¹Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.

¹Kes end eraldab, otsib, mida ta himustab; kõige jõuga tülitseb ta.

²Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.

²Albil pole head meelt arukusest, küll aga oma arvamuste avaldamisest.

³Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.

³Kui tuleb ülekohtune, tuleb ka põlgus ja koos häbiga teotus.

⁴Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.

⁴Sõnad mehe suust on sügav vesi, tarkuseallikas on vulisev oja.

⁵Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.

⁵Ei ole hea olla õela poolt, et õiget kohtus väärata.

⁶Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.

⁶Albi huuled toovad riidu ja tema suu kutsub lööke.

⁷Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.

⁷Albi suu on hukatuseks temale enesele ja ta huuled on püüdepaelaks ta hingele.

⁸Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

⁸Keelepeksja sõnad on nagu maiuspalad ja lähevad otse sisikonna soppidesse.

⁹Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.

⁹Isegi see, kes oma töös on loid, on hävitaja vend.

¹⁰Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

¹⁰Issanda nimi on tugev torn: sinna jookseb õige ja leiab varju.

¹¹Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.

¹¹Rikka varandus on tema tugev linn ja ta enese kujutluses kõrge müüri sarnane.

¹²Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

¹²Enne langust läheb inimese süda ülbeks, aga enne au on alandus.

¹³Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.

¹³Kui keegi vastab enne ärakuulamist, siis on see tema rumalus ja häbi.

¹⁴Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?

¹⁴Mehine meel talub haigust, aga kes võiks kannatada rusutud vaimu?

¹⁵Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.

¹⁵Mõistliku süda hangib teadlikkust ja tarkade kõrv otsib teadmisi.

¹⁶Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.

¹⁶And avab inimesele tee ja viib teda suurte ette.

¹⁷Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.

¹⁷Oma riiuasjas on esimesel õigus, kuni tuleb teine ja teda läbi katsub.

¹⁸Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.

¹⁸Liisk lõpetab tülid ja otsustab vägevate vahel.

¹⁹Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.

¹⁹Petetud venda on raskem võita kui tugevat linna, ja tülid on otsekui kindluse riiv.

²⁰Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.

²⁰Oma suu viljast saab mehe kõht täis, ta küllastub oma huulte saagist.

²¹Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

²¹Surm ja elu on keele võimuses, ja kes seda armastab, saab süüa selle vilja.

²²Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.

²²Kes leiab naise, leiab õnne ja saab Issanda hea meele osaliseks.

²³Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.

²³Kehv kõneleb anudes, aga rikas vastab karmilt.

²⁴Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.

²⁴On sõpru, kes üksteist maha löövad, aga mõni sõber on ustavam kui vend.