1Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
1I Jahve se obrati Jobu i reče mu:
2Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
2"Zar će se s Jakim preti još kudilac? Tužitelj Božji nek' sam odgovori!"
3Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
3A Job odgovori Jahvi i reče:
4Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
4"Odveć sam malen: što da odgovorim? Rukom ću svoja zatisnuti usta.
5Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
5Riječ rekoh - neću više započeti; rekoh dvije - al' neću nastaviti."
6Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
6Nato Jahve odgovori Jobu iz oluje i reče:
7Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
7"Bokove svoje opaši k'o junak, ja ću te pitat', a ti me pouči.
8Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
8Zar bi i moj sud pogaziti htio, okrivio me da sebe opravdaš?
9A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
9Zar ti mišica snagu Božju ima, zar glasom grmjet' možeš poput njega?
10Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
10Ogrni se sjajem i veličanstvom, dostojanstvom se odjeni i slavom.
11Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
11Plani dÓe bijesom ognja jarosnoga, pogledom jednim snizi oholnika.
12Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
12Ponositoga pogledaj, slomi ga, na mjestu satri svakoga zlikovca.
13Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
13U zemlju sve njih zajedno zakopaj, u mračnu ih pozatvaraj tamnicu.
14Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
14Tada ću i ja tebi odat' hvalu što si se svojom desnicom spasio.
15Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
15A sada, dÓe promotri Behemota! Travom se hrani poput govečeta,
16V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
16u bedrima je, gle, snaga njegova, a krepkost mu u mišićju trbušnom.
17Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
17Poput cedra rep podignut ukruti, sva su mu stegna ispreplele žile.
18Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
18Mjedene cijevi kosti su njegove, zglobovi mu od željeza kvrge.
19Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
19Prvenac on je Božjega stvaranja; mačem ga je naoružao tvorac.
20Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
20Gore mu danak u hrani donose i sve zvijerje što po njima se igra.
21Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
21Pod lotosom on zavaljen počiva, guštik močvarni i glib kriju ga.
22Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
22Sjenu mu pravi lotosovo lišće, pod vrbama on hladuje potočnim.
23Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
23Nabuja li rijeka, on ne strahuje: nimalo njega ne bi zabrinulo da mu u žvale i sav Jordan jurne.
24Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]
24Tko bi za oči uhvatio njega i tko bi mu nos sulicom probio?
25Zar loviš Levijatana udicom? Zar ćeš mu jezik zažvalit' užetom?
26Zar mu nozdrve trskom probost' možeš ili mu kukom probiti vilicu?
27Hoće li te on preklinjat' za milost, hoće li s tobom blago govoriti?
28I zar će s tobom savez on sklopiti da sveg života tebi sluga bude?
29Hoćeš li se s njim k'o s pticom poigrat' i vezat' ga da kćeri razveseliš?
30Hoće li se za nj cjenkati ribari, među sobom podijelit' ga trgovci?
31Možeš li kopljem njemu kožu izbost ili glavu mu probiti ostima?
32Podigni de ruku svoju na njega: za boj se spremi - bit će ti posljednji!