¹Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.

¹Tetapi kini aku diejek oleh orang yang lebih muda. Dahulu ayah mereka kupandang terlalu hina untuk menjaga dombaku bersama anjing gembala.

²Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.

²Bagiku mereka tidak berguna karena sudah kehabisan tenaga.

³Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.

³Mereka lapar dan menderita sekali, sehingga makan akar kering di gurun yang sunyi.

⁴Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.

⁴Mereka mencabut belukar di padang belantara lalu memakan baik daun maupun akarnya.

⁵Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,

⁵Mereka diusir dengan tengking seperti orang mengusir maling.

⁶Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.

⁶Mereka tinggal di dalam gua-gua; lubang-lubang di dinding gunung menjadi rumah mereka.

⁷V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,

⁷Di rimba mereka meraung-raung seperti binatang, berkelompok di bawah semak belukar di hutan.

⁸Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.

⁸Mereka tak bernama dan tak berharga, orang-orang yang sudah dihalau dari negerinya.

⁹Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.

⁹Sekarang mereka datang dan aku ditertawakannya; bagi mereka, aku ini lelucon belaka.

¹⁰V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.

¹⁰Aku dipandang oleh mereka hina dan keji, bahkan mukaku mereka ludahi.

¹¹Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.

¹¹Karena Allah membuat aku lemah tidak berdaya, mereka melampiaskan amukan mereka.

¹²Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.

¹²Gerombolan itu menyerang aku dari depan, dan kejatuhanku mereka rencanakan.

¹³Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.

¹³Mereka memotong jalanku untuk membinasakan aku; tak seorang pun menghalangi ketika mereka menyerbu.

¹⁴Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.

¹⁴Bagaikan banjir mereka dobrak tembok pertahananku; beramai-ramai mereka datang menindih tubuhku.

¹⁵Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.

¹⁵Kedahsyatan meliputi diriku; bagaikan hembusan angin, harga diriku berlalu; bagaikan awan lewat, hilanglah kebahagiaanku.

¹⁶A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,

¹⁶Sekarang hampir matilah aku; tak ada keringanan bagi deritaku.

¹⁷Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.

¹⁷Pada waktu malam semua tulangku nyeri; rasa sakit yang menusuk tak kunjung berhenti.

¹⁸Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.

¹⁸Allah mencengkeram aku pada leher bajuku sehingga pakaianku menggelambir pada tubuhku.

¹⁹Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.

¹⁹Ke dalam lumpur aku dihempaskan-Nya, aku menjadi seperti sampah saja!

²⁰Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.

²⁰Aku berseru kepada-Mu, ya Allah, Kau tak memberi jawaban; bila aku berdoa, Kau tak memperhatikan.

²¹Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.

²¹Engkau berlaku kejam terhadapku, Kautindas aku dengan seluruh kekuatan-Mu.

²²Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.

²²Engkau membiarkan angin melayangkan aku; dalam angin ribut Kauombang-ambingkan diriku.

²³Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.

²³Aku tahu, Kaubawa aku kepada alam kematian, tempat semua yang hidup dikumpulkan.

²⁴Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.

²⁴Mengapa Kau menyerang orang yang celaka, yang tak dapat berbuat apa pun kecuali mohon iba?

²⁵Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.

²⁵Bukankah aku menangis bersama orang yang kesusahan, dan mengasihani orang yang berkekurangan?

²⁶Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.

²⁶Aku mengharapkan bahagia dan terang, tapi kesukaran dan kegelapanlah yang datang.

²⁷Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.

²⁷Aku terkoyak oleh duka dan nestapa; hari demi hari makin banyak yang kuderita.

²⁸Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.

²⁸Di dalam kelam, tanpa cahaya, aku berkeliaran; aku berdiri di muka umum, minta pertolongan.

²⁹Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.

²⁹Suaraku sedih penuh iba seperti tangis serigala dan burung unta.

³⁰Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.

³⁰Kulitku menjadi hitam; tubuhku terbakar oleh demam.

³¹A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.

³¹Dahulu kudengar musik gembira, kini hanya ratapan tangis belaka.