¹Sel päeval läks Jeesus kodunt välja ja istus järve äärde.

¹A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře.

²Ja tema juurde kogunes suur rahvahulk, nii et ta pidi astuma paati ning sinna istuma. Kõik rahvas seisis kaldal

²I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.

³ja tema rääkis neile palju asju tähendamissõnadega. Ta ütles:'Vaata, külvaja läks välja külvama.

³I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

⁴Ja külvamisel pudenes osa seemet tee äärde ning linnud tulid ja nokkisid selle.

⁴A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.

⁵Aga osa kukkus kivisele maale, kus sel polnud palju mulda, ja see tärkas kohe, sest sel polnud sügavat mulda.

⁵Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země.

⁶Ent päikese tõustes see närtsis ja kuivas ära, sest sel polnud juurt.

⁶Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla.

⁷Osa seemet kukkus ohakate sekka ning ohakad sirgusid ja lämmatasid selle.

⁷Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.

⁸Aga osa kukkus heasse mulda ning kandis vilja, mõni sada, mõni kuuskümmend, mõni kolmkümmend seemet.

⁸A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.

⁹Kel kõrvad on, kuulgu!'

⁹Kdo má uši k slyšení, slyš.

¹⁰Jüngrid astusid Jeesuse juurde ning küsisid temalt: 'Miks sa räägid neile tähendamissõnadega?'

¹⁰Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?

¹¹Ja Jeesus kostis: 'Teile on antud mõista taevariigi saladusi, neile aga ei ole,

¹¹On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.

¹²sest kellel on, sellele antakse, ja tal on rohkem kui küllalt, aga kellel ei ole, sellelt võetakse ära seegi, mis tal on.

¹²(Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.)

¹³Ma räägin neile tähendamissõnadega sellepärast, et nad vaadates ei näe ja kuuldes ei kuule ega mõista.

¹³Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí.

¹⁴Ja nende kohta läheb täide Jesaja ennustus, mis ütleb: 'Kuuldes te kuulete ega mõista, vaadates vaatate ega näe.

¹⁴A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.

¹⁵Sest selle rahva süda on kalestunud ja nad kuulevad kõrvadega raskesti ja sulevad oma silmad, et nad silmadega ei näeks ja kõrvadega ei kuuleks, et nad südamega ei mõistaks ega pöörduks, et ma võiksin neid parandada.'

¹⁵Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil.

¹⁶Õndsad on aga teie silmad, et need näevad, ja teie kõrvad, et need kuulevad.

¹⁶Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.

¹⁷Sest tõesti, ma ütlen teile, palju prohveteid ja õigeid on ihaldanud näha, mida teie näete, ega ole näinud, ja kuulda, mida teie kuulete, ega ole kuulnud.

¹⁷Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli.

¹⁸Kuulge nüüd külvaja tähendamissõna tähendust.

¹⁸Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.

¹⁹Igaühe juurde, kes sõna Kuningriigist kuuleb, ent ei mõista, tuleb kuri ning riisub külvatu ta südamest. See on tee äärde külvatu.

¹⁹Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.

²⁰Mis kivisele maale külvati, on see, kes sõna kuuleb ja selle kohe rõõmuga vastu võtab,

²⁰Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.

²¹aga tal enesel pole juurt, vaid ta on heitlik - kui teda sõna pärast hakatakse rõhuma või taga kiusama, laseb ta end kohe eksitada.

²¹Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.

²²Ohakate sekka külvatu on see, kes sõna küll kuuleb, ent selle ajastu muretsemised ja rikkuse petlik ahvatlus lämmatavad sõna ning see jääb viljatuks.

²²Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku.

²³Heasse mulda külvatu on aga see, kes sõna kuuleb ja mõistab ning siis ka vilja kannab: mõni saja-, mõni kuuekümne-, mõni aga kolmekümnekordselt.'

²³V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý.

²⁴Jeesus kõneles neile veel teise tähendamissõna: 'Taevariik on inimese sarnane, kes külvas oma põllule head seemet.

²⁴Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.

²⁵Aga inimeste magades tuli ta vaenlane ja külvas raiheina nisu sekka ning läks minema.

²⁵Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel.

²⁶Kui nüüd oras tärkas ja looma hakkas, tuli ka raihein nähtavale.

²⁶A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.

²⁷Peremehe sulased astusid ta juurde ja ütlesid talle: 'Isand, eks sa külvanud head seemet oma põllule, kust nüüd tuleb sinna raihein?'

²⁷I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol?

²⁸Tema lausus neile: 'See on vihamehe töö.' Siis küsisid sulased temalt: 'Kas sa tahad, et me läheme ning selle kokku korjame?'

²⁸A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej?

²⁹Ei, vastas tema, sest muidu te kisuksite raiheina korjates üles ka nisu.

²⁹On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.

