¹Aasafi laul. Jumal on tõesti hea Iisraelile, nendele, kes on puhtad südamelt.

¹Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

²Aga mina - minu jalad oleksid peaaegu komistanud, mu sammud oleksid kohe libisenud.

²Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

³Sest ma kadestasin hooplejaid, kui ma nägin õelate head käekäiku.

³Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

⁴Sest neil ei ole piinu surmani ja nende keha on lihav.

⁴Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

⁵Nemad ei ole vaevas nagu muud surelikud ja neid ei lööda nagu muid inimesi.

⁵V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

⁶Sellepärast on uhkus nende kaelaehteks, vägivald katab neid nagu ülikond.

⁶Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

⁷Nende silmad on pungis lihavusest ja süda keeb üle kurjadest mõtetest.

⁷Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

⁸Oma kurjuses nad irvitavad ja kõnelevad valet, nad räägivad kõrgilt.

⁸Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

⁹Nad tõstavad oma suu taevani ja nende keel käib üle maa.

⁹Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

¹⁰Sellepärast pöördub ta rahvas nende poole ja nad rüüpavad nende sõnavalingut.

¹⁰A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

¹¹Ja nad ütlevad: 'Kuidas Jumal võib seda tunda ja kas Kõigekõrgemal on sellest teadmist?'

¹¹Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

¹²Vaata, niisugused on õelad: nad elavad alati rahulikult ja koguvad jõukust.

¹²Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

¹³Päris asjata olen ma hoidnud oma südame puhta ja olen süütuses pesnud oma käsi;

¹³Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

¹⁴ma olen olnud löödud kogu päeva ja mind on nuheldud igal hommikul.

¹⁴Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

¹⁵Kui ma oleksin mõtelnud: Ma tahan kõnelda nõnda nagu nemad; vaata, siis ma oleksin petnud sinu laste sugu.

¹⁵Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

¹⁶Ma hakkasin mõtisklema, et sellest aru saada, kuid see oli mu meelest vaev,

¹⁶Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

¹⁷kuni ma sisenesin Jumala pühadesse paikadesse ja mõistsin nende otsa.

¹⁷Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

¹⁸Tõesti, sina asetad nad libedale ja sa langetad nad rusuks.

¹⁸Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

¹⁹Kuidas nad said jubeduseks silmapilguga! Nad saavad otsa, lõpevad ära ehmatusega.

¹⁹Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

²⁰Nõnda nagu unenägu kaob pärast ärkamist, nõnda sina, Issand, ei hooli tõustes nende varjukujudest.

²⁰Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

²¹Kui mu süda oli täis kibedust ja mu neerudes olid pisted,

²¹Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

²²siis ma olin sõge ega teadnud midagi; ma olin nagu loom su ees.

²²Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

²³Ometi jään ma ikka sinu juurde; sa oled haaranud kinni mu paremast käest.

²³A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

²⁴Oma nõuga juhatad sa mind ja võtad mind viimaks vastu ausse.

²⁴Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

²⁵Kes on mul muu taevas kui sina? Sest sinuga koos olles ei meelita mind miski maa peal.

²⁵Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

²⁶Kuigi mu liha lõpeb ja mu süda ka, siiski oled sina, Jumal, mu südame kalju ja mu osa igavesti.

²⁶Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

²⁷Sest vaata, kes sinust eemalduvad, need hukkuvad; sa hävitad kõik, kes reetlikult sinust loobuvad.

²⁷Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

²⁸Aga minu õnn on, et ma olen Jumalale ligi; Issanda Jumala peale panen ma oma lootuse, et jutustada kõiki sinu tegusid.

²⁸Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.