¹Siis rääkis teemanlane Eliifas ja ütles:

¹A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

²'Kas Jumalal on inimesest kasu? Ei, aga mõistlik mees toob kasu iseenesele.

²Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

³Kas Kõigevägevamal on head sellest, et sa oled õiglane, või kasu, kui su eluviisid on laitmatud?

³Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

⁴Kas ta noomib sind su jumalakartuse pärast, ja läheb sellepärast sinuga kohtusse?

⁴Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

⁵Kas mitte su kurjus pole suur ja su süüteod otsatud?

⁵Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

⁶Sest sa võtsid oma vendadelt panti ilmaaegu ja riisusid alastiolijailt riided.

⁶Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.

⁷Sa ei andnud väsinule juua ja keelasid näljasele leiba.

⁷Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

⁸Aga rusikamees - tema päralt oli maa ja ainult armualune võis seal elada.

⁸Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.

⁹Sa saatsid lesknaised ära tühje käsi ja vaeslaste käsivarred murti.

⁹Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.

¹⁰Seepärast on nüüd su ümber silmused ja äkiline hirm kohutab sind.

¹⁰A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,

¹¹Või on pimedus, sa ei näe enam, ja veetõus katab sind.

¹¹Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.

¹²Eks ole Jumal kõrgel taevas? Ja vaata ülemaid tähti - kui kõrgel need on!

¹²Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.

¹³Seepärast sa mõtled: 'Mis teab Jumal? Kas ta võib kohut mõista läbi suure pimeduse?

¹³Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?

¹⁴Pilved on tal varjuks ees, ei ta siis näe, ta ju kõnnib taevavõlvil.'

¹⁴Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.

¹⁵Kas tahad hoida vana teed, mida on käinud pahad inimesed,

¹⁵Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

¹⁶need, keda enneaegselt haarati, kelle aluse uhtus vool,

¹⁶Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

¹⁷kes Jumalale ütlesid: 'Tagane meist!' ja veel: 'Mida võiks Kõigevägevam meile teha?'

¹⁷Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

¹⁸Ja ometi oli tema täitnud nende kojad õnnistusega ja õelate nõu oli minust kaugel.

¹⁸On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

¹⁹Õiglased nägid seda ja rõõmustasid, ja süütu irvitas nende üle:

¹⁹Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,

²⁰'Tõesti, meie vastased on hävitatud, ja mis neist järele jäi, selle sõi tuli.'

²⁰Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.

²¹Saa siis Jumalaga sõbraks ja ole rahul, nõnda sa saavutad õnne!

²¹Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.

²²Võta ometi tema suust õpetust ja pane tema sõnad oma südamesse!

²²Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.

²³Kui sa pöördud tagasi Kõigevägevama juurde, sind ehitatakse üles; kui sa saadad ülekohtu oma telgist kaugele,

²³Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,

²⁴viskad kulla põrmu peale ja Oofiri kulla ojakivide sekka,

²⁴Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

²⁵siis on Kõigevägevam sulle kullaks ja puhtaimaks hõbedaks,

²⁵Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.

²⁶sest siis sa võid rõõmu tunda Kõigevägevamast ja tõsta oma palge Jumala poole.

²⁶A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

²⁷Kui sa ta poole palvetad, siis ta kuuleb sind, ja sina saad tasuda oma tõotused.

²⁷Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.

²⁸Kui sa midagi ette võtad, siis läheb see sul korda ja sinu teede peale paistab valgus.

²⁸Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.

²⁹Kui kedagi alandatakse, ütleb ta: 'Üles!' ja ta aitab neid, kes silmad maha löövad.

²⁹Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

³⁰Ta päästab selle, kes ei ole süütu, ja ta päästetakse su käte puhtuse pärast.'

³⁰Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.