¹Ja kui Jeesus jõudis Jeerikosse, läks ta sealt läbi.

¹A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

²Ja vaata, seal oli mees, Sakkeus nimi; see oli tölnerite ülem, ja ta oli rikas.

²A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

³Sakkeus püüdis näha saada, milline neist on Jeesus, aga see ei õnnestunud rahvahulga pärast, sest ta oli lühikest kasvu.

³I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

⁴Siis ta jooksis ettepoole ja ronis mooruspuu otsa, et teda näha, sest Jeesus pidi sealtkaudu minema.

⁴A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

⁵Ja kui Jeesus sinna paika jõudis, vaatas ta üles ja ütles temale: 'Sakkeus, tule kiiresti maha, sest täna pean ma jääma sinu kotta!'

⁵A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

⁶Ja Sakkeus tuli kiiresti maha ja võttis Jeesuse rõõmuga vastu.

⁶I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

⁷Ja seda nähes nurisesid kõik: 'Tema on patuse mehe juurde öömajale läinud!'

⁷A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

⁸Sakkeus ütles aga Issanda ette astudes: 'Vaata, Issand, poole oma varandusest annan ma vaestele, ja kui ma olen kelleltki midagi välja pressinud, siis ma annan neljakordselt tagasi.'

⁸Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

⁹Aga Jeesus ütles talle: 'Täna on sellele kojale tulnud pääste, sest ka tema on Aabrahami poeg.

⁹I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

¹⁰Sest Inimese Poeg on tulnud otsima ja päästma kadunut.'

¹⁰Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

¹¹Aga neile, kes teda kuulasid, rääkis Jeesus veel ühe tähendamissõna, sest ta oli Jeruusalemma lähedal ja nemad arvasid, et Jumala riik otsekohe ilmsiks saab.

¹¹Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

¹²Ta ütles siis: 'Üks kõrgest soost inimene reisis kaugele maale, et omandada kuningriik ja siis pöörduda tagasi.

¹²I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

¹³Ning ta kutsus kümme oma sulastest ja andis neile kümme naela raha ja ütles neile: 'Kaubelge, kuni ma tagasi tulen!'

¹³I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

¹⁴Aga ta alamad vihkasid teda ja läkitasid saadikud talle järele ütlema: 'Meie ei taha, et tema meie üle kuningana valitseks.'

¹⁴Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

¹⁵Ja see sündis, kui ta tagasi tuli, olles saanud selle riigi, et ta käskis enese juurde kutsuda need sulased, kellele ta oli raha andnud, et saada teada, kui palju kasu keegi kaubeldes oli saanud.

¹⁵I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

¹⁶Siis tuli esimene ja ütles: 'Isand, sinu nael on kümme naela kasu toonud.'

¹⁶I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

¹⁷Ja tema ütles sellele: 'Tubli, sa hea sulane! Et sa oled olnud ustav kõige pisemas, seepärast olgu sul meelevald kümne linna üle.'

¹⁷I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

¹⁸Ja teine tuli ja ütles: 'Isand, sinu nael on viis naela kasu toonud.'

¹⁸A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

¹⁹Tema ütles sellelegi: 'Ja sina ole viie linna üle!'

¹⁹I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

²⁰Ja veel teine tuli ja ütles: 'Isand, vaata, siin on sinu nael, mida ma olen alles hoidnud higirätikus,

²⁰A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

²¹sest ma kartsin sind: sa oled vali mees, sa võtad, mida sa ei ole paigale pannud, ja lõikad, mida sa ei ole külvanud.'

²¹Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

²²Tema ütles talle: 'Sinu enda suu läbi ma mõistan su süüdi, sa halb sulane! Eks sa teadnud, et ma olen vali mees: võtan, mida ma ei ole paigale pannud, ja lõikan, mida ma ei ole külvanud?

²²I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

²³Mispärast sa ei ole siis andnud mu raha panka? Küll ma siis oleksin selle tagasi tulles kasuga kätte nõudnud.'

