¹Ja Issanda sõna tuli teist korda Jeremijale, kui teda veel kinni peeti vahtkonnaõues; ta ütles:

¹Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi po druhé, když ještě zavřín byl v síni stráže, řkoucí:

²'Nõnda ütleb Issand, kes teeb seda, Issand, kes valmistab ja kinnitab seda - Issand on tema nimi -:

²Takto praví Hospodin, kterýž učiní to, Hospodin, kterýž sformuje to, potvrdí toho, Hospodin jméno jeho:

³Hüüa mind, siis ma vastan sulle ja ilmutan sulle suuri ja salajasi asju, mida sa ei tea!

³Volej ke mně, a ohlásímť se, a oznámímť věci veliké a tajné, o nichž nevíš.

⁴Sest nõnda ütleb Issand, Iisraeli Jumal, selle linna kodade ja Juuda kuningate kodade kohta, mis on maha kistud kaitseks piiramisseadmete ja mõõga vastu,

⁴Nebo takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, o domích města tohoto, a o domích králů Judských, kteříž zkaženi býti mají berany válečnými a mečem:

⁵et neid kasutada võitluses kaldealastega ja et neid täita surnutega, keda ma löön maha oma vihas ja raevus, kuna ma olen peitnud oma palge selle linna eest nende kõigi kurjuse pärast:

⁵Potáhnouť k boji proti Kaldejským, ale aby naplnili tyto domy mrtvými těly lidskými, kteréž zbiji v hněvě svém a v prchlivosti své, pro jejichž všelikou nešlechetnost skryl jsem tvář svou od města tohoto.

⁶Vaata, ma toon temale paranemist ja tervist, ja ma teen nad terveks ning ilmutan neile rohket rahu ja tõtt.

⁶Aj, já zopravuji je a vzdělám, a uzdravím obyvatele, a zjevím jim hojnost pokoje, a to stálého.

⁷Ma pööran Juuda vangipõlve ja Iisraeli vangipõlve ja ehitan nad üles nõnda nagu muistegi.

⁷Nebo přivedu zase zajaté Judské a zajaté Izraelské, a vzdělám je jako prvé,

⁸Ja ma puhastan nad kogu nende süüst, millega nad on pattu teinud minu vastu; ja ma annan neile andeks kõik nende süüteod, millega nad on pattu teinud minu vastu ja millega nad on üles astunud minu vastu.

⁸A očistím je od všeliké nepravosti jejich, kterouž hřešili proti mně, a odpustím všecky nepravosti jejich, kterýmiž hřešili proti mně, a jimiž zpronevěřovali se mně.

⁹Ja see linn saab mulle rõõmunimeks, kiituseks ning ehteks kõigi maa rahvaste ees, kes kuulevad kõigest heast, mida ma neile teen; siis nad kardavad ja värisevad kõige selle hea ja kõige selle õnne pärast, mida ma linnale annan.

⁹A toť mi bude k jménu, k radosti, k chvále, a k zvelebení mezi všemi národy země, kteříž uslyší o všem tom dobrém, kteréž já jim učiním, a děsíce se, třásti se budou nade vším tím dobrým a nade vším pokojem tím, kterýž já jim způsobím.

¹⁰Nõnda ütleb Issand: Veel kuuldakse siin paigas, mille kohta te ütlete: 'See on laastatud, pole inimest ega looma', laastatud Juuda linnades ja Jeruusalemma tänavail, kus pole inimest, elanikku ega looma,

¹⁰Takto praví Hospodin: Na tomto místě, o kterémž vy říkáte: Popléněno jest, tak že není ani člověka ani žádného hovada v městech Judských a na ulicích Jeruzalémských zpustlých, tak že není žádného člověka, ani žádného obyvatele, ani žádného hovada,

¹¹lustihäält ja rõõmuhäält, peigmehe häält ja pruudi häält, nende häält, kes ütlevad: 'Tänage vägede Issandat, sest Issand on hea, sest tema heldus kestab igavesti!', kes toovad tänuohvrit Issanda kotta. Sest ma pööran maa vangipõlve nõnda nagu muistegi, ütleb Issand.

¹¹Ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas řkoucích: Oslavujte Hospodina zástupů, nebo dobrý jest Hospodin, nebo na věky milosrdenství jeho, a obětujících díkčinění v domě Hospodinově, když zase přivedu zajaté země této jako na počátku, praví Hospodin.

¹²Nõnda ütleb vägede Issand: Veel saab olema siin laastatud paigas, kus pole inimest ega looma, ja kõigil selle linnadel karjamaid karjastele lammaste ja kitsede puhkamiseks.

