1Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce.
1Laulujuhatajale: viisil 'Liiliad'; Korahi laste õpetuslaul; laul armastusest.
2Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.
2Häid sõnu voolab mu südamest, kuninga auks on mu laul. Mu keel on nagu usina kirjutaja sulg.
3Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.
3Sa oled kõige kaunim inimlastest, arm on valatud su huultele, seepärast on Jumal sind õnnistanud igavesti.
4Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.
4Pane mõõk vööle, sa kangelane, oma au ja oma hiilgus!
5A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.
5Oma hiilguses tungi edasi! Astu sõjavankrisse tõe eest ja õiguse ning alandlikkuse eest; küll su parem käsi sulle õpetab kardetavaid tegusid!
6Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.
6Su nooled on teravad: rahvad langevad su alla, nooled tungivad kuninga vaenlaste südamesse.
7Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.
7Su aujärg, Jumal, on ikka ja igavesti, su valitsuskepp on õigluse kepp.
8Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.
8Sa armastad õigust ja vihkad ülekohut; sellepärast on Jumal, sinu Jumal, sind võidnud rõõmuõliga enam kui su kaaslasi.
9Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.
9Selgest mürrist ja aaloest ja kassiast lõhnavad kõik su riided, elevandiluust hoonetest rõõmustab sind keelpillimäng.
10Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.
10Kuningate tütreid leidub su kaaslaste seas: kuninganna seisab su paremal käel Oofiri kullas.
11Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.
11Kuule, tütar, ja vaata ning pööra oma kõrv ja unusta oma rahvas ja oma isamaja!
12I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.
12Siis kuningas himustab su ilu; sest ta on su isand; seepärast kummarda teda!
13Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.
13Tüürose tütred tulevad annetustega, kõige rikkamad rahva hulgast panevad särama su palge.
14Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.
14Kuninga tütar on täies auhiilguses oma toas; kuldlõngast on kootud ta rüü.
15V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.
15Kirjudes rõivastes viiakse ta kuninga juurde, neitsid, ta sõbrannad, tuuakse tema järel su juurde.
16Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.
16Nad tuuakse rõõmu ja ilutsemisega, nad lähevad kuninga hoonesse.
17Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi. [ (Psalms 45:18) V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků. ]
17Su isade asemele astuvad su pojad, sa sead nad vürstideks kogu maal.
18Ma teen su nime kuulsaks põlvest põlve; selle tõttu austavad sind rahvad ikka ja igavesti.