¹Ja Jeesus tõusis ja tuli Juudamaa alale sinnapoole Jordanit. Ja ta juurde voolas kokku rahvast ja ta õpetas neid, nagu tal oli tavaks.

¹A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.

²Ja Jeesuse juurde astus varisere, kes küsisid temalt teda kiusates: 'Kas mees tohib lahutada oma naisest?'

²Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.

³Aga tema vastas neile: 'Mida Mooses teil käskis?'

³On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?

⁴Nemad ütlesid: 'Mooses lubas kirjutada lahutustunnistuse, kui tahetakse naisest lahutada.'

⁴Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.

⁵Jeesus ütles aga neile: 'Teie kõva südame pärast kirjutas ta teile selle käsu,

⁵I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.

⁶aga loomise algul lõi Jumal inimese meheks ja naiseks.

⁶Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.

⁷Seepärast jätab mees oma isa ja ema ja hoiab oma naise poole

⁷Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.

⁸ja need kaks saavad üheks, nõnda et nad enam ei ole kaks, vaid üks liha.

⁸I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.

⁹Mis nüüd Jumal on ühte pannud, seda ärgu inimene lahutagu!'

⁹Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.

¹⁰Ja kodus hakkasid jüngrid taas temalt selle kohta küsima

¹⁰A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.

¹¹ja Jeesus ütles neile: 'Kes iganes lahutab oma naisest ja võtab teise, rikub tollega abielu,

¹¹I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.

¹²ja kui naine on lahutanud oma mehest ja läheb teisele, rikub ta abielu.'

¹²A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.

¹³Ja Jeesuse juurde toodi lapsi, et ta neid puudutaks. Ent jüngrid sõitlesid toojaid.

¹³Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.

¹⁴Aga Jeesus sai seda nähes pahaseks ja ta ütles neile: 'Laske lapsed minu juurde tulla, ärge keelake neid, sest selliste päralt on Jumala riik!

¹⁴To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.

¹⁵Tõesti, ma ütlen teile, kes iganes Jumala riiki vastu ei võta nagu laps, ei saa sinna.'

¹⁵Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.

¹⁶Ja ta kaisutas neid ja õnnistas neid, pannes käed nende peale.

¹⁶A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.

¹⁷Ja kui Jeesus läks teele, jooksis keegi tema juurde ja küsis temalt ta ette põlvili heites: 'Hea Õpetaja, mis ma pean tegema, et ma päriksin igavese elu?'

¹⁷Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?

¹⁸Jeesus aga ütles talle: 'Miks sa nimetad mind heaks? Ei ole hea keegi muu kui üks - Jumal.

¹⁸I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

¹⁹Käske sa tead: ära tapa, ära riku abielu, ära varasta, ära anna valetunnistust, ära peta, austa oma isa ja ema!'

¹⁹Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

²⁰Tema aga lausus talle: 'Õpetaja, seda kõike olen ma pidanud oma noorusest alates.'

²⁰A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.

²¹Jeesus aga, vaadanud talle otsa, tundis armastust ta vastu ja ütles talle: 'Üks asi puudub sul. Mine müü kõik, mis sul on, ja anna vaestele, ja sul on aare taevas, ning tule järgne mulle!'

²¹Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.

²²Noormees kurvastas nende sõnade pärast ja lahkus rõhutuna, sest ta oli suure varanduse omanik.

²²On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.

²³Ja vaadanud ringi enda ümber, ütles Jeesus oma jüngritele: 'Kui vaevaliselt lähevad rikkad Jumala riiki!'

²³A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.

²⁴Aga jüngrid hämmastusid tema sõnade peale. Jeesus aga ütles neile uuesti: 'Lapsed, kui raske on minna Jumala riiki!

²⁴Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.

²⁵Hõlpsam on kaamelil minna läbi nõelasilma kui rikkal minna Jumala riiki!'

²⁵Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

²⁶Aga nemad hämmastusid üliväga ja ütlesid üksteisele: 'Ja kes siis võib pääseda?'

²⁶Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?

²⁷Jeesus ütles neile otsa vaadates: 'Inimeste käes on see võimatu, mitte aga Jumala käes, sest Jumala käes on kõik võimalik.'

²⁷A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.

²⁸Peetrus hakkas talle rääkima: 'Vaata, meie oleme jätnud kõik maha ja järgnenud sulle!'

²⁸I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.