¹²Takto praví Hospodin zástupů: Na místě tomto popléněném, tak že není žádného člověka ani hovada, i ve všech městech jeho bude ještě obydlé pastýřů, kdež by chovali stáda.

¹³Mäestiku linnades, madalmaa linnades ja Lõunamaa linnades, Benjamini maal, Jeruusalemma ümbruskonnas ja Juuda linnades käib veel lambaid läbi lugeja käte alt, ütleb Issand.

¹³V městech při horách, v městech na rovinách a v městech v straně polední, tolikéž v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma, i v městech Judských, ještě procházívati budou stáda skrze ruce počítajícího, praví Hospodin.

¹⁴Vaata, päevad tulevad, ütleb Issand, mil ma teen tõeks hea sõna, mis ma olen rääkinud Iisraeli soo ja Juuda soo kohta.

¹⁴Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.

¹⁵Neil päevil ja sel ajal lasen ma tärgata Taavetile õiguse võsu, ja tema teeb siis sellel maal õigust ja õiglust.

¹⁵V těch dnech a za času toho způsobím to, aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi.

¹⁶Neil päevil päästetakse Juuda, ja Jeruusalemm võib elada turvaliselt, ja see on nimi, millega teda nimetatakse: Issand, meie õigus.

¹⁶V těch dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpečně, a toť jest, což jemu přivolá Hospodin, spravedlnost naše.

¹⁷Sest nõnda ütleb Issand: Ei puudu Taavetil mees, kes istub Iisraeli soo aujärjel.

¹⁷Nebo takto praví Hospodin: Nebudeť vypléněn muž z rodu Davidova, ješto by neseděl na stolici domu Judského.

¹⁸Ja leviitpreestreil ei puudu mees mu palge ees, ohverdamas põletusohvrit ja suitsutamas roaohvrit ning toimetamas tapaohvrit iga päev.'

¹⁸Z kněží také Levítských nebude vypléněn muž od tváři mé, ješto by neobětoval zápalu, a zapaloval suchou obět, a obětoval obět po všecky dny.

¹⁹Ja Jeremijale tuli Issanda sõna; ta ütles:

¹⁹Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:

²⁰'Nõnda ütleb Issand: Kui te võite tühjaks teha minu lepingu päevaga ja minu lepingu ööga, nõnda et päev ja öö ei tule neile seatud ajal,

²⁰Takto praví Hospodin: Jestliže budete moci zrušiti smlouvu mou se dnem, a smlouvu mou s nocí, aby nebývalo dne ani noci časem svým:

²¹siis muutub tühjaks ka minu leping mu sulase Taavetiga, nõnda et tal enam ei ole poega, kes valitseks tema aujärjel, nõndasamuti minu leping leviitidega, preestritega, kes mind teenivad.

²¹Takéť smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým, aby neměl syna, kterýž by kraloval na stolici jeho, a s Levítskými kněžími, aby nebyli služebníky mými.

²²Nõnda nagu ei saa ära lugeda taeva väge ega mõõta mere liiva, nõnda rohkeks ma teen oma sulase Taaveti soo ja leviidid, kes mind teenivad.'

²²A jakož nemůže sečteno býti vojsko nebeské, ani změřen býti písek mořský, tak rozmnožím símě Davida služebníka svého, a Levítů mně přisluhujících.

²³Ja Jeremijale tuli Issanda sõna; ta ütles:

²³Opět stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:

²⁴'Kas sa ei ole märganud, mis see rahvas räägib ja ütleb: Need mõlemad suguvõsad, kelle Issand valis, on ta hüljanud? Ja nad laimavad mu rahvast, nagu see ei olekski nende meelest enam rahvas.

²⁴Což nesoudíš, co lid tento mluví, říkaje: Že dvojí čeled, kterouž byl vyvolil Hospodin, již ji zavrhl, a lidem mým že pohrdají, jako by nebyl více národem před oblíčejem jejich.

²⁵Nõnda ütleb Issand: Kui ei oleks mu lepingut päeva ja ööga, kui ma ei oleks seadnud taeva ja maa korda,

²⁵Takto praví Hospodin: Nebude-liť smlouva má se dnem a nocí, a ustanovení nebes i země zdržáno,

²⁶siis ma hülgaksin ka Jaakobi ja oma sulase Taaveti soo ega võtaks tema soost valitsejaid Aabrahami, Iisaki ja Jaakobi soole. Aga ma pööran nende vangipõlve ja halastan nende peale.'

²⁶Také símě Jákobovo a Davida služebníka svého zavrhu, abych nebral z semene jeho těch, kteříž by panovati měli nad semenem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým, když zase přivedu zajaté jejich, a smiluji se nad nimi.