¹Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

¹Tark poeg kuulab isa õpetust, aga pilkaja ei kuula sõitlustki.

²Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

²Oma suu viljast sööb mees head, aga autute igatsuseks on vägivald.

³Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

³Kes valvab oma suud, hoiab oma hinge, aga huulte ammuliajajat tabab hukatus.

⁴Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

⁴Laisa hing igatseb asjata, aga virkade hing kosub.

⁵Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

⁵Õige vihkab valelikkust, aga õel toimib vastikult ja häbiväärselt.

⁶Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

⁶Õigus kaitseb seda, kelle tee on laitmatu, aga õelus kukutab patuse.

⁷Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

⁷Üks näib rikkana, aga tal ei ole midagi, teine näib vaesena, aga tal on palju vara.

⁸Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

⁸Mehe hinge lunahind on tema rikkus, aga vaesel pole vaja sõitlust kuulda.

⁹Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

⁹Õigete valgus paistab rõõmsasti, aga õelate lamp kustub ära.

¹⁰Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

¹⁰Ülbusest tõuseb riid, aga kes nõu kuulda võtavad, on targad.

¹¹Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

¹¹Hõlpsalt saadud varandus kahaneb, aga kes kogub vähehaaval, kasvatab seda.

¹²Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

¹²Pikk ootus teeb südame haigeks, aga täideläinud igatsus on elupuu.

¹³Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

¹³Kes põlgab sõna, teeb enesele kahju, aga kes kardab käsku, saab tasu.

¹⁴Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

¹⁴Targa õpetus on eluallikas surmapaeltest pääsemiseks.

¹⁵Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

¹⁵Peenetundelisus toob poolehoidu, aga hoolimatute tee on hukatus.

¹⁶Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

¹⁶Taibukas teeb kõike teadlikult, aga alp näitab oma rumalust.

¹⁷Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

¹⁷Õel käskjalg toob õnnetuse, aga ustav saadik toob tervise.

¹⁸Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

¹⁸Vaesus ja häbi on sellel, kes ei hooli õpetusest, aga kes noomimist tähele paneb, seda austatakse.

¹⁹Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

¹⁹Täideläinud igatsus on hingele armas, kurjast hoidumine on alpide meelest hirmus.

²⁰Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

²⁰Kes tarkadega läbi käib, saab targaks, aga kes alpidega seltsib, selle käsi käib halvasti.

²¹Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

²¹Õnnetus ajab taga patuseid, aga õiged saavad palgaks õnne.

²²Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

²²Hea inimene jätab pärandi lastelastelegi, aga patuse vara talletatakse õigele.

²³Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

²³Kehvade uudismaa annab palju leiba, aga mõni hukkub ülekohtu tõttu.

²⁴Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

²⁴Kes vitsa ei tarvita, vihkab oma poega, aga kes teda armastab, karistab teda aegsasti.

²⁵Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

²⁵Õige sööb nii palju, kui ta süda kutsub, aga õelate kõht on tühi.