¹Palveteekonna laul. Ma tõstan oma silmad sinu poole, kes istud taevas.

¹Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

²Vaata, otsekui sulaste silmad vaatavad oma isandate käte peale, otsekui teenija silmad vaatavad oma emanda käte peale, nõnda vaatavad meie silmad Issanda, meie Jumala peale, kuni tema meile armu annab.

²Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.

³Anna meile armu, Issand! Anna meile armu, sest meil on enam kui küllalt põlgusest!

³Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.

⁴Meie hing on küllalt saanud tunda jultunute irvitust ja uhkete põlgust.

⁴Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.