¹Tedy odpověděv Job, řekl:

¹Job progovori i reče:

²Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?

²"TÓa dokle ćete mučit' dušu moju, dokle ćete me riječima satirat'?

³Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.

³Već deseti put pogrdiste mene i stid vas nije što me zlostavljate.

⁴Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.

⁴Pa ako sam zastranio doista, na meni moja zabluda ostaje.

⁵Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:

⁵Mislite li da ste me nadjačali i krivnju moju da ste dokazali?

⁶Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.

⁶Znajte: Bog je to mene pritisnuo i svojom me je on stegnuo mrežom.

⁷Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.

⁷Vičem: 'Nasilje!' - nema odgovora; vapijem - ali za me pravde nema.

⁸Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.

⁸Sa svih strana put mi je zagradio, sve staze moje u tminu zavio.

⁹Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.

⁹Slavu je moju sa mene skinuo, sa moje glave strgnuo je krunu.

¹⁰Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.

¹⁰Podsijeca me odasvud te nestajem; k'o drvo, nadu mi je iščupao.

¹¹Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.

¹¹Raspalio se gnjev njegov na mene i svojim me drži neprijateljem.

¹²Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.

¹²U bojnom redu pristižu mu čete, putove proti meni nasipaju, odasvud moj opkoljavaju šator.

¹³Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.

¹³Od mene su se udaljila braća, otuđili se moji poznanici.

¹⁴Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.

¹⁴Nestade bližnjih mojih i znanaca, gosti doma mog zaboraviše me.

¹⁵Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.

¹⁵Sluškinjama sam svojim kao stranac, neznanac sam u njihovim očima.

¹⁶Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.

¹⁶Slugu zovnem, a on ne odgovara i za milost ga moram zaklinjati.

¹⁷Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.

¹⁷Mojoj je ženi dah moj omrznuo, gadim se djeci vlastite utrobe.

¹⁸Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.

¹⁸I deranima na prezir tek služim, ako se dignem, rugaju se meni.

¹⁹V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.

¹⁹Pouzdanicima sam svojim mrzak, protiv mene su oni koje ljubljah.

²⁰K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.

²⁰Kosti mi se za kožu prilijepiše, osta mi jedva koža oko zuba.

²¹Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.

²¹Smilujte mi se, prijatelji moji, jer Božja me je ruka udarila.

²²Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?

²²Zašto da me k'o Bog sam progonite, zar se niste moga nasitili mesa?

²³Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,

²³O, kad bi se riječi moje zapisale i kad bi se u mjed tvrdu urezale;

²⁴Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.

²⁴kad bi se željeznim dlijetom i olovom u spomen vječan u stijenu uklesale!

²⁵Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.

²⁵Ja znadem dobro: moj Izbavitelj živi i posljednji će on nad zemljom ustati.

²⁶A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.

²⁶A kad se probudim, k sebi će me dići: iz svoje ću puti tad vidjeti Boga.

²⁷Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.

²⁷Njega ja ću kao svojega gledati, i očima mojim neće biti stranac: za njime srce mi čezne u grudima.

²⁸Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.

²⁸Kad kažete: 'Kako ćemo ga goniti? Koji ćemo razlog protiv njega naći?',

²⁹Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.

²⁹mača tad se bojte: grijehu mač je kazna. Saznat ćete tada da imade suda!"