Czech BKR

Indonesian

Job

17

1Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
1Ajalku sudah dekat, hampir putuslah napasku; hanyalah kuburan yang tinggal bagiku.
2Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
2Orang menjadikan aku bahan ejekan; kulihat betapa mereka melontarkan sindiran.
3Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
3Aku ini jujur, ya Allah. Percayalah padaku! Siapa lagi yang dapat menyokong perkataanku?
4Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
4Kaututup hati mereka sehingga tak mengerti; jangan sampai mereka menundukkan aku kini.
5Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
5Menurut pepatah, siapa mengadukan teman demi keuntungan, anak-anaknya sendiri akan menerima pembalasan.
6Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
6Kini aku disindir dengan pepatah itu; mereka datang untuk meludahi mukaku.
7Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
7Mataku kabur karena dukacita; seluruh tubuhku kurus merana.
8Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
8Orang yang saleh, terkejut dan heran; orang yang tak bersalah, menganggap aku tidak bertuhan.
9Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
9Orang yang baik dan yang tidak bersalah, makin yakin cara hidupnya berkenan kepada Allah.
10Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
10Tapi seandainya kamu semua datang ke mari, tak seorang bijaksana pun yang akan kudapati.
11Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
11Hari-hariku telah lalu, gagallah segala rencanaku; hilang pula semua cita-cita hatiku.
12Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
12Tetapi sahabat-sahabatku berkata, 'Malam itu siang dan terang hampir tiba.' Namun aku tahu dalam hatiku bahwa tetap gelaplah keadaanku.
13Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své.
13Hanya dunia mautlah yang kuharapkan, di sanalah aku akan tidur dalam kegelapan.
14Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
14Kuburku kunamakan "Ayahku", dan cacing-cacing pemakan tubuhku kusebut "Ibu" dan "Saudara perempuanku".
15Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
15Di manakah harapan bagiku; siapa melihat adanya bahagia untukku?
16Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati.
16Apabila aku turun ke dunia orang mati, aku tidak mempunyai harapan lagi."