1Cheq'uehak retal nak li Acuabej Dios c'ajo' nocoxra. Nocoxq'ue chok' ralal xc'ajol. Relic chi yâl nak lâo ralal xc'ajol. Jo'can nak li mâji' neque'pâban inc'a' neque'xtau ru li kana'leb xban nak mâji' neque'xnau xyâlal xpâbanquil li Dios.
1የእግዚአብሔር ልጆች ተብለን ልንጠራ አብ እንዴት ያለውን ፍቅር እንደ ሰጠን እዩ፥ እንዲሁም ነን። ስለዚህ ምክንያት ዓለም እርሱን ስላላወቀው እኛን አያውቀንም።
2Ex inhermân, anakcuan lâo ralal xc'ajol li Dios. Abanan mâji' nakanau jo' q'uial chic li usilal takac'ul mokon. Ca'aj cui' nakanau nak tol-êlk li Jesucristo, chanchanako chic a'an xban nak takil ru chi tz'akal.
2ወዳጆች ሆይ፥ አሁን የእግዚአብሔር ልጆች ነን፥ ምንም እንደምንሆን ገና አልተገለጠም። ዳሩ ግን ቢገለጥ እርሱ እንዳለ እናየዋለንና እርሱን እንድንመስል እናውቃለን።
3Li ani yô chiroybeninquil lix c'ulunic li Cristo, a'an naxsakobresi li râm sa' tîquilal jo' li Kâcua' Jesucristo tîc xch'ôl.
3በእርሱም ይህን ተስፋ የሚያደርግ ሁሉ እርሱ ንጹሕ እንደ ሆነ ራሱን ያነጻል።
4Li ani namâcob naxk'et lix chak'rab li Dios xban nak li mâcobc a'an xk'etbal li chak'rab.
4ኃጢአትን የሚያደርግ ሁሉ ዓመፅን ደግሞ ያደርጋል፥ ኃጢአትም ዓመፅ ነው።
5Lâex nequenau nak li Kâcua' Jesucristo quic'ulun re xcuybal ut xsachbal li kamâc. Relic chi yâl nak a'an mâcua' aj mâc.
5እርሱም ኃጢአትን ሊያስወግድ እንደ ተገለጠ ታውቃላችሁ፥ በእርሱም ኃጢአት የለም።
6Jo'can nak li ani cau xch'ôl chixtâkenquil li Cristo, inc'a' chic yôk chi mâcobc. Abanan li ani toj yô chi mâcobc inc'a' naxnau li rusilal li Cristo ut inc'a' napâban.
6በእርሱ የሚኖር ሁሉ ኃጢአትን አያደርግም፤ ኃጢአትን የሚያደርግ ሁሉ አላየውም አላወቀውምም።
7Ex hermân, mâ ani chibalak'înk êre. Li ani nabânun re li tîquilal, a'an tîc xch'ôl jo' li Cristo tîc xch'ôl.
7ልጆች ሆይ፥ ማንም አያስታችሁ፤ እርሱ ጻድቅ እንደ ሆነ ጽድቅን የሚያደርግ ጻድቅ ነው።
8Li ani yô chi mâcobc, a'an re laj tza xban nak laj tza a'an aj mâc chalen chak sa' xticlajic li ruchich'och'. A'an aj e nak col-êlk li Ralal li Dios re xsachbal xc'anjel laj tza.
8ኃጢአትን የሚያደርግ ከዲያብሎስ ነው፥ ዲያብሎስ ከመጀመሪያ ኃጢአትን ያደርጋልና።
9Mâ jun ralal xc'ajol li Dios yôk chi mâcobc xban nak li Dios cuan riq'uin. Ut inc'a' naru nak yôk chi mâcobc xban nak a'an tz'akal ralal xc'ajol li Dios.
9ስለዚህ የዲያብሎስን ሥራ እንዲያፈርስ የእግዚአብሔር ልጅ ተገለጠ። ከእግዚአብሔር የተወለደ ሁሉ ኃጢአትን አያደርግም፥ ዘሩ በእርሱ ይኖራልና፤ ከእግዚአብሔርም ተወልዶአልና ኃጢአትን ሊያደርግ አይችልም።
10Riq'uin a'in na'nôqueb ru li ralal xc'ajol li Dios ut na'nôqueb ajcui' ruheb li ralal xc'ajol laj tza: li ani inc'a' naxbânu li tîquilal, ut li ani inc'a' naxra li ras rîtz'in, a'an mâcua'eb ralal xc'ajol li Dios.
10የእግዚአብሔር ልጆችና የዲያብሎስ ልጆች በዚህ የተገለጡ ናቸው፤ ጽድቅን የማያደርግና ወንድሙን የማይወድ ሁሉ ከእግዚአብሔር አይደለም።
11Chalen chak sa' xticlajic lê pâbâl xerabi li chak'rab nak chikarahak kib chi kibil kib.
11ከመጀመሪያ የሰማችኋት መልእክት። እርስ በርሳችን እንዋደድ የምትል ይህች ናትና፤
12Mikatâke xna'leb laj Caín xban nak a'an re laj tza. A'an quixcamsi li rîtz'in. ¿C'a'ut nak quixcamsi li rîtz'in? Xban nak tîc xch'ôl li rîtz'in chiru li Dios ut laj Caín junes mâusilal naxbânu.
