1Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
1Ära kadesta kurje inimesi ja ära ihalda olla nende juures,
2Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
2sest nende süda kavatseb vägivalda ja nende huuled räägivad paha!
3Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
3Tarkusega ehitatakse koda ja arukusega kinnitatakse,
4Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
4tunnetusega täidetakse kambrid igasuguse kalli ja kauni varaga.
5Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
5Tark mees on tugev ja teadja mees tugevdab oma jõudu.
6Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
6Sest targal juhtimisel sa võid pidada sõda, ja võit on seal, kus on rohkesti nõuandjaid.
7Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
7Tarkus on rumalale kõrge - ta ei tee väravas oma suud lahti.
8Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
8Kes kavatseb kurja, seda hüütakse salasepitsejaks.
9Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
9Meeletu tegu on patt ja pilkaja on inimeste meelest jäle.
10Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
10Kui oled hädaajal arg, siis on su jõud vähene.
11Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
11Päästa need, keda viiakse surma, ja peata, kes vanguvad tapmisele!
12Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
12Kui sa ütled: 'Vaata, me ei teadnud seda', kas siis südamete läbikatsuja ei saa sellest aru? Su hinge hoidja teab seda ja tasub inimesele ta tegu mööda.
13Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
13Söö, mu poeg, mett, sest see on hea, ja kärjemesi on su suulaele magus!
14Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
14Tea, et nõnda on ka tarkus su hingele: kui sa selle leiad, siis on sul tulevik ja su lootus ei kao!
15Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
15Ära varitse, õel, õige eluaset, ära hävita tema puhkepaika!
16Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
16Sest õige langeb seitse korda ja tõuseb üles, aga õelad komistavad õnnetusse.
17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
17Ära tunne rõõmu oma vihamehe langusest ja ärgu hõisaku su süda, kui ta komistab,
18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
18et see ei oleks paha Issanda silmis, kui ta seda näeb, ja et ta ei pööraks oma viha tema pealt!
19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
19Ära ärritu kurjade pärast, ära kadesta õelaid,
20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
20sest kurjal ei ole tulevikku, õelate lamp kustub!
21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
21Mu poeg, karda Issandat ja kuningat, ära seltsi mässajatega, nendega, kes mõtlevad teisiti!
22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
22Sest äkitselt kerkib nendelt hukatus ja kes teab nende mõlema õnnetust?
23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
23Needki on tarkade sõnad: Erapoolikus kohtus ei ole hea.
24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
24Kes ütleb õelale: 'Sa oled õige', seda neavad inimesed, sajatavad rahvahulgad;
25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
25aga neil, kes noomivad, käib käsi hästi ning neile tuleb õnn ja õnnistus.
26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
26Õige vastus on otsekui suudlus huultele.
27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
27Tee enne oma tööd väljas ja hari oma põldu, siis alles ehita enesele koda!
28Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
28Ära ole põhjuseta tunnistajaks oma ligimese vastu, või tahad sa ometi petta oma huultega?
29Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
29Ära ütle: 'Nõnda nagu tema tegi minule, nõnda teen mina temale, ma tasun mehele ta tegu mööda.'
30Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
30Ma läksin mööda laisa põllust ja arutu inimese viinamäest,
31A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
31ja vaata, see oli üleni kasvanud umbrohtu, selle pinda katsid nõgesed ja kiviaed oli maha kistud.
32A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
32Kui ma seda nägin, siis panin südamesse, vaatasin ja võtsin õpetust:
33Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
33veel pisut und, pisut tukkumist, pisut pikutamist ristis kätega,
34V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
34siis tuleb vaesus sulle kallale otsekui röövel ja puudus nagu relvastatud mees.