¹Sõna, mis Jeremijale tuli Issandalt Juuda kuninga Sidkija kümnendal aastal; see oli Nebukadnetsari kaheksateistkümnes aasta.

¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského, kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův.

²Paabeli kuninga sõjavägi piiras siis Jeruusalemma ja prohvet Jeremijat peeti kinni vahtkonnaõues, mis oli Juuda kuningakoja juures,

²(Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského.

³kuhu Juuda kuningas Sidkija oli ta kinni pannud, öeldes: 'Mispärast sa kuulutad ja ütled: Nõnda ütleb Issand: Vaata, ma annan selle linna Paabeli kuninga kätte ja ta vallutab selle!?

³Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský, řka: Proč ty prorokuješ, právě: Takto praví Hospodin: Aj, já dám město toto v ruku krále Babylonského, aby je vzal.

⁴Ja Juuda kuningas Sidkija ei pääse kaldealaste käest, vaid antakse kindlasti Paabeli kuninga kätte ja ta peab temaga rääkima suust suhu ja nägema teda silmast silma.

⁴Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských, ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského, a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho, a oči jeho uzří oči jeho.

⁵Sidkija viiakse tema poolt Paabelisse ja ta jääb sinna, kuni ma võtan tema oma hoolde, ütleb Issand; kui te sõdite kaldealaste vastu, ei ole teil õnne.'

⁵Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše, aby tam byl, až ho navštívím, dí Hospodin. Poněvadž bojujete s Kaldejskými, nepovede se vám šťastně.)

⁶Ja Jeremija ütles: 'Mulle tuli Issanda sõna; ta ütles:

⁶Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

⁷Vaata, Hanameel, su lelle Sallumi poeg, tuleb sinu juurde ja ütleb: Osta enesele minu Anatotis olev põld, sest sul on selle ostuks lunaõigus!'

⁷Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej.

⁸Ja Hanameel, mu lellepoeg, tuli Issanda sõna kohaselt mu juurde vahtkonnaõue ja ütles mulle: 'Osta ometi mu põld, mis on Anatotis Benjamini maal, sest sinul on pärimis- ja lunaõigus; osta see enesele!' Siis ma mõistsin, et see oli Issanda sõna.

⁸Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo,

⁹Ja ma ostsin Hanameelilt, oma lellepojalt, Anatotis oleva põllu ning vaagisin temale seitseteist hõbeseeklit hõbedat,

⁹I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra.

¹⁰kirjutasin üriku ja pitseerisin selle, võtsin siis tunnistajad ja vaagisin hõbeda vaekaussidega.

¹⁰A zapsav to do cedule, zapečetil jsem, a osvědčil jsem svědky, odváživ peníze na váze.

¹¹Siis ma võtsin käsu ja seaduste kohaselt pitseeritud ostukirja ja lahtise kirja

¹¹Potom vzal jsem, podlé přikázaní a ustanovení, cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou,

¹²ning andsin ostukirja Baarukile, Mahseja poja Neerija pojale, oma lellepoja Hanameeli ja tunnistajate nähes, kes olid ostukirjale alla kirjutanud, kõigi juutide nähes, kes istusid vahtkonnaõues.

¹²A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, před očima Chanameele strýce svého, a před očima svědků, kteříž se podepsali v ceduli té koupě, před očima všech Judských, kteříž se byli posadili v síni stráže.

¹³Ja ma käskisin Baarukit nende nähes, öeldes:

¹³A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich, řka:

¹⁴'Nõnda ütleb vägede Issand, Iisraeli Jumal: Võta need kirjad, see pitseeritud ostukiri ja see lahtine kiri, ja pane saviastjaisse, et need säiliksid kaua aega!

¹⁴Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli té koupě, jakož zapečetěnou, tak ceduli otevřenou tuto, a vlož je do nádoby hliněné, aby trvaly za mnohá léta.

¹⁵Sest nõnda ütleb vägede Issand, Iisraeli Jumal: Kord ostetakse siin maal jälle kodasid, põlde ja viinamägesid.'

¹⁵Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť kupováni budou domové, a rolí, i vinice v zemi této.

¹⁶Ja pärast seda, kui olin andnud ostukirja Baarukile, Neerija pojale, palusin ma Issandat, öeldes:

¹⁶Potom modlil jsem se Hospodinu, když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, řka:

¹⁷'Oh Issand Jumal! Vaata, sina oled teinud taeva ja maa oma suure rammu ja väljasirutatud käsivarrega: ükski asi ei ole võimatu sinul,

¹⁷Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc.

