¹Siis rääkis suhiit Bildad ja ütles:

¹Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:

²'Millal sa teed sõnadele lõpu? Mõtle järele, ja rääkigem siis.

²Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.

³Miks peetakse meid loomadeks, oleme rumalad teie silmis?

³Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.

⁴Sina, kes vihas oma hinge lõhki käristad - kas sinu pärast jäetakse maha maa või nihutatakse kalju oma asemelt?

⁴Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?

⁵Jah, õela valgus kustub ja tema tuleleek ei paista.

⁵Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.

⁶Ta telgis pimeneb valgus ja ta kohal kustub tema lamp.

⁶Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.

⁷Ta jõudsad sammud jäävad lühikeseks ja ta oma nõu paiskab ta maha.

⁷Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.

⁸Sest ta oma jalad viivad ta võrku ja ta käib püüniste peal.

⁸Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.

⁹Püüdepael haarab teda kannast, lõks hoiab teda kinni.

⁹Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.

¹⁰Tema jaoks on peidetud maa peale köis, teerajale silmus.

¹⁰Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.

¹¹Kõikjal kohutab teda suur hirm ja kihutab tema kannul.

¹¹Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.

¹²Õnnetus tunneb nälga tema järele, hukatus on valmis tema kukutamiseks.

¹²Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.

¹³Tõbi sööb ta naha, surma esmasündinu sööb ta liikmed.

¹³Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.

¹⁴Tema telgist kistakse ta lootus ja teda aetakse suure hirmu kuninga juurde.

¹⁴Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.

¹⁵Tema telki asub elama see, mis pole tema oma, ta eluaseme peale puistatakse väävlit.

¹⁵V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.

¹⁶Temal kuivavad juured alt ja närtsivad oksad pealt.

¹⁶Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.

¹⁷Mälestus temast kaob maalt ja ta nime ei nimetata tänaval.

¹⁷Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.

¹⁸Ta tõugatakse valgusest pimedusse ja aetakse maailmast ära.

¹⁸Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.

¹⁹Temale ei jää järglast ega sugu oma rahva seas, ja mitte ühtegi pääsenut sealt, kus ta viibis.

¹⁹Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.

²⁰Inimesed läänes ehmuvad tema hukatuspäevast ja inimesi idas haarab hirm.

²⁰Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.

²¹Tõesti, nõnda sünnib ülekohtutegija hoonega ja nõnda selle paigaga, kes Jumalat ei tunne.'

²¹Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.