1Needki on Saalomoni õpetussõnad, mis Juuda kuninga Hiskija mehed on edasi andnud:
1Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2Jumala au on asja salajas hoida, aga kuningate au on asja uurida.
2Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3Taeva kõrgus, maa sügavus ja kuningate süda on uurimatud.
3Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4Eralda räbu hõbedast, siis tuleb sellest riist hõbesepa käes!
4Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5Eemalda õel kuninga eest, siis kinnitub ta aujärg õigluses!
5Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6Ära tee ennast tähtsaks kuninga ees ja ära asu suurte kohale,
6Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7sest on parem, kui sulle öeldakse: 'Tule siia üles!', kui et sind alandatakse ülema ees, keda su silmad on näinud.
7Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8Ära mine kiiresti kohtu ette, sest mis sa siis viimaks teed, kui su ligimene sind häbistab?
8Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9Lahenda oma riiuasi ligimesega, aga teise saladust ära ilmuta,
9Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10et kuulja sind ei laimaks ja sulle ei jääks halba kuulsust!
10Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11Õigel ajal räägitud sõnad on otsekui kuldõunad hõbevaagnail.
11Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12Otsekui kuldrõngas või kuldehe on tark noomija kuuljale kõrvale.
12Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13Otsekui lume külmus lõikusajal on ustav käskjalg oma läkitajale: ta jahutab oma isanda hinge.
13Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14Otsekui pilved ja tuul, mis ei too vihma, on mees, kes kiitleb annist, mis on ainult pettus.
14Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15Kannatlikkusega saab veenda valitsejat ja mahe keel murrab luud.
15Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16Kui sa leiad mett, siis söö mõõdukalt, et sa sellest ei küllastuks ja seda välja ei oksendaks!
16Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17Astugu su jalg harva su sõbra kotta, et ta sinust ei tüdineks ega hakkaks sind vihkama!
17Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18Mees, kes valet tunnistab oma ligimese vastu, on otsekui vasar, mõõk ja terav nool.
18Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19Otsekui haige hammas või lonkav jalg on usaldus kelmi vastu hädaajal.
19Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20Otsekui kisuks külmal päeval kuue seljast, või nagu äädikas leelise peale, on laulude laulmine kurvale südamele.
20Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21Kui su vihamehel on nälg, anna temale leiba süüa, ja kui tal on janu, anna temale vett juua,
21Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22sest nõnda sa kogud tuliseid süsi tema pea peale ja Issand tasub sinule selle eest!
22Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23Põhjatuul sünnitab saju ja salalik keel vihaseid nägusid.
23Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24Parem on elada katusenurgas kui riiaka naisega ühises kojas.
24Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25Otsekui külm vesi väsinud hingele on hea sõnum kaugelt maalt.
25Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26Otsekui sogaseks tehtud allikas või rikutud kaev on õela ees vankuv õige.
26Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27Palju mett süüa ei ole hea ega ole auväärne otsida oma au.
27Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28Otsekui mahakistud linn, millel pole müüri, on mees, kes ei talitse oma meelt.
28Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.