¹Ja kui nad jõudsid Jeruusalemma lähedale Betfagesse ja Betaaniasse Õlimäe juurde, läkitas Jeesus kaks oma jüngritest

¹A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,

²ja ütles neile: 'Minge külla, mis on teie ees, ja kohe, kui jõuate sinna, leiate kinniseotud sälu, kelle seljas ei ole istunud veel ükski inimene. Päästke see lahti ja tooge siia!

²A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.

³Ja kui keegi teile ütleb: Miks te seda teete? siis öelge: Issand vajab teda ja läkitab ta peatselt tagasi!'

³A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.

⁴Jüngrid läksid ja leidsid sälu seotuna värava juures tänaval ja päästsid ta valla.

⁴I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.

⁵Ja mõned sealseisjaist ütlesid neile: 'Mis te teete, et päästate sälu lahti?'

⁵Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?

⁶Aga nemad ütlesid neile just nõnda, nagu Jeesus oli käskinud, ja nad jäeti rahule.

⁶Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.

⁷Ja nad tõid sälu Jeesuse juurde ja heitsid oma rõivad ta peale ning Jeesus istus sälu selga.

⁷Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.

⁸Ja paljud laotasid tee peale oma rõivad, aga teised väljadelt raiutud oksi.

⁸Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.

⁹Need aga, kes käisid Jeesuse eel ja järel, hüüdsid: 'Hoosanna! Õnnistatud olgu see, kes tuleb Issanda nimel!

⁹A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.

¹⁰Õnnistatud olgu meie isa Taaveti tulev kuningriik! Hoosanna kõrgustes!'

¹⁰Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.

¹¹Ja Jeesus tuli Jeruusalemma pühakotta. Kui ta oli ümberringi kõike vaadanud, läks ta hilise aja tõttu koos nende kaheteistkümnega Betaaniasse.

¹¹I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.

¹²Ja järgmisel päeval Betaaniast lahkumisel tundis Jeesus nälga

¹²A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.

¹³ja kui ta kaugelt nägi lehis viigipuud, läks ta vaatama, kas ehk midagi selle otsast on leida. Ja kui ta puu juurde oli tulnud, ei leidnud ta muud kui lehti; sest ei olnud viigimarjade aeg.

¹³A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.

¹⁴Ja Jeesus ütles puule: 'Ärgu keegi enam iialgi söögu sinust vilja!' Ja ta jüngrid kuulsid seda.

¹⁴Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.

¹⁵Ja nad tulid Jeruusalemma. Ja Jeesus läks pühakotta ning hakkas välja ajama neid, kes pühakojas müüsid ja ostsid, ning lükkas kummuli rahavahetajate lauad ja tuvimüüjate pingid

¹⁵I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.

¹⁶ega lubanud, et keegi kannaks asju läbi pühakoja.

¹⁶A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.

¹⁷Ja ta õpetas ja kõneles neile: 'Eks ole kirjutatud, et minu koda hüütagu palvekojaks kõigile rahvastele? Aga teie olete selle teinud röövlikoopaks!'

¹⁷I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.

¹⁸Ja ülempreestrid ja kirjatundjad said sellest kuulda ning otsisid võimalust Jeesust hukata, sest nad kartsid teda, kuna kogu rahvas oli hämmastunud tema õpetusest.

¹⁸Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.

¹⁹Aga õhtuti läksid Jeesus ja jüngrid alati linnast välja.

¹⁹A když byl večer, vyšel Ježíš z města.

²⁰Ja varahommikul nägid nad mööda minnes viigipuu juurteni ära kuivanud olevat.

²⁰A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.

²¹Ja Peetrus, kes mäletas, ütles Jeesusele: 'Rabi, vaata, viigipuu, mille sa needsid, on ära kuivanud!'

²¹Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.

²²Ja Jeesus vastas neile: 'Olgu teil usku Jumalasse!

²²I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.

²³Tõesti, ma ütlen teile, kes iganes ütleb tollele mäele: 'Kerki ja kukuta end merre!' ega kõhkle oma südames, vaid usub, et see, mis ta räägib, sünnib, siis see saabki talle!

²³Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.

²⁴Seepärast ma ütlen teile: Kõike, mida te iganes palves endale palute - uskuge, et te olete saanud, ja see saabki teile!

²⁴Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.

²⁵Ja kui te olete palvetamas, siis andke andeks, kui teil on midagi kellegi vastu, et ka teie Isa taevas annaks teile andeks teie eksimused.

²⁵A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.

²⁶[Kui te aga ei anna andeks, siis ei anna ka teie Isa, kes on taevas, teie eksimusi teile andeks.]'

²⁶Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.

²⁷Ja nad tulid uuesti Jeruusalemma. Ja kui Jeesus kõndis pühakojas, astusid ülempreestrid ja vanemad ta juurde

²⁷I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.

²⁸ja ütlesid talle: 'Millise meelevallaga sa seda kõike teed? Või kes on andnud sulle selle meelevalla, et sa seda teed?'

²⁸I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?

²⁹Aga Jeesus ütles neile: 'Minagi küsin teilt üht asja ja teie vastake mulle, ja siis ma ütlen teile, millise meelevallaga mina seda kõike teen.

²⁹Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.

³⁰Kas Johannese ristimine oli taevast või inimestest? Vastake mulle!'

³⁰Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.

³¹Ja nad arutasid omavahel: Kui ütleme, et taevast, siis ta ütleb: 'Miks te siis ei uskunud teda?'

³¹I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?

³²Või peaksime ütlema, et inimestest? - aga nad kartsid rahvahulka, sest kõikide meelest oli Johannes tõepoolest olnud prohvet.

³²Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.

³³Nii nad vastasid Jeesusele: 'Meie ei tea.' Ja Jeesus ütles neile: 'Ega siis minagi ütle teile, millise meelevallaga ma seda kõike teen.'

³³I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.