¹Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:

¹Bildan iz Šuaha progovori tad i reče:

²Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?

²"Dokad ćeš jošte govoriti tako, dokle će ti riječ kao vihor biti?

³Což by Bůh silný neprávě soudil,a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?

³TÓa zar može Bog pravo pogaziti, može li pravdu izvrnut' Svesilni?

⁴Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.

⁴Ako mu djeca tvoja sagriješiše, preda ih zato bezakonju njinu.

⁵Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,

⁵Al' ako Boga potražiš iskreno i od Svesilnog milost ti izmoliš;

⁶A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.

⁶ako li budeš čist i neporočan, odsad će svagda on nad tobom bdjeti i obnovit će kuću pravedniku.

⁷A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.

⁷Bit će malena tvoja sreća prošla prema budućoj što te očekuje.

⁸Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.

⁸No pitaj samo prošle naraštaje, na mudrost pređa njihovih pripazi.

⁹(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)

⁹Od jučer mi smo i ništa ne znamo, poput sjene su na zemlji nam dani.

¹⁰Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?

¹⁰Oni će te poučit' i reći ti, iz srca će svog izvući besjede:

¹¹Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?

¹¹'Izvan močvare zar će rogoz nići? Zar će bez vode trstika narasti?

¹²Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.

¹²Zeleni se sva, al' i nekošena usahne prije svake druge trave.

¹³Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.

¹³To je kob svakog tko Boga zaboravi; tako propada nada bezbožnika:

¹⁴Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.

¹⁴Nit je tanana njegovo uzdanje, a ufanje mu kuća paukova.

¹⁵Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.

¹⁵Nasloni li se, ona mu se ljulja, prihvati li se, ona mu se ruši.

¹⁶Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.

¹⁶Zeleni se i sav na suncu buja, vrt su mu cio mladice prerasle.

¹⁷Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.

¹⁷Svojim korijenjem krš je isprepleo te život crpe iz živa kamena.

¹⁸A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:

¹⁸A kad ga s mjesta njegova istrgnu, ono ga niječe: 'Nikada te ne vidjeh!'

¹⁹Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.

¹⁹I evo gdje na putu sada trune dok drugo bilje već niče iz zemlje.

²⁰Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:

²⁰Ne, Bog neće odbacit' neporočne, niti će rukom poduprijet' opake.

²¹Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,

²¹Smijeh će ti opet ispuniti usta, s usana će odjeknuti klicanje.

²²Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.

²²Dušmane će ti odjenut' sramota i šatora će nestat' zlikovačkog.'"