12ከክፉው እንደ ነበረ ወንድሙንም እንደ ገደለ እንደ ቃየል አይደለም፤ ስለ ምንስ ገደለው? የገዛ ሥራው ክፉ፥ የወንድሙም ሥራ ጽድቅ ስለ ነበረ ነው።
13Jo'can ut ex inhermân, misach êch'ôl xbaneb li xic' neque'iloc êre sa' ruchich'och'.
13ወንድሞች ሆይ፥ ዓለም ቢጠላችሁ አትደነቁ።
14Cui nakara li kahermân, a'an retalil nak cuânk kacolbal chiru xcuanquil li câmc ut q'uebil kayu'am chi junelic. Li ani inc'a' naxra lix hermân, a'an toj cuan rubel xcuanquil li câmc.
14እኛ ወንድሞችን የምንወድ ስለ ሆንን ከሞት ወደ ሕይወት እንደ ተሻገርን እናውቃለን፤ ወንድሙን የማይወድ በሞት ይኖራል።
15Li ani xic' naril lix hermân, a'an chanchan aj camsinel ras rîtz'in. Lâex nequenau nak junak aj camsinel ras rîtz'in mâc'a' xyu'am chi junelic.
15ወንድሙን የሚጠላ ሁሉ ነፍሰ ገዳይ ነው፥ ነፍሰ ገዳይም የሆነ ሁሉ የዘላለም ሕይወት በእርሱ እንዳይኖር ታውቃላችሁ።
16Li Jesucristo quixc'ut chiku chanru li rahoc nak quixk'axtesi rib chi câmc sa' kac'aba' lâo. Jo'can ajcui' nak tento takaraheb li kahermân usta tocamsîk sa' xc'aba'eb.
16እርሱ ስለ እኛ ነፍሱን አሳልፎ ሰጥቶአልና በዚህ ፍቅርን አውቀናል፤ እኛም ስለ ወንድሞቻችን ነፍሳችንን አሳልፈን እንድንሰጥ ይገባናል።
17Jun chic ninye êre. Cui lâo cuan nabal li c'a'ru ke ut inc'a' nakatok'oba ru li neba' li mâc'a' cuan re, ¿ma yâl ta bi' nak nakara li Dios chi jo'canan?
17ነገር ግን የዚህ ዓለም ገንዘብ ያለው፥ ወንድሙም የሚያስፈልገው ሲያጣ አይቶ ያልራራለት ማንም ቢሆን፥ የእግዚአብሔር ፍቅር በእርሱ እንዴት ይኖራል?
18Ex inhermân, morahoc yal chi âtin. Chorahok ban chi tz'akal yâl ut chic'utûnk li karahom riq'uin li usilal nakabânu.
18ልጆቼ ሆይ፥ በሥራና በእውነት እንጂ በቃልና በአንደበት አንዋደድ።
19Cui nakara li kahermân, nakanau nak lâo tz'akal ralal xc'ajol li Dios, ut cau kach'ôl chixpâbanquil li Dios.
19ልባችንም በእኛ ላይ በሚፈርድበት ሁሉ፥ ከእውነት እንደ ሆንን በዚህ እናውቃለን በፊቱም ልባችንን እናሳርፋለን፥ እግዚአብሔር ከልባችን ይልቅ ታላቅ ነውና ሁሉንም ያውቃል።
20Cui lâo nakec'a nak xomâcob, ac cutan saken chiru li Kâcua' Dios li nakabânu xban nak a'an chixjunil naxnau.
21ወዳጆች ሆይ፥ ልባችንስ ባይፈርድብን በእግዚአብሔር ዘንድ ድፍረት አለን፥
21Cui inc'a' nakec'a sa' kach'ôl nak inc'a' us yôco, inc'a' nocoxucuac chiru li Dios.
22ትእዛዙንም የምንጠብቅና በፊቱ ደስ የሚያሰኘውን የምናደርግ ስለሆንን የምንለምነውን ሁሉ ከእርሱ እናገኛለን።
22Ut yalak c'a'ru takatz'âma chiru, tixq'ue ke xban nak yôco chixpâbanquil lix chak'rab ut nakabânu li c'a'ru nacuulac chiru li Dios.
23ትእዛዚቱም ይህች ናት፥ በልጁ በኢየሱስ ክርስቶስ ስም እናምን ዘንድ፥ ትእዛዝንም እንደ ሰጠን እርስ በርሳችን እንዋደድ ዘንድ።
23Ut a'an a'in lix chak'rab quixq'ue ke li Dios, nak chopâbânk sa' xc'aba' li Jesucristo li Ralal li Dios ut takara kib chi kibil kib, jo' coxchak'rabi cui'.Cui nakapâb lix chak'rab, lâo cuanco riq'uin li Dios ut li Dios cuan kiq'uin. Nakanau nak li Dios cuan kiq'uin chi junelic xban li Santil Musik'ej li q'uebil ke.
24ትእዛዙንም የሚጠብቅ በእርሱ ይኖራል እርሱም ይኖርበታል፤ በዚህም በእኛ እንዲኖር ከሰጠን ከመንፈሱ እናውቃለን።
24Cui nakapâb lix chak'rab, lâo cuanco riq'uin li Dios ut li Dios cuan kiq'uin. Nakanau nak li Dios cuan kiq'uin chi junelic xban li Santil Musik'ej li q'uebil ke.