¹Laulujuhatajale: Taaveti laul.

¹Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

²Taevad jutustavad Jumala au ja taevalaotus kuulutab tema kätetööd.

²Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

³Päev peab päevale kõnet ja öö kuulutab ööle Jumala tarkust.

³Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

⁴Ei ole see kõne ega sõnad, mille hääl ei kostaks.

⁴Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

⁵Üle kogu ilmamaa käib nende kõla, maailma otsani nende sõna; neisse on ta püstitanud telgi päikesele.

⁵Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

⁶Ja tema tuleb välja nagu peig oma kambrist, ta on rõõmus nagu kangelane jooksmas oma rada.

⁶Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

⁷Taeva äärel on ta lähtekoht ja selle teisel äärel on ta pöördepunkt, nõnda et midagi ei jää varjule ta kuumuse eest.

⁷Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

⁸Issanda Seadus on laitmatu, see kosutab hinge; Issanda tunnistus on ustav, see teeb kohtlase targaks.

⁸Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

⁹Issanda korraldused on õiglased, need rõõmustavad südant; Issanda käsk on selge, see valgustab silmi.

⁹Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

¹⁰Issanda kartus on puhas, see püsib igavesti; Issanda seadused on tõde, need on kõik õiged;

¹⁰Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

¹¹need on ihaldatavamad kui kuld ja kui palju selget kulda, ja need on magusamad kui mesi ja kui kärjemesi.

¹¹Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

¹²Ka sinu sulasele on need hoiatuseks, nende pidamine toob suure palga.

¹²Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

¹³Eksimused - kes neid märkab? Salajastest pattudest mõista mind vabaks!

¹³Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

¹⁴Ka ülbete pattude eest hoia oma sulast; ärgu need valitsegu mind! Siis ma olen laitmatu ja olen vaba paljudest üleastumistest.

¹⁴I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]

¹⁵Olgu sulle meelepärased mu suu kõned ja mu südame mõtlemised sinu ees, Issand, mu kalju ja mu lunastaja!