³⁰Laske mõlemaid ühtmoodi kasvada lõikuseni ja lõikuse ajal ma ütlen lõikajaile: 'Koguge esmalt raihein ja siduge kimpu põletamiseks, nisu aga pange kokku mu aita!''

³⁰Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.

³¹Jeesus kõneles neile veel teise tähendamissõna: 'Taevariik on sinepiivakese sarnane, mille inimene võttis ja külvas oma põllule.

³¹Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.

³²See on küll väiksem kõigist seemneist, ent kui taim kasvab, siis on see suurim aias ja saab puuks, nii et taeva linnud tulevad ja pesitsevad selle okstel.'

³²Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.

³³Ta rääkis neile veel ühe tähendamissõna: 'Taevariik on haputaigna sarnane, mille naine võttis ja segas kolme vaka jahu sekka, kuni kõik läks hapnema.'

³³Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.

³⁴Seda kõike rääkis Jeesus rahvahulkadele tähendamissõnades ja ilma tähendamissõnata ei rääkinud ta neile midagi,

³⁴Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,

³⁵et läheks täide, mis on üteldud prohveti kaudu: 'Ma avan oma suu tähendamissõnadeks, kuulutan, mis on olnud peidus maailma rajamisest peale.'

³⁵Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.

³⁶Siis laskis Jeesus rahvahulgad ära minna ja tuli koju. Ja ta jüngrid astusid ta juurde ning ütlesid: 'Seleta meile tähendamissõna raiheinast!'

³⁶Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.

³⁷Ja tema kostis: 'Hea seemne külvaja on Inimese Poeg.

³⁷On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka.

³⁸Põld on maailm, hea seeme Kuningriigi pojad, raiheinad aga kurja pojad.

³⁸A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.

³⁹Ent vihamees, kes neid külvab, on kurat. Lõikus on ajastu lõpp, lõikajad on inglid.

³⁹A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé.

⁴⁰Nii nagu nüüd raiheinad korjatakse ja tulega ära põletatakse, nõnda on ka selle ajastu lõpul.

⁴⁰Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto.

⁴¹Inimese Poeg läkitab oma inglid ja need korjavad tema Kuningriigist kõik pahanduse- ja ülekohtutegijad

⁴¹Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,

⁴²ja viskavad nad tuleahju: seal on ulgumine ja hammaste kiristamine.

⁴²A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

⁴³Siis säravad õiged nagu päike oma Isa Kuningriigis. Kel kõrvad on, kuulgu!

⁴³A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.

⁴⁴Taevariik on põllusse peidetud aarde sarnane, mille inimene leidis ja peitis jälle. Ta läks rõõmuga ja müüs ära kõik, mis tal oli, ning ostis selle põllu.

⁴⁴Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.

⁴⁵Veel on taevariik kaupmehe sarnane, kes otsis ilusaid pärleid.

⁴⁵Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.

⁴⁶Kui ta siis leidis ühe eriti hinnalise pärli, läks ta ja müüs maha kõik, mis tal oli, ning ostis selle.

⁴⁶Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.

⁴⁷Veel on taevariik nooda sarnane, mis heideti merre ja mis vedas kokku igasuguseid kalu.

⁴⁷Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;

⁴⁸Kui noot sai täis, veeti see rannale, istuti maha ja koguti head kalad korvidesse, halvad aga visati minema.

⁴⁸Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.

⁴⁹Nõnda on ka selle ajastu lõpul: inglid tulevad ja eraldavad kurjad õigete keskelt

⁴⁹Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,

⁵⁰ning viskavad nad tuleahju. Seal on ulgumine ja hammaste kiristamine.

⁵⁰A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

⁵¹Kas te mõistate seda kõike?' Nad vastasid talle: 'Jah.'

⁵¹Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.

⁵²Siis ta ütles neile: 'Sellepärast on iga kirjatundja, kes on õpetatud taevariigi jaoks, majaperemehe sarnane, kes oma varakambrist võtab välja uut ja vana.'

⁵²On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.

⁵³Ja sündis, et kui Jeesus oli need tähendamissõnad lõpetanud, lahkus ta sealt

⁵³I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.

⁵⁴ja tuli oma kodukohta ning õpetas nende sünagoogis, nii et nad hämmastusid ja ütlesid: 'Kust on pärit tema tarkus ja vägevad teod?

⁵⁴A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?

⁵⁵Eks ta ole see puusepa poeg? Eks tema ema hüüta Maarjaks ja ta vendi Jaakobuseks ja Joosepiks ja Siimonaks ja Juudaks?

⁵⁵Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?

⁵⁶Ja eks ta õed ole kõik meie juures? Kust siis talle see kõik on tulnud?'

⁵⁶A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?

⁵⁷Ja nad põlastasid teda. Aga Jeesus ütles neile: 'Kuskil ei austata prohvetit vähem kui ta oma kodukohas ja oma majas.'

⁵⁷I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém.

⁵⁸Ja ta ei teinud seal kuigi palju vägevaid tegusid nende uskmatuse pärast.

⁵⁸I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.