1
اسرائیل، بگو که چطور
از زمان جوانی، دشمنانت تو را عذاب دادند.
1Kanto de suprenirado. Multe oni afliktis min de post mia juneco, Diras Izrael,
2
«از زمانی که جوان بودم،
دشمنانم بر من ظلم کردند،
امّا نتوانستند مرا از پای درآورند.
2Multe oni afliktis min de post mia juneco, Sed oni min ne pereigis.
3
شانههایم را با شلاق، مانند
زمین شخم زده کردند.
3Sur mia dorso plugis plugistoj, Faris siajn sulkojn longaj.
4
امّا خداوند عادل
مرا از بردگی آزاد کرد.»
4La Eternulo estas justa; Li dishakis la sxnurojn de la malvirtuloj.
5
کسانیکه از صهیون نفرت دارند،
سرنگون شوند.
5Hontigxu kaj turnigxu malantauxen CXiuj malamantoj de Cion.
6
مانند علف روییده بر روی بامها
پیش از آن که نمو کنند، پژمرده گردند
6Ili estu kiel tegmenta herbo, Kiu forvelkas, antaux ol oni gxin elsxiris;
7
و کسی نتواند آنها را بچیند
و یا به صورت بافه ببندد.
هیچ رهگذری نگوید:
«خداوند تو را برکت دهد
یا ما به نام خداوند تو را برکت میدهیم!»
7Per kiu ne plenigas rikoltanto sian manon Nek garbiganto sian baskon.
8
هیچ رهگذری نگوید:
«خداوند تو را برکت دهد
یا ما به نام خداوند تو را برکت میدهیم!»
8Kaj la preterirantoj ne diros: Beno de la Eternulo estu al vi, Ni benas vin per la nomo de la Eternulo.