¹⁸kes osutad heldust tuhandeile, aga tasud vanemate süü nende laste sülle pärast neid; sina oled suur, vägev Jumal, kelle nimi on vägede Issand,

¹⁸Činíš milosrdenství nad tisíci, a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich, Bůh veliký, silný, mocný, jehož jméno Hospodin zástupů,

¹⁹suur nõu ja vägev teo poolest, sina, kelle silmad on lahti inimlaste kõigi teede kohal, et anda igaühele tema teede ja tegude vilja järgi,

¹⁹Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.

²⁰sina, kes oled teinud tunnustähti ja imetegusid Egiptusemaal ning teed neid tänapäevani Iisraelis ja muude inimeste seas, ja kes oled teinud enesele nime, nõnda nagu see tänapäeval on.

²⁰Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne, jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi, a dobyls sobě jména, jakéž jest po dnešní den.

²¹Sina tõid ära oma Iisraeli rahva Egiptusemaalt tunnustähtede ja imetegudega, vägeva käe ja väljasirutatud käsivarrega ning suure hirmu abil

²¹Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích, a rukou silnou, a ramenem vztaženým, a v strachu velikém,

²²ja andsid neile selle maa, mille sa vandega olid tõotanud anda nende vanemaile, maa, mis voolab piima ja mett.

²²A dals jim zemi tuto, kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich, zemi oplývající mlékem a strdí.

²³Aga kui nad tulid ja võtsid selle omaks, siis nad ei võtnud kuulda su sõna ega käinud su Seaduse järgi, nad ei teinud midagi kõigest sellest, mida sa neid olid käskinud teha; seepärast lasksid sa tulla neile kogu selle õnnetuse.

²³Ale že všedše do ní, a dědičně ujavše ji, neposlouchali hlasu tvého, a v zákoně tvém nechodili, všeho, což jsi koli přikázal jim činiti, nečinili, protož způsobils to, aby je potkalo všecko toto zlé.

²⁴Vaata, piiramisvallid ulatuvad linnani, et seda vallutada, ja linn antakse mõõga, nälja ja katku abil kaldealaste kätte, kes sõdivad selle vastu. Millest sa oled rääkinud, see on sündinud, ja vaata, sa ise näed seda.

²⁴Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš.

²⁵Aga sina, Issand Jumal, ütlesid mulle ometi: Osta raha eest enesele põld ja võta tunnistajad, ehk küll linn antakse kaldealaste kätte!'

²⁵Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských.

²⁶Ja Issanda sõna tuli Jeremijale; ta ütles:

²⁶I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:

²⁷'Vaata, mina olen Issand, kõige liha Jumal! Ons mulle mõni asi võimatu?

²⁷Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?

²⁸Seepärast ütleb Issand nõnda: Vaata, ma annan selle linna kaldealaste kätte ja Paabeli kuninga Nebukadnetsari kätte ja tema vallutab selle.

²⁸Protož takto praví Hospodin: Aj, já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, aby je vzal.

²⁹Ja kaldealased, kes sõdivad selle linna vastu, tulevad ning süütavad selle linna tulega ja põletavad selle ja kojad, mille katustel minu pahandamiseks on suitsutatud Baalile ja on valatud joogiohvreid teistele jumalatele.

²⁹A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.

³⁰Sest Iisraeli lapsed ja Juuda lapsed on oma noorusest alates teinud minu silmis ainult kurja; on ju Iisraeli lapsed mind ainult pahandanud oma kätetööga, ütleb Issand.

³⁰Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí Hospodin.

³¹Jah, see linn on mulle olnud viha ja raevu põhjuseks alates päevast, kui see ehitati, kuni tänapäevani, nõnda et ma pean selle kõrvaldama oma palge eest

³¹Toto zajisté město od toho dne, jakž je vystavěli, až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne, tak že je sklidím od tváři své,

³²kõigi Iisraeli laste ja Juuda laste kurjuse pärast, mida nad on teinud, et mind pahandada, nemad, nende kuningad, nende vürstid, nende preestrid ja nende prohvetid, ja Juuda mehed ja Jeruusalemma elanikud.

