¹Jeesus rääkis neile tähendamissõna selle kohta, et nad peavad ikka palvetama ega tohi tüdida:

¹Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,

²'Ühes linnas oli kohtunik, kes ei kartnud Jumalat ega häbenenud inimesi.

²Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.

³Samas linnas oli ka lesknaine, kes käis aina tema juures ja rääkis: 'Kaitse mu õigust mu vastase vastu!'

³Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

⁴Ja tükk aega kohtunik ei tahtnud. Aga pärast ta mõtles endamisi: 'Ehk ma küll ei karda Jumalat ega häbene inimesi,

⁴A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

⁵ometigi, kuna see lesk mind tüütab, muretsen ma talle õiguse, et ta oma lõputu käimisega mind ära ei piinaks.''

⁵Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

⁶Aga Issand ütles: 'Te kuulete, mida see ülekohtune kohtunik ütleb!

⁶I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.

⁷Kas siis Jumal ei peaks muretsema õigust oma äravalituile, kes tema poole kisendavad päevad ja ööd, kas ta peaks viivitama neid aidates?

⁷A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

⁸Ma ütlen teile, küll ta muretseb neile peatselt õiguse! Ometi, kui Inimese Poeg tuleb, kas ta leiab usku maa pealt?'

⁸Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?

⁹Mõnedele aga, kes olid enestele kindlad, et nemad on õiged, ja panid teisi eimillekski, rääkis Jeesus selle tähendamissõna:

⁹I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:

¹⁰'Kaks inimest läksid üles pühakotta palvetama, üks oli variser ja teine tölner.

¹⁰Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.

¹¹Seisma jäädes palvetas variser endamisi: 'Oh Jumal, ma tänan sind, et mina ei ole niisugune nagu muud inimesed: röövijad, ülekohtused, abielurikkujad, ega ka niisugune nagu see tölner.

¹¹Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.

¹²Mina paastun kaks korda nädalas, annan kümnist kõigest, mis ma saan.'

¹²Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.

¹³Aga tölner seisis eemal ega tahtnud silmigi tõsta taeva poole, vaid lõi endale vastu rindu ja ütles: 'Oh Jumal, ole mulle patusele armuline!'

¹³Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.

¹⁴Ma ütlen teile, tema läks alla oma kotta õigeks mõistetult, mitte too teine. Sest igaüht, kes ennast ise ülendab, alandatakse, kes aga ennast ise alandab, seda ülendatakse.'

¹⁴Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

¹⁵Aga Jeesuse juurde toodi ka lapsi, et ta neid puudutaks, aga seda nähes jüngrid sõitlesid toojaid.

¹⁵Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.

¹⁶Ent Jeesus kutsus lapsed enese juurde ja ütles: 'Laske lapsed minu juurde tulla ja ärge keelake neid, sest selliste päralt on Jumala riik!

¹⁶Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.

¹⁷Tõesti, ma ütlen teile, kes iganes Jumala riiki vastu ei võta nagu laps, ei saa sinna.'

¹⁷Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.

¹⁸Ja keegi ülem küsis Jeesuselt: 'Hea Õpetaja, mida tehes ma päriksin igavese elu?'

¹⁸I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

¹⁹Jeesus ütles talle: 'Miks sa nimetad mind heaks? Ei ole hea keegi muu kui üks - Jumal.

¹⁹I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

²⁰Käske sa tead: ära riku abielu, ära tapa, ära varasta, ära anna valetunnistust, austa oma isa ja ema!'

²⁰Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.

²¹Aga tema ütles: 'Seda kõike olen ma pidanud noorest põlvest saadik.'

²¹On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.

²²Seda kuuldes ütles Jeesus talle: 'Üks asi on sul veel vajaka: müü ära kõik, mis sul on, ja jaga vaestele, ja sul on siis aare taevas, ning tule, järgne mulle!'

²²Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

²³Aga seda kuuldes jäi ta päris kurvaks, sest ta oli väga rikas.

²³On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

²⁴Aga nähes teda kurvastavat, ütles Jeesus: 'Kui vaevaliselt lähevad rikkad Jumala riiki!

²⁴A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

²⁵Sest hõlpsam on kaamelil minna läbi nõelasilma kui rikkal Jumala riiki.'

²⁵Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

²⁶Kuulajad küsisid: 'Kes siis võib saada päästetud?'

²⁶Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?

²⁷Ent tema ütles: 'Inimeste käes võimatu on Jumala käes võimalik.'

²⁷A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.

²⁸Peetrus ütles: 'Vaata, meie oleme oma vara maha jätnud ja järgnenud sulle.'

²⁸I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

²⁹Tema aga ütles neile: 'Tõesti, ma ütlen teile, ei ole kedagi, kes on jätnud maha maja või naise või vennad või vanemad või lapsed Jumala riigi pärast,

²⁹On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,

³⁰kes mitmevõrra tagasi ei saaks sel ajal, ja tuleval ajastul igavest elu.'

³⁰Aby nevzal v tomto času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.

³¹Aga võttes endaga need kaksteist, ütles Jeesus neile: 'Vaata, me läheme üles Jeruusalemma ja seal viiakse lõpule kõik see, mis prohvetid on kirjutanud Inimese Pojast,

³¹Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.

³²sest ta antakse paganate kätte ja teda teotatakse ja tema peale sülitatakse,

³²Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.

³³ja kui nad teda on piitsutanud, tapavad nad tema ning kolmandal päeval tõuseb ta üles.'

³³A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.

³⁴Aga nemad ei mõistnud sellest midagi ja see sõna oli nende eest peidetud ja nad ei taibanud öeldu mõtet.

³⁴Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.

³⁵Aga see sündis, kui Jeesus Jeeriko lähedale jõudis, et üks pime istus kerjates tee ääres.

³⁵I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.

³⁶Kui too kuulis rahvahulka mööda minevat, päris ta, mis see võiks olla.

³⁶A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?

³⁷Nemad teatasid talle, et Jeesus Naatsaretlane läheb mööda.

³⁷I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.

³⁸Ja ta hüüdis: 'Jeesus, Taaveti Poeg, halasta minu peale!'

³⁸I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!

³⁹Ja möödaminejad sõitlesid teda, et ta jääks vait. Tema aga karjus veelgi enam: 'Taaveti Poeg, halasta minu peale!'

³⁹A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!

⁴⁰Jeesus jäi seisma ja käskis pimeda enese juurde tuua. Aga kui pime tema juurde tuli, küsis Jeesus temalt:

⁴⁰Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,

⁴¹'Mida sa tahad, et ma sulle teeksin?' Tema aga ütles: 'Issand, et ma jälle näeksin!'

⁴¹Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.

⁴²Ja Jeesus ütles talle: 'Näe jälle! Sinu usk on su päästnud!'

⁴²A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.

⁴³Ja otsekohe nägi ta jälle ja läks temaga kaasa Jumalat ülistades. Ja kogu rahvas, kes seda nägi, kiitis Jumalat.

⁴³A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.