¹Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

¹Al la hxorestro. De la Korahxidoj. Psalmo. Auxskultu cxi tion, cxiuj popoloj; Atentu, cxiuj logxantoj de la mondo,

²Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

²Kaj altrangulo kaj malaltrangulo, Ricxulo kaj malricxulo kune.

³Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

³Mia busxo diros sagxajxon, Kaj la penso de mia koro prudentajxon.

⁴Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

⁴Mi klinos mian orelon al sentenco; Sur harpo mi esprimos mian enigmon.

⁵Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

⁵Kial mi devus timi en tagoj de malbono, Kiam min cxirkauxas la malboneco de miaj persekutantoj,

⁶I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

⁶Kiuj fidas sian potencon Kaj fanfaronas per sia granda ricxeco?

⁷Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

⁷Fraton tute ne liberigos homo, Nek donos al Dio elacxeton por li

⁸Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

⁸(Multekosta estus la elacxeto de ilia animo, Kaj neniam tio estos),

⁹(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

⁹Ke li restu viva eterne, Ke li ne vidu la tombon.

¹⁰Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

¹⁰Oni ja vidas, ke sagxuloj mortas, Kaj ankaux malsagxulo kaj sensciulo pereas Kaj lasas al aliaj sian havon.

¹¹Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

¹¹Ilia deziro estas, ke iliaj domoj ekzistu por cxiam, Kaj iliaj logxejoj de generacio al generacio; Ili nomas siajn bienojn laux siaj nomoj.

¹²Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

¹²Sed homo ne restas longe en honoro; Li egaligxas al bruto bucxota.

¹³Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

¹³Tia estas ilia vojo, ilia espero, Kaj iliaj posteuloj aprobas ilian opinion. Sela.

¹⁴Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

¹⁴Kiel sxafoj ili estos metataj en SXeolon; La morto ilin pasxtos; Kaj matene virtuloj ilin ekposedos, Kaj ilia bildo pereos en SXeol, perdinte logxejon.

¹⁵Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

¹⁵Sed Dio liberigos mian animon el la mano de SXeol, CXar Li prenos min. Sela.

¹⁶Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

¹⁶Ne timu, kiam homo ricxigxas, Kiam grandigxas la gloro de lia domo.

¹⁷Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

¹⁷CXar mortante li nenion prenos; Ne iros post li malsupren lia honoro.

¹⁸Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

¹⁸CXar kvankam li gxuigas sian animon dum sia vivado, Kaj oni vin lauxdas por tio, ke vi faras al vi bone,

¹⁹Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

¹⁹Tamen li iros al la generacio de siaj patroj, Kiuj neniam vidos lumon.

²⁰A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]

²⁰Homo, kiu estas en honoro, sed ne havas prudenton, Estas egala al bruto bucxota.