo vchází k ženě nevěstce: však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě, ženám přenešlechetným.

⁴⁵Aga õiglased mehed mõistavad kohut nende üle abielurikkujate seaduse ja verevalajate seaduse järgi, sest nad on abielurikkujad ja nende kätel on veri.

⁴⁵Protož muži spravedliví, tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch, jenž vylévaly krev, proto že cizoložily, a krev jest na rukou jejich.

⁴⁶Sest nõnda ütleb Issand Jumal: Rahvahulk tõusku nende vastu ja nad antagu hirmutada ning rüüstata!

⁴⁶Nebo takto praví Panovník Hospodin: Přivedu na ně vojsko, a dám je v posmýkání i v loupež.

⁴⁷Jõuk visaku neid kividega ja raiugu mõõkadega; nad tapku nende pojad ja tütred ja põletagu nende kojad tulega!

⁴⁷I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí.

⁴⁸Nõnda ma lõpetan maalt kõlvatuse ja kõik naised peavad laskma endid hoiatada, et nad ei teeks häbitegu nagu teie.

⁴⁸A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této, i budou se tím káti všecky ženy, a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší.

⁴⁹Teie häbitegu pannakse teie peale ja te peate kandma oma ebajumalatega tehtud patte. Ja te saate tunda, et mina olen Issand Jumal.'

⁴⁹Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše, a ponesete hříchy ukydaných bohů svých. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.