¹Tol ajal sai nelivürst Heroodes kuulda, mida Jeesusest räägiti.

¹V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.

²Ja ta ütles oma meestele: 'See on Ristija Johannes! Tema on üles äratatud surnuist ja seepärast toimivad imeväed tema kaudu.'

²I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.

³Heroodes oli ju Johannese kinni võtnud, aheldanud ja pannud vanglasse Heroodiase, oma venna Filippuse naise pärast,

³Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.

⁴sest Johannes oli talle öelnud: 'Sa ei tohi teda pidada!'

⁴Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.

⁵Ja Heroodes oleks tahtnud Johannese tappa, kuid kartis rahvast, sest Johannest peeti prohvetiks.

⁵A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.

⁶Aga kui tuli Heroodese sünnipäev, tantsis Heroodiase tütar nende keskel ja meeldis Heroodesele,

⁶Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,

⁷nõnda et ta vandega tõotas talle anda, mida ta iganes soovib.

⁷Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.

⁸Tema aga lausus oma ema õhutusel: 'Anna mulle vaagnal Ristija Johannese pea!'

⁸A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.

⁹Kuningas kurvastas, kuid vande ja piduliste pärast käskis talle selle anda.

⁹I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.

¹⁰Ja ta saatis vanglasse mehed Johannesel pead otsast lööma.

¹⁰A poslav kata, sťal Jana v žaláři.

¹¹Ja Johannese pea toodi vaagnal ja anti tüdrukule ning too viis selle oma emale.

¹¹I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.

¹²Ja Johannese jüngrid tulid, viisid ta surnukeha ära ja matsid maha ning tulid ja teatasid sellest Jeesusele.

¹²A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.

¹³Kui Jeesus sai sellest kuulda, eemaldus ta sealt paadiga tühja paika, et olla omaette. Ja kui rahvahulgad sellest kuulsid, järgnesid nad talle jalgsi linnadest.

¹³A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.

¹⁴Ja kui Jeesus astus paadist välja ja nägi suurt rahvahulka, läks ta meel haledaks ning ta tervendas nende haiged.

¹⁴A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.

¹⁵Õhtu jõudes aga astusid Jeesuse jüngrid ta juurde ja ütlesid: 'Paik on üksildane ja aeg juba hiline, lase nüüd rahvahulgad ära minna, et nad läheksid küladesse endale süüa otsima!'

¹⁵A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.

¹⁶Aga Jeesus ütles neile: 'Neil ei ole tarvis ära minna. Andke teie neile süüa!'

¹⁶Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.

¹⁷Nemad aga ütlesid talle: 'Meil ei ole siin rohkem kui vaid viis leiba ja kaks kala.'

¹⁷A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.

¹⁸Aga tema ütles: 'Tooge need mulle siia!'

¹⁸Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.

¹⁹Ja Jeesus käskis rahvahulkadel istuda rohule, võttis need viis leiba ja kaks kala, vaatas üles taevasse, õnnistas ja murdis ning andis leivad jüngrite kätte, jüngrid aga andsid need rahvale.

¹⁹A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.

²⁰Ja kõik sõid ja said kõhud täis. Ja ülejäänud palakesi korjati kaksteist korvitäit.

²⁰I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.

²¹Aga sööjaid oli ligi viis tuhat meest, peale selle veel naised ja lapsed.

²¹Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.

²²Ja Jeesus käskis sedamaid oma jüngreid paati astuda ja sõita vastaskaldale tema eele, sellal kui ta laseb rahvahulkadel minna.

²²A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.

²³Kui ta siis rahvahulgad oli minema lasknud, läks ta üles mäele üksinda palvetama. Ja õhtu jõudes oli ta seal üksinda.

²³A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.

²⁴Aga paat oli juba hulga maad kaldast eemaldunud, heitlemas lainetega, sest tuul oli vastu.

²⁴Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.

²⁵Ent neljandal öövahikorral tuli Jeesus nende juurde järve peal kõndides.

²⁵Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.

²⁶Aga Jeesust järve peal kõndimas nähes ütlesid jüngrid kohkunult: 'See on tont!' ja hakkasid hirmu pärast kisendama.

²⁶A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.

²⁷Aga Jeesus kõnetas neid sedamaid: 'Olge julged, see olen mina, ärge kartke!'

²⁷Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.

²⁸Peetrus vastas: 'Issand, kui see oled sina, siis käsi mind tulla enda juurde vee peale!'

²⁸I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.

²⁹Tema ütles: 'Tule!' Ja Peetrus astus paadist välja ning kõndis vee peal ja tuli Jeesuse juurde.

²⁹A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.

³⁰Aga tuult nähes lõi ta kartma ja hüüdis uppuma hakates: 'Issand, päästa mind!'

³⁰Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.

³¹Jeesus sirutas kohe oma käe, haaras temast kinni ning ütles talle: 'Sa nõdrausuline, miks sa kahtlesid?'

³¹A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?

³²Ja kui nad astusid paati, rauges tuul.

³²A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.

³³Paadisolijad aga kummardasid teda ja ütlesid: 'Tõesti, sina oled Jumala Poeg!'

³³Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.

³⁴Ja kui nad olid sõitnud üle järve, siis nad tulid maale Genneesaretis.

³⁴A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.

³⁵Ja kui selle koha mehed Jeesuse ära tundsid, läkitasid nad sõna kogu ümbruskonda ja tema juurde toodi kõik haiged

³⁵A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.

³⁶ja need palusid teda, et nad saaksid üksnes puudutada tema kuue palistust, ja kes iganes teda puudutas, sai terveks.

³⁶A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.