¹Ja Jeesus hakkas neile mõistu rääkima: 'Üks inimene istutas viinamäe ja piiras aiaga ja õõnestas kaljusse surutõrre ja ehitas valvetorni. Siis ta andis selle rentnike kätte ning reisis võõrsile.

¹Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.

²Ja parajal ajal läkitas ta sulase rentnike juurde, et see võtaks rentnike käest vastu andami viinamäe viljast.

²A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.

³Rentnikud võtsid aga sulase kinni, peksid teda ja saatsid minema tühjade kätega.

³Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.

⁴Ja taas läkitas ta nende juurde teise sulase. Sellele nad lõid pähe ja teotasid teda.

⁴I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.

⁵Ja ta läkitas veel teise ja tolle nad tapsid, ja paljusid teisi; mõnda nad peksid, mõne aga tapsid.

⁵I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.

⁶Üks oli tal veel, tema armas poeg. Lõpuks ta läkitas nende juurde poja, mõeldes: 'Ehk nad häbenevad mu poega!?'

⁶Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.

⁷Need rentnikud aga rääkisid omavahel: 'Tema ongi see pärija. Läki, tapame ta ära, ja pärand saab meile!'

⁷Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.

⁸Ja nad võtsid ta kinni, tapsid ta ära ja viskasid viinamäelt välja.

⁸Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.

⁹Mida teeb viinamäe isand? Ta tuleb ja hukkab need rentnikud ja annab viinamäe teiste kätte.

⁹Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.

¹⁰Kas te pole lugenud seda kirjakohta: Kivi, mille ehitajad tunnistasid kõlbmatuks - seesama on saanud nurgakiviks!?

¹⁰Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.

¹¹See tuli Issandalt ja on imeasi meie silmis.'

¹¹Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

¹²Ja nad otsisid võimalust teda kinni võtta, ent kartsid rahvahulka. Nad ju mõistsid, et Jeesus oli selle tähendamissõna rääkinud nende kohta. Ja nad läksid ära, jättes ta sinnapaika.

¹²I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.

¹³Ja Jeesuse juurde läkitati mõned variserid ja Heroodese mehed, et teda mõnest sõnast kinni püüda.

¹³Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.

¹⁴Ja need tulid ning ütlesid talle: 'Õpetaja, me teame, et sa oled tõemeelne ega hooli kellestki, sest sa ei vaata inimese isikule, vaid õpetad Jumala teed tõepäraselt. Kas keisrile peab andma pearaha või ei? Kas anname või ei anna?'

¹⁴Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?

¹⁵Aga Jeesus, teades nende silmakirjalikkust, ütles neile: 'Miks te mind kiusate? Tooge mulle teenar näha!'

¹⁵On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.

¹⁶Nemad tõidki, ja ta ütles neile: 'Kelle pilt ja kiri sellel on?' Nad ütlesid talle: 'Keisri.'

¹⁶A oni podali mu. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.

¹⁷Aga Jeesus ütles neile: 'Keisri oma andke keisrile tagasi ja Jumala oma Jumalale!' Ja nad imetlesid teda.

¹⁷I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.

¹⁸Ja Jeesuse juurde astusid saduserid, kes ütlesid, et surnuist ülestõusmist ei ole olemas, ja küsisid temalt:

¹⁸Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:

¹⁹'Õpetaja, Mooses on meile kirjutanud, et kui kellegi vend sureb ja jätab naise ega jäta järele last, et ta vend peab võtma oma surnud venna naise ja soetama järglase vennale.

¹⁹Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.

²⁰Oli seitse venda. Ja esimene võttis naise ja surres ei jätnud järglast järele.

²⁰I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.

²¹Ja teine võttis tema ja suri järglast jätmata, ja kolmas nõndasamuti.

²¹A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.

²²Ja need seitse ei jätnud järele järglast. Viimasena kõigist suri ka naine.

²²A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.

²³Ülestõusmisel nüüd, kui nad üles tõusevad - kelle naine nende seast ta peab olema? Ta on ju olnud naiseks neile seitsmele.'

