1Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
1Nomo bona estas pli preferinda, ol granda ricxeco; Kaj bona estimo, ol argxento kaj oro.
2Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
2Ricxulo kaj malricxulo renkontigxas: Ilin ambaux kreis la Eternulo.
3Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
3Prudentulo antauxvidas malbonon, kaj kasxigxas; Sed naivuloj antauxenpasxas, kaj difektigxas.
4Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
4Por humileco kaj timo antaux la Eternulo Oni ricevas ricxecon kaj honoron kaj vivon.
5Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
5Dornoj kaj retoj estas sur la vojo de malbonagulo; Kiu gardas sian animon, tiu malproksimigxas de ili.
6Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
6Instruu knabon konforme al lia vojo, Kaj ecx maljunigxinte li ne deklinigxos de gxi.
7Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
7Ricxulo regas super malricxuloj, Kaj kiu prunteprenas, tiu estas sklavo de la pruntedoninto.
8Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
8Kiu semas maljustajxon, tiu rikoltos suferon, Kaj la kano de lia krueleco rompigxos.
9Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
9Bonokululo estos benata; CXar li donas el sia pano al malricxulo.
10Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
10Forpelu blasfemulon, kaj foriros malpaco, Kaj cxesigxos malkonsento kaj ofendo.
11Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
11Kiu amas purecon de koro kaj agrable parolas, Al tiu la regxo estas amiko.
12Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
12La okuloj de la Eternulo gardas la prudenton; Sed la vortojn de maliculo Li renversas.
13Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
13Mallaborulo diras:Leono estas ekstere, Mi povus esti mortigita meze de la strato.
14Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
14La busxo de malcxastulino estas profunda foso; Kiun la Eternulo koleras, tiu tien enfalas.
15Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
15Malsagxeco forte sidas en la koro de knabo; Sed vergo punanta gxin elpelas el gxi.
16Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
16Kiu premas malricxulon, por pligrandigi sian ricxecon, Tiu donas al ricxulo, por ke li malricxigxu.
17Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
17Klinu vian orelon kaj auxskultu vortojn de sagxuloj, Kaj direktu vian koron al mia instruo;
18Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
18CXar ili estos agrablaj, se vi gardos ilin en via interno; Ili estos cxiuj pretaj sur viaj lipoj.
19Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
19Ke al la Eternulo estu via fido, Tion mi instruis al vi hodiaux.
20Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
20CXu mi ne skribis al vi tion trifoje Kun konsiloj kaj scio,
21Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
21Por sciigi al vi la gxustecon de la paroloj de vero, Por ke vi transdonu la parolojn de vero al tiuj, kiuj vin sendis?
22Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
22Ne prirabu malricxulon, pro tio, ke li estas malricxa; Kaj ne premu senhavulon cxe la pordego;
23Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
23CXar la Eternulo defendos ilian aferon Kaj dispremos iliajn premantojn.
24Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
24Ne amikigxu kun homo kolerema, Kaj ne komunikigxu kun homo flamigxema;
25Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
25Ke vi ne lernu lian vojon Kaj ne ricevu reton por via animo.
26Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
26Ne estu inter tiuj, kiuj firmigas per mano, Kiuj garantias por sxuldoj.
27Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
27Se vi ne havos per kio pagi, Oni ja prenos vian litajxon de sub vi.
28Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
28Ne forsxovu la antikvajn limojn, Kiujn faris viaj patroj.
29Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
29Se vi vidas homon lertan en sia profesio, li staros antaux regxoj; Li ne staros antaux maleminentuloj.