³²Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských, kterouž páchali, aby mne k hněvu popouzeli, oni, králové jejich, knížata jejich, kněží jejich i proroci jejich, jakož muži Judští, tak obyvatelé Jeruzalémští,

³³Nad on pööranud mu poole kukla, aga mitte näo; ja kuigi ma olen neid õpetanud ja õpetanud, ei ole nad kuulnud, et võtta õpetust.

³³Obracejíce se ke mně hřbetem, a ne tváří. A když je učím, ráno přivstávaje, a to ustavičně, však nikoli neposlouchají, aby přijímali naučení.

³⁴Nad on asetanud oma jäledused kotta, millele on pandud minu nimi, ja on selle roojastanud.

³⁴Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby jej zanečistili.

³⁵Ja nad on ehitanud Baali ohvrikünkad, mis on Ben-Hinnomi orus, et ohverdada Moolokile oma poegi ja tütreid, mida ma neid ei ole käskinud ja mis mulle ei ole tulnud meeldegi, et nad võiksid teha niisugust jõledust, selleks et saata Juudat pattu tegema.

³⁵Nastavěli, pravím, výsostí Bálovi, kteréž jsou v údolí Benhinnom, aby vodili syny své a dcery své Molochovi, ješto jsem jim toho nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé, aby páchati měli tu ohavnost, a Judu k hřešení přivodili.

³⁶Aga nüüd, tõepoolest, ütleb Issand, Iisraeli Jumal, nõnda selle linna kohta, mille kohta te ütlete: 'See antakse Paabeli kuninga kätte mõõga, nälja ja katku abil!'

³⁶A nyní z příčiny té takto dí Hospodin. Bůh Izraelský, o městě tomto, o kterémž vy říkáte: Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor:

³⁷Vaata, ma kogun neid kõigist maadest, kuhu ma olen nad tõuganud oma vihas, raevus ja suures meelepahas, ja toon nad tagasi siia paika ning lasen neid elada turvaliselt.

³⁷Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém, a v rozpálení svém, i v prchlivosti veliké, a přivedu je zase na toto místo, a způsobím to, aby bydlili bezpečně.

³⁸Siis on nad mulle rahvaks ja mina olen neile Jumalaks.

³⁸I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.

³⁹Ja ma annan neile ühesuguse südame ja ühesuguse tee, nõnda et nad alati kardavad mind, kasuks neile ja nende lastele pärast neid.

³⁹Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich.

⁴⁰Ja ma teen nendega igavese lepingu, et ma ei loobu tegemast neile head; ja ma annan neile südamesse minu kartuse, et nad ei lahkuks minust.

⁴⁰A učiním s nimi smlouvu věčnou, že se neodvrátím od nich, abych jim neměl dobře činiti; nadto bázeň svou dám v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne.

⁴¹Ja ma tunnen neist rõõmu, tehes neile head, ma istutan nad ustavalt siia maale kõigest oma südamest ja kõigest oma hingest.

⁴¹I veseliti se budu z nich, dobře jim čině, když je štípím v zemi této pevně, celým srdcem svým a vší duší svou.

⁴²Sest nõnda ütleb Issand: Nii nagu ma tõin sellele rahvale kogu selle suure õnnetuse, nõnda ma toon neile kõik selle hea, mis ma neile olen tõotanud.

⁴²Nebo takto praví Hospodin: Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento, tak uvedu na ně všecko to dobré, o němž jim mluvím.

⁴³Ja põlde ostetakse veelgi sellel maal, mille kohta te ütlete: 'See on lage, inimesteta ja loomadeta, ja see antakse kaldealaste kätte!'

⁴³Tehdáž kupováno bude pole v zemi této, o níž vy říkáte: Pustá jest, tak že není v ní žádného člověka ani hovada, dánať jest v ruku Kaldejských.

⁴⁴Põlde ostetakse raha eest, ostukirju kirjutatakse ja pitseeritakse ja tunnistajaid võetakse Benjamini maal, Jeruusalemma ümbruskonnas, Juuda linnades, mäestiku linnades, madalmaa linnades ja Lõunamaa linnades, sest ma pööran nende vangipõlve, ütleb Issand.'

⁴⁴Pole za peníze kupovati budou, a zapisovati do cedulí, a zpečetíce, svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských, jakož v městech, kteráž jsou při horách, tak v městech na rovinách, a v městech poledních, když zase přivedu zajaté jejich, dí Hospodin.