¹Lepší jest kus chleba suchého s pokojem,nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

¹Parem kuiv paluke rahus kui kojatäis ohvriliha riiuga.

²Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

²Tark sulane valitseb häbitu perepoja üle ning jagab pärisosa nagu üks vendadest.

³Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

³Sulatuspott on hõbeda ja ahi kulla jaoks, aga Issand katsub südamed läbi.

⁴Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

⁴Kurjategija paneb tähele nurjatuid huuli, petis kuulab kurjakuulutavat keelt.

⁵Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

⁵Kes kehva pilkab, teotab tema Loojat, ei jää karistuseta, kes tunneb rõõmu teise õnnetusest.

⁶Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

⁶Lapselapsed on vanade kroon ja laste uhkuseks on nende vanemad.

⁷Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

⁷Selge jutt ei sobi rumalale, veel vähem siis vale kõne vürstile.

⁸Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

⁸Meelehea on andja silmis nagu võlukivi: kuhu ta iganes pöördub, seal on tal edu.

⁹Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

⁹Kes üleastumise kinni katab, otsib armastust, aga kes seda meelde tuletab, lahutab ennast sõbrast.

¹⁰Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

¹⁰Noomitus mõjub arukale rohkem kui sada hoopi albile.

¹¹Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

¹¹Õel inimene püüab aina vastu hakata, ent temale läkitatakse kallale julm käskjalg.

¹²Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

¹²Pigemini tulgu mehele vastu karu, kellelt pojad on röövitud, kui alp oma rumalusega.

¹³Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

¹³Kes head kurjaga tasub, selle kojast ei lahku õnnetus.

¹⁴Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

¹⁴Kes alustab tüli, päästab otsekui vee valla: seepärast jäta järele, enne kui puhkeb riid!

¹⁵Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

¹⁵Õela õigeks- ja õige hukkamõistja - need mõlemad on Issanda meelest jäledad.

¹⁶K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

¹⁶Mis kasu on rahast albi käes, kui tal ei ole soovi omandada tarkust?

¹⁷Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

¹⁷Tõeline sõber armastab igal ajal ja hädas tuleb ilmsiks, kes on vend.

¹⁸Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

¹⁸Arutu on inimene, kes kätt lööb, kes hakkab käendajaks oma ligimese ees.

¹⁹Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

¹⁹Kes armastab tüli, armastab üleastumist; kes teeb oma ukse kõrgeks, otsib hukatust.

²⁰Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

²⁰Kel valelik süda, ei leia õnne, ja kes oma keelega keerutab, langeb õnnetusse.

²¹Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

²¹Alp on meelehärmiks oma sünnitajale ja rumala isa ei tunne rõõmu.

²²Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

²²Rõõmus süda toob head tervenemist, aga rõhutud vaim kuivatab luudki.

²³Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

²³Õel võtab põuest vastu meelehead, et teha kõveraks õiguse teid.

²⁴Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

²⁴Arukal on tarkus näo ees, aga albi silmad sihivad maailma otsa.

²⁵K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

²⁵Alp poeg on kurvastuseks isale ja meelekibeduseks oma sünnitajale.

²⁶Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

²⁶Ei ole hea karistada õiget ega peksta õilsat tema õigluse pärast.

²⁷Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

²⁷Kes oma sõnu peatab, on arukas, ja mõistlik mees on külmavereline.

²⁸Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.

²⁸Isegi rumalat peetakse targaks, kui ta vaikib, ja mõistlikuks, kui ta oma huuled kinni peab.