1Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
1Halleluuja! Tänage Issandat, sest tema on hea, sest tema heldus kestab igavesti!
2Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
2Kes jõuab ära rääkida Issanda vägevaid tegusid ja kuulutada kõike tema kiitust?
3Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
3Õndsad on need, kes peavad tema seadusi ja kes teevad õigust igal ajal.
4Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
4Mõtle minule, Issand, su head meelt mööda oma rahva vastu, tule mind katsuma oma abiga,
5Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
5et ma näeksin su valitud rahva head põlve ning rõõmustaksin sinu rahva rõõmuga, kiitleksin koos sinu pärisosaga!
6Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
6Me oleme pattu teinud nagu meie esiisad, me oleme teinud paha ja olnud õelad.
7Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
7Meie esiisad Egiptuses ei saanud õieti aru su imetegudest ega pidanud meeles su suurt heldust, vaid tõrkusid su vastu mere ääres, Kõrkjamere ääres.
8A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
8Aga tema päästis nad oma nime pärast, et ilmutada oma vägevust.
9Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
9Ta sõitles Kõrkjamerd ja see sai kuivaks, ja ta talutas nad ürgvetest läbi otsekui kõrbet mööda.
10A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
10Nõnda ta päästis nad vihamehe käest ja lunastas nad vaenlaste käest.
11V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
11Veed matsid nende rõhujad, ei jäänud neist üle ühtainustki.
12A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
12Siis nad uskusid tema sõnu, nad laulsid temale kiitust.
13Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
13Kuid varsti nad unustasid tema teod ega jäänud ootama tema nõuandmist.
14Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
14Suur himu süttis neil kõrbes ja nad kiusasid Jumalat tühjal maal.
15I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
15Siis andis tema neile, mida nad palusid, aga läkitas tõve nende sekka.
16Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
16Ja nad kadestasid leeris Moosest ja Aaronit, Issanda pühitsetut.
17Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
17Aga maa avanes ja neelas Daatani ja mattis kinni Abirami jõugu.
18A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
18Ja tuli loitis nende jõugus, leek lõõmas õelate kallal.
19Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
19Nad tegid vasika Hoorebi mäe ääres ning kummardasid valatud kuju.
20A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
20Nad vahetasid oma Aulise rohtu sööva härja kuju vastu.
21Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
21Nad unustasid Jumala, oma päästja, kes oli teinud suuri asju Egiptuses,
22A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
22imetegusid Haami maal, kardetavaid tegusid Kõrkjamere ääres.
23Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
23Siis ta lubas nad hävitada, kui poleks olnud Moosest, ta valitut, kes astus kaljulõhes ta palge ette, et ära pöörata tema vihaleeki hukatust toomast.
24Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
24Pärast nad põlgasid ära kalli maa, ei nad uskunud tema sõna.
25A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
25Siis nad nurisesid oma telkides ega tahtnud kuulda Issanda häält.
26A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
26Aga tema tõstis oma käe nende vastu, et neid hukutada kõrbes,
27A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
27ja et nende seeme langeks paganarahvaste sekka ning neid pillutataks mööda maid.
28Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
28Siis nad astusid liitu Baal-Peoriga ja sõid surnute ohvreid
29A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
29ja ärritasid teda oma tegudega, ja nii tungis taud nende kallale.
30Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
30Siis Piinehas astus esile ja pidas kohut, ja taudile pandi piir.
31Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
31Ja see arvati temale õiguseks põlvest põlve, igavesti.
32Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
32Nad vihastasid teda Meriba vee ääres, nõnda et Mooseski sai kannatada nende pärast.
33Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
33Sest nad tegid ta meele väga kibedaks, nõnda et ta huultele tulid mõtlemata sõnad.
34K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
34Nad ei hävitanud rahvaid, keda Issand oli neid käskinud hävitada,
35Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
35vaid nad segasid endid paganarahvastega ning õppisid nende tegusid.
36A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
36Nad teenisid nende ebajumalaid ja need said neile püüniseks.
37Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
37Nad ohverdasid oma poegi ja tütreid kurjadele vaimudele
38A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
38ja valasid süüta verd, oma poegade ja tütarde verd, mida nad ohverdasid Kaanani ebajumalaile. Ja maa reostati veresüüga.
39I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
39Ja nad rüvetusid oma tegudest ning hoorasid oma eluviisidega.
40Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
40Siis süttis Issanda viha oma rahva vastu ja tema pärisosa sai jäledaks tema meelest;
41A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
41ja tema andis nad paganarahvaste kätte ning nende vihamehed valitsesid nende üle.
42A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
42Ja nende vaenlased rõhusid neid ning nad alandati nende käe alla.
43Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
43Mitu korda ta kiskus nad välja, kuid nad jäid tõrksalt oma nõu juurde ning said jõuetuks oma pahategude tõttu.
44A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
44Aga ta vaatas nende kitsikusele, ja kui ta kuulis nende halisemist,
45Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
45siis ta meenutas oma lepingut nendega ja ta kahetses oma suurt heldust mööda
46Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
46ning laskis neid leida halastust nende kõikide ees, kes nad olid vangi viinud.
47Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
47Päästa meid, Issand, meie Jumal! Ja kogu meid paganate seast, et saaksime tänada su püha nime ja kiidelda sinu kiitmisega!
48Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
48Tänu olgu Issandale, Iisraeli Jumalale, igavesest ajast igavesti! Ja kõik rahvas öelgu: 'Aamen! Halleluuja!'