¹Massalase Aguri, Jake poja sõnad; nõnda ütleb see mees Iitielile, Iitielile ja Uukalile:

¹Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

²'Kui ma olen ka rumalam meestest ja mul ei ole inimmõistust

²Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

³ja ma ei ole õppinud tarkust, aga pühade teadmist ma tean.

³Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

⁴Kes on läinud taevasse ja on sealt alla tulnud? Kes on kogunud tuule oma pihkudesse? Kes on mähkinud vee vaibasse? Kes on paigale pannud kõik maaääred? Mis on ta nimi ja mis on ta poja nimi? Küllap sa tead!

⁴Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

⁵Jumala iga sõna on selge, tema on kilbiks neile, kes otsivad kaitset temalt.

⁵Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

⁶Ära lisa midagi tema sõnadele, et ta ei võtaks sind vastutusele ja sina ei jääks valelikuks!

⁶Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

⁷Kaht asja ma palun sinult, ära neid mulle keela, enne kui ma suren:

⁷Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

⁸pettus ja valekõne hoia minust eemal, vaesust ega rikkust ära mulle anna, toida mind aga vajaliku leivaga,

⁸Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

⁹et ma küllastudes ei hakkaks salgama ega ütleks: 'Kes on Issand?' või et ma vaeseks jäädes ei hakkaks varastama ega patustaks oma Jumala nime vastu.

⁹Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

¹⁰Ära laima sulast ta isandale, et ta ei kiruks sind ja sina ei jääks süüdlaseks!

¹⁰Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

¹¹On neid, kes neavad oma isa ega õnnista oma ema.

¹¹Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

¹²On neid, kes iseenese silmis on puhtad, kuid ei ole oma saastast puhtaks pestud.

¹²Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

¹³On neid - ah, kui ülbed on nende silmad ja kui kõrgele on tõstetud nende silmalaud.

¹³Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

¹⁴On neid, kelle hambad on mõõgad ja lõualuud noad, et süüa viletsaid maalt ja vaeseid inimeste hulgast.

¹⁴Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

¹⁵Verekaanil on kaks tütart: 'Anna! Anna!' Kolm asja on, mis ei saa täis, neli, mis ei ütle: 'Küllalt!':

¹⁵Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

¹⁶surmavald, viljatu üsk, maa, mis ei saa küllaldaselt vett, ja tuli, mis iialgi ei ütle: 'Aitab!'

¹⁶Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

¹⁷Silma, mis irvitab isa ja põlgab ema sõna kuulamist, peavad kaarnad jõe ääres välja nokkima ja kotka pojad sööma.

¹⁷Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

¹⁸Kolm asja on mulle väga imelised, jah, neli on, mida ma ei mõista:

¹⁸Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

¹⁹kotka tee taeva all, mao tee kalju peal, laeva tee keset merd ja mehe tee neitsi juurde.

¹⁹Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

²⁰Niisugune on abielurikkuja naise tee: ta sööb ja pühib suu puhtaks ning ütleb: 'Ma pole kurja teinud!'

²⁰Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

²¹Kolme asja all väriseb maa, jah, nelja all, mida see ei suuda taluda:

²¹Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

²²sulase all, kui ta saab kuningaks, ja jõleda all, kui tal on külluses leiba,

²²Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

²³vihatud naise all, kui ta saab mehele, ja teenija all, kui ta kõrvale tõrjub oma emanda.

²³Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

²⁴Need neli on küll kõige pisemad maa peal, aga ometi on nad targemad kui targad:

²⁴Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

²⁵sipelgad on väeti hulk, ometi valmistavad nad suvel oma leiva;

²⁵Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

²⁶kaljumägrad on jõuetu hulk, ometi teevad nad oma kodud kaljusse;

²⁶Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

²⁷rohutirtsudel ei ole kuningat, ometi lähevad nad kõik rühmadena välja;

²⁷Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

²⁸sisalikku võib püüda kätega, ometi leidub teda kuninga paleedes.

²⁸Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

²⁹Neid on kolm, kelle astumine on rühikas, jah, neljal on rühikas käik:

²⁹Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

³⁰lõvi, kangelane loomade seas, kes ei tagane kellegi eest;

³⁰Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

³¹uhkeldav kukk või sikk, ja kuningas, kes sammub oma rahva ees.

³¹Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

³²Kui sa oled hoobeldes rumal olnud, siis mõtle järele, käsi suu peal!

³²Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

³³Sest piima kirnumisest saab võid, nina nuuskamisest tuleb verd ja viha õhutamisest puhkeb riid.'

³³Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.