¹Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:

¹Bildad iz Šuaha progovori tad i reče:

²Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.

²"Kada kaniš obuzdat' svoje besjede? Opameti se sad da razgovaramo!

³Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.

³Zašto nas držiš za stoku nerazumnu, zar smo životinje u tvojim očima?

⁴Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?

⁴O ti, koji se od jarosti razdireš, hoćeš li da zemlja zbog tebe opusti da iz svoga mjesta iskoče pećine?

⁵Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.

⁵Al' ugasit će se svjetlost opakoga, i neće mu sjati plamen na ognjištu.

⁶Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.

⁶Potamnjet će svjetlo u njegovu šatoru i nad njime će se utrnut' svjetiljka.

⁷Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.

⁷Krepki mu koraci postaju sputani, o vlastite on se spotiče namjere.

⁸Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.

⁸Jer njegove noge vode ga u zamku, i evo ga gdje već korača po mreži.

⁹Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.

⁹Tanka mu je zamka nogu uhvatila, i evo, užeta čvrsto ga pritežu.

¹⁰Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.

¹⁰Njega vreba omča skrivena na zemlji, njega čeka klopka putem kojim hodi.

¹¹Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.

¹¹Odasvuda strahovi ga prepadaju, ustopice sveudilj ga proganjaju.

¹²Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.

¹²Glad je požderala svu snagu njegovu, nesreća je uvijek o njegovu boku.

¹³Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.

¹³Boleština kobna kožu mu razjeda, prvenac mu smrti nagriza udove.

¹⁴Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.

¹⁴Njega izvlače iz šatora njegova da bi ga odveli vladaru strahota.

¹⁵V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.

¹⁵U njegovu stanu tuđinac stanuje, po njegovu domu prosipaju sumpor.

¹⁶Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.

¹⁶Odozdo se suši njegovo korijenje, a odozgo grane sve mu redom sahnu.

¹⁷Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.

¹⁷Spomen će se njegov zatrti na zemlji, njegovo se ime s lica zemlje briše.

¹⁸Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.

¹⁸Iz svjetlosti njega u tminu tjeraju, izagnat' ga hoće iz kruga zemaljskog.

¹⁹Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.

¹⁹U rodu mu nema roda ni poroda, nit' preživjela na njegovu ognjištu.

²⁰Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.

²⁰Sudba je njegova Zapad osupnula, i čitav je Istok obuzela strepnja.

²¹Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.

²¹Evo, takav usud snalazi zlikovca i dom onog koji ne priznaje Boga."