¹Taaveti laul; templi pühitsemise lauluviis.

¹Žalm písně, při posvěcení domu Davidova.

²Sind, Issand, ma ülistan, sest sa oled mind toonud välja hädast ega ole lasknud mu vaenlasi rõõmutseda minu pärast.

²Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.

³Issand, mu Jumal, ma kisendasin su poole ja sa tegid mu terveks.

³Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.

⁴Issand, sina tõid mu hinge välja surmavallast, sa elustasid mind nende hulgast, kes lähevad alla hauda.

⁴Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu.

⁵Laulge kiitust Issandale, teie, tema vagad, ja ülistage tema püha mälestust!

⁵Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

⁶Sest tema viha kestab silmapilgu, aga ta lahkus kogu eluaja; õhtul jääb nutt varaks, kuid hommikul on hõiskamine.

⁶Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.

⁷Aga ma mõtlesin heas põlves olles: Mina ei kõigu iialgi!

⁷I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

⁸Issand, sina tegid oma heas meeles kindlaks minu kui mäe, kuid sa peitsid oma palge ja ma tundsin hirmu.

⁸Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

⁹Issand, sinu poole ma hüüdsin ja oma Issandat ma anusin:

⁹I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

¹⁰'Mis kasu on mu verest, kui ma lähen hauda? Kas põrm hakkab sind tänama? Kas ta kuulutab sinu ustavust?

¹⁰Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

¹¹Kuule, Issand, ja ole mulle armuline; ole, Issand, minu aitaja!'

¹¹Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.

¹²Sina muutsid mu kaebuse mulle ringtantsuks; sa vallandasid kotiriide mu seljast ja panid rõõmu mulle vööks,

¹²I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. [ (Psalms 30:13) Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu. ]

¹³et mu hing laulaks sulle kiitust ega vaikiks. Issand, mu Jumal, ma tahan sind tänada igavesti!