²³Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.

²⁴Jeesus lausus neile: 'Kas te mitte ei eksi, sellepärast et te ei tunne pühi kirju ega Jumala väge?

²⁴A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?

²⁵Kui surnud üles tõusevad, siis nad ju ei võta naisi ega lähe mehele, vaid on nagu inglid taevas.

²⁵Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.

²⁶Surnute kohta aga, et nad üles äratatakse - kas te ei ole lugenud Moosese raamatust kibuvitsapõõsa loost, kuidas Jumal ütles Moosesele: 'Mina olen Aabrahami Jumal ja Iisaki Jumal ja Jaakobi Jumal'?

²⁶O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?

²⁷Tema ei ole surnute, vaid elavate Jumal. Te eksite rängalt!'

²⁷Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.

²⁸Ja üks juurdeastunud kirjatundjaist, kes oli kuulnud nende vaidlemist ja teadis, et Jeesus oli neile hästi vastanud, küsis temalt: 'Milline on kõige esimene käsk?'

²⁸Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.

²⁹Jeesus vastas: 'Esimene on: Kuule, Iisrael, Issand, meie Jumal, on ainus Issand,

²⁹A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.

³⁰ja armasta Issandat, oma Jumalat, kogu oma südamega ja kogu oma hingega ja kogu oma mõistusega ja kogu oma jõuga!

³⁰Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.

³¹Teine on see: Armasta oma ligimest nagu iseennast! Mingit muud neist suuremat käsku ei ole.'

³¹Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.

³²Ja kirjatundja ütles talle: 'Hästi, Õpetaja, sa ütlesid tõtt, et tema on Ainus ja ei ole teist peale tema;

³²I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;

³³ja armastada teda kogu südamega ja kogu mõistusega ja kogu jõuga ning armastada ligimest nagu iseennast on palju rohkem kui kõik põletusohvrid ja muud ohvrid.'

³³A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.

³⁴Ja Jeesus, nähes, et kirjatundja vastas arukalt, ütles talle: 'Sa ei ole kaugel Jumala riigist.' Ja keegi ei julgenud teda enam küsitleda.

³⁴A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.

³⁵Ja Jeesus kõneles edasi ning õpetas pühakojas: 'Kuidas kirjatundjad ütlevad, et Messias on Taaveti poeg?

³⁵I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?

³⁶Taavet ise ütles Pühas Vaimus: Issand ütles mu Issandale: Istu mu paremale käele, kuni ma panen su vaenlased sinu jalge alla.

³⁶Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.

³⁷Taavet ise nimetab teda Issandaks - kuidas siis tema saab olla ta poeg?'

³⁷Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.

³⁸Ja suur rahvahulk kuulas Jeesust meeleldi.Ja ta ütles oma õpetuses: 'Hoiduge kirjatundjate eest, kes tahavad kõndida pikkades kuubedes ja soovivad teretamisi turgudel

³⁸I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,

³⁹ja esimesi istmeid sünagoogides ja esimesi kohti võõruspidudel,

³⁹A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,

⁴⁰kes neelavad alla lesknaiste majad ja silmakirjaks venitavad palvetused pikaks. Need saavad seda rängema kohtuotsuse.'

⁴⁰Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.

⁴¹Ja istudes aardekirstu vastas, vaatas Jeesus, kuidas rahvahulk paneb raha aardekirstu. Ja paljud rikkad panid palju.

⁴¹A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.

⁴²Ja üks vaene lesknaine tuli ja pani kaks leptonit, see on ühe veeringu.

⁴²A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.

⁴³Ja kutsudes oma jüngrid enese juurde, ütles Jeesus neile: 'Tõesti, ma ütlen teile, see vaene lesknaine pani rohkem kui kõik, kes panevad aardekirstu,

⁴³I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.

⁴⁴sest nemad panid oma küllusest, tema pani aga kehvusest kõik, mis tal oli, kogu oma elatise.'

⁴⁴Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.