¹Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

¹Tark naine ehitab enesele koja, aga rumalus kisub selle maha oma kätega.

²Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

²Ausasti elab, kes Issandat kardab, aga eksiteedel käib, kes teda põlgab.

³V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

³Rumala suus on vits ta uhkusele, aga tarku kaitsevad nende huuled.

⁴Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

⁴Kus pole härgi, seal puudub vili, aga härja rammuga saab palju saaki.

⁵Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

⁵Tõetruu tunnistaja ei valeta, aga valetunnistaja sepitseb valesid.

⁶Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

⁶Pilkaja otsib tarkust ilmaaegu, aga arukale on tunnetus kerge.

⁷Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

⁷Mine ära albi mehe juurest, sest seal sa ei märka teadlikke huuli.

⁸Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

⁸Mõistliku mehe tarkus on tunda oma teed, aga alpide rumalus eksitab.

⁹Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

⁹Rumalad pilkavad süüohvrit, aga õigete keskel on hea meel.

¹⁰Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

¹⁰Süda tunneb omaenese kibedust ja võõras ei saa segada tema rõõmu.

¹¹Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

¹¹Õelate koda hävitatakse, aga õigete telk haljendab.

¹²Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

¹²Mehe meelest on mõnigi tee õige, aga lõpuks on see surmatee.

¹³Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

¹³Naerdeski võib süda valutada ja rõõmule võib järgneda meelehärm.

¹⁴Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

¹⁴Truudusetu süda küllastub oma viisidest, aga hea mees oma tegudest.

¹⁵Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

¹⁵Lihtsameelne usub iga sõna, aga taiplik paneb tähele oma samme.

¹⁶Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

¹⁶Tark kardab ja hoidub kurjast, aga alp on jultunud ja enesekindel.

¹⁷Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

¹⁷Kes on äkilise vihaga, talitab meeletult, salasepitsejat meest vihatakse.

¹⁸Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

¹⁸Lihtsameelsed pärivad rumaluse, aga tarku kroonitakse teadlikkusega.

¹⁹Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

¹⁹Kurjad peavad kummardama heade ees ja õelad õigete väravais.

²⁰Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

²⁰Kehva vihkab tema sõbergi, aga rikast armastavad paljud.

²¹Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

²¹Kes põlgab oma ligimest, teeb pattu, aga kes halastab hädaliste peale, on õnnis.

²²Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

²²Eks eksi ju need, kes kavatsevad kurja? Aga heldus ja tõde on nendega, kes kavatsevad head.

²³Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

²³Igast vaevanägemisest on kasu, aga tühjast kõnest ainult kahju.

²⁴Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

²⁴Tarkade kroon on nende rikkus, alpide rumalus jääb rumaluseks.

²⁵Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

²⁵Tõetruu tunnistaja päästab hingi, aga kes sepitseb valesid, petab.

²⁶V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

²⁶Issanda kartuses on tugeva lootus ja varjupaik tema lastele.

²⁷Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

²⁷Issanda kartus on eluallikas surmapaeltest pääsemiseks.

²⁸Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

²⁸Rahva rohkus on kuninga uhkus, aga rahva vähesus on vürsti hukk.

²⁹Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

²⁹Pikameelsel on palju arukust, aga kannatamatu näitab suurimat rumalust.

³⁰Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

³⁰Südamerahu on ihule eluks, aga kadedus on otsekui mädanik luudes.

³¹Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

³¹Kes rõhub viletsat, teotab tema Loojat, aga kes halastab vaese peale, austab Loojat.

³²Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

³²Õel kukutatakse tema kurjuse pärast, aga õigel on surmaski varjupaik.

³³V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

³³Mõistliku südames hingab tarkus, aga alpide sees pole seda tunda.

³⁴Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

³⁴Õiglus ülendab rahvast, aga patt on teotuseks rahvahõimudele.

³⁵Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

³⁵Kuningal on hea meel targast sulasest, aga tema viha tabab häbiväärselt toimijat.