1Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
1Kes end eraldab, otsib, mida ta himustab; kõige jõuga tülitseb ta.
2Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
2Albil pole head meelt arukusest, küll aga oma arvamuste avaldamisest.
3Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
3Kui tuleb ülekohtune, tuleb ka põlgus ja koos häbiga teotus.
4Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
4Sõnad mehe suust on sügav vesi, tarkuseallikas on vulisev oja.
5Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
5Ei ole hea olla õela poolt, et õiget kohtus väärata.
6Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
6Albi huuled toovad riidu ja tema suu kutsub lööke.
7Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
7Albi suu on hukatuseks temale enesele ja ta huuled on püüdepaelaks ta hingele.
8Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
8Keelepeksja sõnad on nagu maiuspalad ja lähevad otse sisikonna soppidesse.
9Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
9Isegi see, kes oma töös on loid, on hävitaja vend.
10Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
10Issanda nimi on tugev torn: sinna jookseb õige ja leiab varju.
11Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
11Rikka varandus on tema tugev linn ja ta enese kujutluses kõrge müüri sarnane.
12Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
12Enne langust läheb inimese süda ülbeks, aga enne au on alandus.
13Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
13Kui keegi vastab enne ärakuulamist, siis on see tema rumalus ja häbi.
14Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
14Mehine meel talub haigust, aga kes võiks kannatada rusutud vaimu?
15Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
15Mõistliku süda hangib teadlikkust ja tarkade kõrv otsib teadmisi.
16Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
16And avab inimesele tee ja viib teda suurte ette.
17Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
17Oma riiuasjas on esimesel õigus, kuni tuleb teine ja teda läbi katsub.
18Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
18Liisk lõpetab tülid ja otsustab vägevate vahel.
19Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
19Petetud venda on raskem võita kui tugevat linna, ja tülid on otsekui kindluse riiv.
20Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
20Oma suu viljast saab mehe kõht täis, ta küllastub oma huulte saagist.
21Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
21Surm ja elu on keele võimuses, ja kes seda armastab, saab süüa selle vilja.
22Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
22Kes leiab naise, leiab õnne ja saab Issanda hea meele osaliseks.
23Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
23Kehv kõneleb anudes, aga rikas vastab karmilt.
24Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
24On sõpru, kes üksteist maha löövad, aga mõni sõber on ustavam kui vend.