²⁹Jeesus lausus: 'Tõesti, ma ütlen teile, ei ole kedagi, kes on maha jätnud maja või vennad või õed või ema või isa või lapsed või põllud minu pärast ja evangeeliumi pärast

²⁹Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,

³⁰ega saaks vastu nüüd, selsamal ajal sajavõrra maju ja vendi ja õdesid ja emasid ja lapsi ja põlde tagakiusamise kestelgi, ning tuleval ajastul igavest elu.

³⁰Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.

³¹Aga paljud esimesed jäävad viimasteks ja viimased saavad esimesteks.'

³¹Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.

³²Aga nad olid minemas teel üles Jeruusalemma ja Jeesus käis nende ees, ja nad olid ehmunud, aga kaasaminejad kartsid. Ja võttes need kaksteist taas endaga, hakkas Jeesus neile rääkima, mis teda ees ootab:

³²Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,

³³'Vaata, me läheme üles Jeruusalemma ja Inimese Poeg antakse ülempreestrite ja kirjatundjate kätte ning need mõistavad ta surma ja annavad paganate kätte

³³Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.

³⁴ning need teotavad teda ja sülitavad ta peale ja piitsutavad teda ja tapavad ta ära ning kolme päeva pärast tõuseb ta üles.'

³⁴Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.

³⁵Ja Sebedeuse pojad Jaakobus ja Johannes astusid Jeesuse juurde ja ütlesid talle: 'Õpetaja, me tahame, et sa meile teeksid, mida me iganes palume.'

³⁵Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.

³⁶Jeesus küsis: 'Mida te tahate, et ma teile teeksin?'

³⁶On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?

³⁷Nemad ütlesid talle: 'Luba meile, et me istuksime sinu kirkuses üks sinu paremal ja teine sinu pahemal käel!'

³⁷I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.

³⁸Jeesus ütles neile: 'Teie ei tea, mida te palute. Kas te võite juua karikast, mida mina joon, või saada ristitud selle ristimisega, millega mind ristitakse?'

³⁸Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?

³⁹Nemad ütlesid talle: 'Võime küll!' Jeesus aga ütles neile: 'Küllap te joote karikast, millest mina joon, ja teid ristitakse ristimisega, millega mind ristitakse,

³⁹A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,

⁴⁰kuid istumist mu paremal või pahemal käel ei ole minu anda, vaid see antakse neile, kellele see on valmistatud.'

⁴⁰Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.

⁴¹Ja kui need kümme sellest kuulsid, said nad pahaseks Jaakobuse ja Johannese peale.

⁴¹A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.

⁴²Ja Jeesus kutsus nad enese juurde ja ütles neile: 'Te teate, et need, keda peetakse rahvaste valitsejateks, peremehetsevad nende üle ja nende suured meelevallatsevad nende kallal.

⁴²Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.

⁴³Nõnda ärgu olgu teie seas, vaid kes iganes teie seas tahab saada suureks, olgu teie teenija,

⁴³Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.

⁴⁴ning kes iganes teie seas tahab olla esimene, olgu kõigi sulane,

⁴⁴A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.

⁴⁵sest ka Inimese Poeg ei ole tulnud, et lasta ennast teenida, vaid et ise teenida ja anda oma elu lunaks paljude eest!'

⁴⁵Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.

⁴⁶Ja nad tulid Jeerikosse. Ja kui Jeesus ja ta jüngrid koos üsna suure rahvahulgaga Jeerikost välja läksid, istus tee ääres pime kerjus Bartimeus, Timeuse poeg.

⁴⁶Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.

⁴⁷Ja kui see kuulis, et Jeesus Naatsaretlane on seal, hakkas ta karjuma: 'Jeesus, Taaveti Poeg, halasta minu peale!'

⁴⁷A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.

⁴⁸Ja paljud sõitlesid teda, et ta vaikiks, tema aga karjus veelgi enam: 'Taaveti Poeg, halasta minu peale!'

⁴⁸I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.

⁴⁹Ja Jeesus ütles seisatades: 'Kutsuge ta siia!' Ja nad kutsusid pimedat: 'Ole julge, tõuse üles, tema kutsub sind!'

⁴⁹Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.

⁵⁰Pime viskas kuue seljast, hüppas püsti ja tuli Jeesuse juurde.

⁵⁰On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.

⁵¹Ja Jeesus päris temalt: 'Mida sa tahad, et ma sulle teeksin?' Aga pime ütles talle: 'Rabbuuni, et ma jälle näeksin!'

⁵¹I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.

⁵²Ja Jeesus ütles talle: 'Mine, sinu usk on su päästnud!' Ja kohe nägi ta jälle ning läks Jeesusega teele kaasa.

⁵²Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.