¹Kes noomimisest hoolimata jääb kangekaelseks, murtakse äkitselt ja paranemist ei ole.

¹Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

²Õigete rohkusest rahvas rõõmustab, aga õela valitsedes rahvas ägab.

²Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

³Tarkuse armastaja rõõmustab oma isa, aga kes hooradega seltsib, raiskab varanduse.

³Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

⁴Kuningas kindlustab maad õiguse abil, aga pistisevõtja laostab selle.

⁴Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

⁵Mees, kes oma ligimese vastu on libekeelne, laotab tema jalgadele võrgu.

⁵Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

⁶Kurja inimese üleastumised on talle püüniseks, aga õige hõiskab ja rõõmustab.

⁶Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

⁷Õiglane tunneb viletsate kohtuasja, aga õel ei taha sellest aru saada.

⁷Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

⁸Pilkajad kihutavad linna mässama, aga targad vaigistavad viha.

⁸Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

⁹Kui tark mees rumalaga kohut käib, siis too kas vihastab või naerab, aga rahu ei saa.

⁹Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

¹⁰Verejanulised vihkavad vaga, aga ausameelsed püüavad hoida tema hinge.

¹⁰Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

¹¹Alp paiskab välja kogu oma viha, aga tark mees vaigistab teda lõpuks.

¹¹Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

¹²Kui valitseja paneb tähele valekõnesid, siis on kõik ta teenrid õelad.

¹²Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

¹³Vaene ja rõhuja kohtavad teineteist, Issand valgustab nende mõlema silmi.

¹³Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

¹⁴Kuningal, kes viletsaile ausasti kohut mõistab, on aujärg igavesti kindel.

¹⁴Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

¹⁵Vits ja noomimine annavad tarkust, aga omapead jäetud poiss teeb häbi oma emale.

¹⁵Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

¹⁶Kui õelaid saab palju, siis on ka üleastumisi palju, aga õiged saavad näha nende hukkumist.

¹⁶Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

¹⁷Karista oma poega, siis on sul temast rahu ja ta rõõmustab su hinge!

¹⁷Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

¹⁸Kui nägemus puudub, muutub rahvas ohjeldamatuks, aga Seadust pidades on ta õnnis.

¹⁸Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

¹⁹Sõnadega ei saa sulast õpetada, sest kuigi ta mõistab, ei võta ta kuulda.

¹⁹Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

²⁰Kas näed nobeda kõnega meest? Ennem võib loota albile kui temale.

²⁰Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

²¹Kui sulast noorelt hellitatakse, siis on ta viimaks tüliks.

²¹Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

²²Viha pidav inimene õhutab riidu ja raevutsejal on palju üleastumisi.

²²Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

²³Inimest alandab ta oma ülbus, aga kes on alandliku vaimuga, saab au.

²³Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

²⁴Kes vargaga jagab, vihkab oma hinge: ta kuuleb küll needmist, aga ei avalda midagi.

²⁴Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

²⁵Inimeste kartmine paneb püünise, aga kes loodab Issanda peale, on kaitstud.

²⁵Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

²⁶Paljud otsivad valitseja poolehoidu, aga Issandalt tuleb igaühele õigus.

²⁶Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

²⁷Õigete meelest on jäle ülekohtune mees, aga õelate meelest on jäle õigel teel käija.

²⁷Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.