²³I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

²⁴Ja ta ütles juuresseisjaile: 'Võtke nael tema käest ära ja andke sellele, kellel on kümme naela!'

²⁴I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

²⁵Ja nemad ütlesid talle: 'Isand, tal on kümme naela!'

²⁵I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

²⁶'Ma ütlen teile, igaühele, kellel on, antakse, aga kellel ei ole, sellelt võetakse ära ka see, mis tal on.

²⁶I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

²⁷Aga need mu vaenlased, kes ei tahtnud, et ma nende üle kuningas oleksin, tooge siia ja lööge nad maha minu ees!''

²⁷Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

²⁸Ja kui Jeesus seda oli rääkinud, läks ta edasi Jeruusalemma poole.

²⁸To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

²⁹Ja see sündis, kui ta jõudis Betfage ja Betaania lähedale mäe juurde, mida hüütakse Õlimäeks, et ta läkitas kaks jüngritest,

²⁹I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

³⁰öeldes: 'Minge vastaskülla, kuhu jõudes te leiate kinniseotud sälu, kelle seljas ei ole istunud kunagi ükski inimene. Päästke see lahti ja tooge siia!

³⁰Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

³¹Ja kui keegi peaks teilt küsima: 'Miks te ta lahti päästate?', siis öelge: 'Issand vajab teda.''

³¹A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

³²Läkitatud aga läksid ja leidsid kõik, just nagu Jeesus neile oli öelnud.

³²Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

³³Aga kui nad sälu lahti päästsid, ütlesid selle omanikud neile: 'Miks te sälu lahti päästate?'

³³A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

³⁴Nemad ütlesid: 'Issand vajab teda.'

³⁴A oni řekli: Pán ho potřebuje.

³⁵Ja nad tõid selle Jeesuse juurde, heitsid oma rõivad sälu peale ning panid Jeesuse tema selga istuma.

³⁵I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

³⁶Aga kui ta hakkas liikuma, laotasid nad oma rõivad tee peale.

³⁶A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

³⁷Aga kui Jeesus juba sinna lähedale sai, kus minnakse Õlimäelt alla, hakkas kogu jüngrite hulk rõõmustades valju häälega Jumalat kiitma kõigi vägevate tegude pärast, mida nad olid näinud:

³⁷Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

³⁸'Õnnistatud olgu, kes tuleb, kuningas Issanda nimel! Rahu taevas ja kirkus kõrgustes!'

³⁸Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

³⁹Ja mõned variserid rahva hulgast ütlesid Jeesusele: 'Õpetaja, hoiata oma jüngreid!'

³⁹Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

⁴⁰Ta vastas: 'Ma ütlen teile, kui need vaikiksid, peaksid kivid hakkama kisendama!'

⁴⁰I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

⁴¹Ja kui Jeesus lähedale jõudis, nuttis ta linna nähes tema pärast:

⁴¹A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

⁴²'Kui ka sina sel päeval ära tunneksid, mis sinu rahuks on vaja! Ent nüüd on see sinu silmade eest peidus.

⁴²Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

⁴³Sest päevad tulevad sinu peale, mil su vaenlased teevad sinu ümber valli ja piiravad sind ja ahistavad sind igalt poolt

⁴³Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

⁴⁴ja lõhuvad su maani maha, ja su lapsed sinu sees, ega jäta kivi kivi peale, seepärast et sa ei ole ära tundnud oma soosinguaega.'

⁴⁴A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

⁴⁵Ja Jeesus läks pühakotta ning hakkas välja ajama müüjaid,

⁴⁵A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

⁴⁶öeldes neile: 'Kirjutatud on: Minu koda peab olema palvekoda, aga teie olete teinud ta röövlikoopaks.'

⁴⁶Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

⁴⁷Ja Jeesus oli päevast päeva õpetamas pühakojas. Aga ülempreestrid ja kirjatundjad otsisid võimalust teda hukata, samuti ülikud,

⁴⁷I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

⁴⁸ent nad ei leidnud, mida teha, sest kogu rahvas rippus Jeesuse küljes teda kuulates.

⁴⁸A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.