¹Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.

¹Pri tio tremas mia koro Kaj saltas de sia loko.

²Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.

²Auxskultu atente en la bruo Lian vocxon, Kaj la sonojn, kiuj eliras el Lia busxo.

³Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.

³Sub la tutan cxielon Li kurigas tion, Kaj Sian lumon al la randoj de la tero.

⁴Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.

⁴Post gxi ekbruas la tondro; Li tondras per Sia majesta vocxo, Kaj oni ne povas tion haltigi, kiam auxdigxas Lia vocxo.

⁵Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.

⁵Mirinde tondras Dio per Sia vocxo; Li faras ion grandan, sed ne konatan.

⁶Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.

⁶Al la negxo Li diras:Falu sur la teron; Ankaux al la pluvego, al Siaj fortaj pluvegoj.

⁷Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.

⁷Sur la manon de cxiu homo Li metas sigelon, Por ke cxiuj homoj sciu Lian faron.

⁸Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.

⁸La sovagxa besto iras en sian kavon Kaj restas en sia logxejo.

⁹Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.

⁹El la sudo venas ventego, Kaj de la nordo venas malvarmo.

¹⁰Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.

¹⁰De la spiro de Dio venas frosto, Kaj vasta akvo farigxas kvazaux fandajxo.

¹¹A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.

¹¹La nubojn Li pezigas per akvo, Kaj nubo dissxutas Lian lumon.

¹²Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.

¹²Li direktas ilin cxirkauxen, kien Li volas, Por ke ili plenumu cxion, kion Li ordonas al ili, sur la tero:

¹³Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.

¹³CXu por puno de ia lando, CXu por favorkorajxo Li ilin direktas.

¹⁴Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?

¹⁴Atentu tion, Ijob; Staru, kaj konsideru la miraklojn de Dio.

¹⁵Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?

¹⁵CXu vi scias, kiamaniere Dio agigas ilin Kaj aperigas lumon el Sia nubo?

¹⁶A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?

¹⁶CXu vi komprenas, cxe la distiro de nubo, La miraklojn de Tiu, kiu estas la plej perfekta en la sciado?

¹⁷Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?

¹⁷Kiamaniere viaj vestoj varmigxas, Kiam la tero kvietigxas de sude?

¹⁸Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.

¹⁸CXu vi povas etendi kun Li la cxielon, Firman kiel fandita spegulo?

¹⁹Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.

¹⁹Sciigu al ni, kion ni devas diri al Li; Mi nenion povas elkonjekti pro mallumo.

²⁰Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,

²⁰CXu estos rakontita al Li tio, kion mi parolas? Se iu parolos, li pereos.

²¹Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.

²¹Nun oni ne povas rigardi la lumon, kiu hele lumas en la cxielo, Kiam la vento pasas kaj purigas gxin.

²²Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.

²²De norde venas oro; CXirkaux Dio estas terura brilo.

²³Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.

²³La Plejpotenculon ni ne povas kompreni. Li estas granda en forto, justo, kaj vero; Li neniun premas.

²⁴Tial respektegas Lin la homoj; Kaj Li atentas neniun el la sagxuloj.